Gruzie se během jednoho roku proměnila ze země s evropskou budoucností ve stát s autoritářskou vládou, která potlačuje občanské svobody. Masové protesty vyvolané zrušením integračních jednání s EU se sice podařilo utlumit, podle informací BBC i za pomoci chemických zbraní, ne však úplně zastavit. Před parlamentem v Tbilisi se tak už přes 400 dní objevují každý večer skupiny demonstrantů.
Evropský parlament schvaluje kromě nařízení a směrnic také nezávazná usnesení neboli rezoluce, díky kterým se snaží prosazovat svá témata a tlačit na komisi, státy EU nebo mimoevropské režimy. Ani samotní europoslanci se ale neshodnou, jak velký dopad reálně mají.
Sociální síť X miliardáře Elona Muska podala odvolání k nejvyššímu soudu Evropské unie proti pokutě 120 milionů eur (2,9 miliardy korun), kterou dostala loni v prosinci od Evropské komise za porušení pravidel pro digitální obsah. V pátek to oznámila sociální síť ve svém příspěvku na X.
Evropská unie vytváří projekt velkého jazykového modelu, jehož koordinátorem je český vědec, počítačový lingvista Jan Hajič z z Matematicko-fyzikální fakulty pražské Karlovy univerzity. V čem bude nový model, který by měl být hotový do roku 2027, lepší než americké a čínské modely? A proč dosud žádná evropská AI nevznikla?
V momentech, kdy poslanec Matěj Gregor mluví o svém spolku Odchod, který založil v červenci 2020, aby „vzdělával v euroskeptických tématech,“ vykresluje jeho údajně zářnou budoucnost. Jenže realita je o dost jiná. Nefunkční internetové stránky, mrtvé sídlo a Gregorovi kamarádi tvrdící, že jejich priority jsou teď jinde. V minulosti přitom ve sbírce od lidí vybrali více než milion korun na provoz.
Český ministr zahraničí Petr Macinka to za svůj mnichovský výstup od domácí opozice sice schytal, zato se stal nečekanou hvězdou té části USA, která podporuje prezidenta Trumpa. Během sobotní panelové diskuse se ostře střetl s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou i polským protějškem Radosławem Sikorskim. Macinkovo vystoupení rezonovalo i na sociálních sítích.
Zastavte migraci, vykašlete se na klimatické cíle, budujte opět průmysl, zbrojte a hlavně – buďte hrdí na to, že jste Evropané! Na evropské dějiny, kulturu a civilizaci. Neřešte „domnělé hříchy minulých generací“, ale spolu s USA budujte novou budoucnost Západu. K tomu vyzval americký ministr zahraničí Marco Rubio Evropany na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Třikrát ho přerušil potlesk.
Jak řešit vysoké ceny elektřiny a jak lépe konkurovat Spojeným státům a Číně? To řešili evropští lídři ve čtvrtek na neformálním summitu v Belgii. Konkrétní kroky ale zatím nepředstavili. Český premiér Andrej Babiš po jednání uvedl, že se snažil prosadit změnu systému emisních povolenek. Podle něj totiž v současnosti platí Češi za elektřinu mnohem více než jiné evropské státy.
I když Moskva na Ukrajině vojensky selhává a ztrácí statisíce vojáků, skutečná výzva přijde až po utichnutí zbraní. Podle analýzy UNITED24 Media hrozí, že se Rusko změní v trvale útočný stát, na který nebude stačit jen diplomacie v rukavičkách. Evropa musí začít jednat dřív, než se Moskva vzpamatuje z ekonomického šoku a zahájí další kolo agrese.
Evropská unie přidává další dílek do své migrační skládačky. Pomocí dvou nových nařízení plánuje urychlit azylová řízení a snadněji posílat migranty do jiných zemí. Lidskoprávní organizace bijí na poplach.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo obchodu v Pekingu, které tak uzavřelo antidumpingové vyšetřování zahájené předloni. Koncem loňského prosince Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Brusel z „otevřeného vyhlášení války Maďarsku“. Orbán tím reagoval na nový plán Evropské unie, který počítá s částečným přijetím Ukrajiny mezi členské státy už v roce 2027. Všechno se ale může změnit, pokud Orbánova strana Fidesz prohraje dubnové parlamentní volby.
„Svým postojem bychom neměli obtěžovat a měl by být odvozený od toho, aby nás druzí mezi sebou chtěli,“ soudí sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Nemáme zase tak velkou váhu, abychom se prosadili silou. Musíme ale být atraktivním partnerem, se kterým ostatní chtějí spolupracovat,“ dodává.
Tři týdny poté, co vláda pro Filipa Turka vytvořila funkci zmocněnce pro klimatickou politiku, se neúspěšný ministerský kandidát poprvé představil na veřejnosti v nové roli. Pískajícím odborářům se sirénami v Ostravě ve čtvrtek sdělil nepřekvapivou zprávu – že evropský těžký průmysl ztrácí konkurenceschopnost. Recept, jak zachránit ocelářství nebo dobývání uhlí, ale do Slezska nepřivezl.
Minulý týden se přes videohovor setkalo šest ministrů financí z nejsilnějších ekonomik EU, kteří jsou frustrovaní z pomalé evropské integrace. Proto se rozhodli, že vytvoří „rychlejší skupinu“. Iniciátorem návrhu je německý šéf resortu financí Lars Klingbeil. Oslovení čeští europoslanci se neshodnou, zda by Česko o vstup do „rychlejší skupiny“ mělo usilovat a zda by to pro nás bylo výhodné.
Evropské státy jsou zděšeny rostoucím nátlakem ze strany americké administrativy Donalda Trumpa. Po nedávném tlaku na Grónsko lídři zemí Evropské unie hledají cesty, jak se v kritických oblastech zbavit závislosti na Spojených státech.
Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.
V důsledku ozelenění a digitalizace evropské ekonomiky postupně zaniknou pracovní místa v končícím průmyslu a vzniknou nová v tom čistém a inovativním. Podle europoslanců by si ale EU a členské státy měly lépe pohlídat, že lidé – zejména obyvatelé zranitelných regionů, jako jsou v Česku například ty uhelné – neskončí bez práce.
Šest evropských zemí je frustrovaných z toho, jak lídři jako maďarský Viktor Orbán zdržují společná rozhodnutí a zdráhají se postavit proti Rusku ve válce na Ukrajině. Německý ministr financí Lars Klingbeil kvůli tomu svolal videoschůzku s dalšími pěti zeměmi a hovoří o zavedení takzvaného dvourychlostního systému.
Stačí jedno euro a do dvou dnů bude na světě inovativní firma, která může působit napříč celou EU. Právě tuto vizi přináší tzv. 28. právní režim, na stole se má objevit v březnu. Výrazně zjednodušit život by mohl i existujícím společnostem.
