Svrhl venezuelského vůdce Madura, nařídil deportace, nechal zbořit východní křídlo Bílého domu, rozhádal spojence nebo navrhl znovuotevření Alcatrazu. Uplynul rok od druhé inaugurace Donalda Trumpa. Co americký prezident slíbil, co splnil a co se mu naopak nepovedlo? Připomeňte si to v našem výběru.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se podle dvou svědků na soukromém novoročním setkání s lídry politických frakcí Evropského parlamentu nechala slyšet, že ačkoliv sama nepije, „možná je pravý čas s tím začít“.
Lídři Británie, Francie, Německa, Itálie a Kanady chtějí příští týden během Světového ekonomického fóra v Davosu přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se osobně zasadil o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ ukončení bojů s Ruskem. Napsal to v úterý list Financial Times s odvoláním na tři činitele seznámené s plánem.
Registr přeshraničních dárců nebo celoevropské kvóty na počet dětí od jednoho dárce spermatu. Tyto návrhy teď překvapivě přicházejí ze zemí, jako je Belgie a Nizozemsko. Důvodem jsou děti až se 70 sourozenci nebo s genovými mutacemi.
Také jste si už položili otázku, jak je možné, že v Evropské unii procházejí nápady a rozhodnutí, která by na národní úrovni byla zcela nepřijatelná? Dnes si povíme, jak takové rozhodnutí prosadit, ať už ho ti, co se jich týká, chtějí, nebo ne.
Rostoucí ceny bytů, domů, nájmů a energií ztěžují dostupnost bydlení napříč celou Evropou, a to především pracujícím rodinám, mladým lidem a sociálně znevýhodněným obyvatelům. Evropská komise v prosinci představila plán, jak s touto krizí bojovat na evropské úrovni.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek řekla, že z bruselského summitu neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Po 16hodinovém jednání přišel dramatický závěr: Ukrajina sice dostane 90 miliard eur, ovšem nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak někteří evropští lídři navrhovali.
Pokud Kyjev uspořádá volby, je Rusko ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny, uvedl dnes Vladimir Putin, který v přímém přenosu státních televizí čtyři a půl hodiny odpovídal na dotazy novinářů a krajanů. Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země prohlásil, že v Rusku úřady volby organizují bez ohledu na konflikt.
Evropa se nyní hádá o obří peníze. Unie totiž Rusku blokuje kolem 210 miliard eur aktiv, která by měla jít na financování Ukrajiny. Jejich hlavní část je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. O osudu peněz má Rada Evropy rozhodovat koncem týdne. V nejnovějším dílu pořadu Spotlight News o tématu mluvíme s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP09).
Evropská ekonomika na tom není špatně. Nemáme nad čím plakat, myslí si ředitel pro vnější vztahy finanční skupiny PPF Jan Růžička. „Rozhodně to není tak, že bychom tady umírali hlady, Česká republika byla spálená země, nebo že by nás pohltil svět.“
Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.
Ruská hnojiva proudí ve velkém do Evropy. A to často ve větším objemu než před začátkem války na Ukrajině. Důvodem je dostupnost a nízká cena. Evropu to ale podle analytiků dělá zranitelnou v klíčové oblasti potravinové bezpečnosti. Alternativy k ruským hnojivům jsou přitom většinou příliš drahé.
Měla to být revoluce v ochraně dětí. Austrálie jako první na světě spouští ostrý zákaz sociálních sítí pro lidi mladší 16 let. Zatímco politici a rodiče doufají v konec digitální závislosti, samotní teenageři už našli způsob, jak systém obejít. Třináctiletá Isobel novinářům ukázala, že k prolomení vládní bariéry jí stačí fotka vlastní mámy a pět minut času.
Evropský parlament v Bruselu spustil osvětovou kampaň proti dezinformacím, které se v online prostoru šíří stále intenzivněji. Pomocí speciálních videoher, webových stránek či videí učí veřejnost, jak klamavý obsah rozeznat a nenechat se jím ovlivnit. Nejčastěji za dezinformacemi stojí prokremelská propaganda nebo snaha o clickbait. Fotky upravené umělou inteligencí už běžný člověk nerozezná.
Litevská europoslankyně a bývalá ministryně obrany Rasa Juknevičienė v rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje současná mírová jednání za "záchranné lano pro Putina" a Trumpova ujištění o nenapadení Pobaltí za nebezpečnou naivitu. Evropa podle ní znovu podceňuje ruskou hrozbu, ztrácí jistotu v USA a musí převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost. S rostoucími obavami politička sleduje i vývoj v Česku.
Evropský štít demokracie – nová iniciativa Evropské komise – má chránit země EU před dezinformacemi a vlivovými operacemi Ruska a Číny. Některá opatření ale vyvolávají kritiku a pochybnosti.
Evropská unie nás provází už 21 let. Za tu dobu se vyrojilo spoustu spekulací o tom, jak nám politici z Bruselu či Štrasburku něco přikazují a o našich životech rozhodují "o nás bez nás". Jenže ve skutečnosti s návrhy musí souhlasit všechny země, včetně našich zástupců. V novém dílu podcastu Evropa v souvislostech o tom, jak Češi členství v EU vnímají, mluvíme s analytikem Filipem Neradem.
Vítězství hnutí Babišova hnutí ANO v českých volbách vyvolalo silnou odezvu mezi jeho spojenci v Evropském parlamentu. Frakce Patrioti pro Evropu, kde ANO od loňského roku působí, jej označila za důkaz vzestupu Patriotů napříč EU.
"Peníze z EU musíme využívat efektivněji než dosud, ne stavět rozhledny v údolích a sjezdovky ve vinicích. Možná tvrdá změna by nás přiměla k lepšímu přemýšlení o tom, jak peníze využíváme a jakou přidanou hodnotu tyto projekty přinášejí," říká europoslankyně Danuše Nerudová.
