Kyjev nechce kvůli válce na Blízkém východě přijít o podporu Spojených států, řekl podle agentur v dnes zveřejněném rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Blízkovýchodním zemím, které čelí íránským dronovým útokům, pomůže Ukrajina s obranou, výměnou za to ale žádá peníze a technologie, dodal.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Generální advokátka Soudního dvora EU Tamara Ćapetaová doporučila, aby soud konstatoval porušení unijního práva ze strany Česka a Maďarska: podle ní obě země umožňují policejní výslechy podezřelých či obviněných bez přítomnosti advokáta, což odporuje směrnici zajišťující obhájce už při výslechu. Stanovisko není závazné, soud k němu ale často přihlíží.
Ministerstvo spravedlnosti přiznalo bývalému vedoucímu prezidentské kanceláře Vratislavu Mynářovi 472 tisíc korun za stíhání v kauze dotace na přestavbu penzionu v Osvětimanech. V pondělí o tom informoval Radiožurnál. Mynář původně požadoval zhruba 1,9 milionu korun. Za dotační podvod a poškozování zájmů Evropské unie mu hrozilo až osm let vězení, soud ho loni v lednu zprostil viny.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Evropský parlament má za sebou rok a půl fungování ve složení zvoleném ve volbách v červnu 2024. Jak si vedou čeští europoslanci? Kdo z nich pracuje na klíčové legislativě? Kdo má nejvzornější docházku? Odpovědi na tyto otázky i mnoho dalších se dozvíte v našem přehledu stopy českých europoslanců.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
Už čtyři roky bojuje Ukrajina se silnějším agresorem. Přežívá i díky proudu pomoci ze Západu. Jenže ten ze Spojených států vloni prakticky vyschl. Naštěstí zaskočila Evropská unie. Podívejte se, kdo je nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny a kdo raději předstírá, že se jej konflikt netýká.
Gruzie se během jednoho roku proměnila ze země s evropskou budoucností ve stát s autoritářskou vládou, která potlačuje občanské svobody. Masové protesty vyvolané zrušením integračních jednání s EU se sice podařilo utlumit, podle informací BBC i za pomoci chemických zbraní, ne však úplně zastavit. Před parlamentem v Tbilisi se tak už přes 400 dní objevují každý večer skupiny demonstrantů.
Evropský parlament schvaluje kromě nařízení a směrnic také nezávazná usnesení neboli rezoluce, díky kterým se snaží prosazovat svá témata a tlačit na komisi, státy EU nebo mimoevropské režimy. Ani samotní europoslanci se ale neshodnou, jak velký dopad reálně mají.
Sociální síť X miliardáře Elona Muska podala odvolání k nejvyššímu soudu Evropské unie proti pokutě 120 milionů eur (2,9 miliardy korun), kterou dostala loni v prosinci od Evropské komise za porušení pravidel pro digitální obsah. V pátek to oznámila sociální síť ve svém příspěvku na X.
Evropská unie vytváří projekt velkého jazykového modelu, jehož koordinátorem je český vědec, počítačový lingvista Jan Hajič z z Matematicko-fyzikální fakulty pražské Karlovy univerzity. V čem bude nový model, který by měl být hotový do roku 2027, lepší než americké a čínské modely? A proč dosud žádná evropská AI nevznikla?
V momentech, kdy poslanec Matěj Gregor mluví o svém spolku Odchod, který založil v červenci 2020, aby „vzdělával v euroskeptických tématech,“ vykresluje jeho údajně zářnou budoucnost. Jenže realita je o dost jiná. Nefunkční internetové stránky, mrtvé sídlo a Gregorovi kamarádi tvrdící, že jejich priority jsou teď jinde. V minulosti přitom ve sbírce od lidí vybrali více než milion korun na provoz.
Český ministr zahraničí Petr Macinka to za svůj mnichovský výstup od domácí opozice sice schytal, zato se stal nečekanou hvězdou té části USA, která podporuje prezidenta Trumpa. Během sobotní panelové diskuse se ostře střetl s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou i polským protějškem Radosławem Sikorskim. Macinkovo vystoupení rezonovalo i na sociálních sítích.
Zastavte migraci, vykašlete se na klimatické cíle, budujte opět průmysl, zbrojte a hlavně – buďte hrdí na to, že jste Evropané! Na evropské dějiny, kulturu a civilizaci. Neřešte „domnělé hříchy minulých generací“, ale spolu s USA budujte novou budoucnost Západu. K tomu vyzval americký ministr zahraničí Marco Rubio Evropany na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Třikrát ho přerušil potlesk.
Jak řešit vysoké ceny elektřiny a jak lépe konkurovat Spojeným státům a Číně? To řešili evropští lídři ve čtvrtek na neformálním summitu v Belgii. Konkrétní kroky ale zatím nepředstavili. Český premiér Andrej Babiš po jednání uvedl, že se snažil prosadit změnu systému emisních povolenek. Podle něj totiž v současnosti platí Češi za elektřinu mnohem více než jiné evropské státy.
I když Moskva na Ukrajině vojensky selhává a ztrácí statisíce vojáků, skutečná výzva přijde až po utichnutí zbraní. Podle analýzy UNITED24 Media hrozí, že se Rusko změní v trvale útočný stát, na který nebude stačit jen diplomacie v rukavičkách. Evropa musí začít jednat dřív, než se Moskva vzpamatuje z ekonomického šoku a zahájí další kolo agrese.
Evropská unie přidává další dílek do své migrační skládačky. Pomocí dvou nových nařízení plánuje urychlit azylová řízení a snadněji posílat migranty do jiných zemí. Lidskoprávní organizace bijí na poplach.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo obchodu v Pekingu, které tak uzavřelo antidumpingové vyšetřování zahájené předloni. Koncem loňského prosince Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Brusel z „otevřeného vyhlášení války Maďarsku“. Orbán tím reagoval na nový plán Evropské unie, který počítá s částečným přijetím Ukrajiny mezi členské státy už v roce 2027. Všechno se ale může změnit, pokud Orbánova strana Fidesz prohraje dubnové parlamentní volby.
„Svým postojem bychom neměli obtěžovat a měl by být odvozený od toho, aby nás druzí mezi sebou chtěli,“ soudí sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Nemáme zase tak velkou váhu, abychom se prosadili silou. Musíme ale být atraktivním partnerem, se kterým ostatní chtějí spolupracovat,“ dodává.
