Hornický dvojdomek stojí v Brdech od první republiky a byl součástí tamní kolonie, která historicky pracovala v dolech na těžbu olověných a zinkových rud. S ukončením důlní činnosti na Příbramsku se většina těchto staveb proměnila na rekreační chaty, včetně dvojdomu v Podlesí. Polovinu z něj dnes mají potomci původních majitelů, druhou si koupil Jakub s rodinou a proměnil ji v útulné bydlení.
Laichterův dům, který od začátku dvacátého století vyhlíží do pražských Riegerových sadů, je jednou z nejpozoruhodnějších staveb na Vinohradech. Zastavit se u něj stojí za to nejen díky jeho autorovi architektu Janu Kotěrovi, ale i protože minulost původních majitelů je stejně vrstevnatá jako jeho vnější fasáda. Dnes o ní vypráví jejich dědic Štěpán Laichter, který v domě lidem umožňuje i přespat.
V postapokalyptické krajině zůstal vzpomínkou na minulost. Zámek Jezeří v českém pohraničí je jako ohnivá Hora osudu, kterou zahalují lesy a obklopuje nehostinná měsíční krajina vzešlá z rozsáhlé těžby uhlí. Sama kastelánka Hana Krejčová byla ničení této oblasti svědkem už od 80. let minulého století. Měla zrovna před maturitou, když buldozery srovnaly se zemí její rodný dům.
Cesta Romana Kouckého k architektuře byla jiná, než je obvyklé. Dostal se k ní přes truhlářské řemeslo. Dnes v 65 letech vede vlastní ateliér, je autorem několika územních plánů a k tomu zvládá učit. Se svými stavbami, jako je most v Ústí nad Labem nebo ten trojský v Praze, byl v nominaci na Architekta roku už před dvěma lety, laureátem se ale nestal. Letos je ve výběru se čtyřmi rivaly.
Ještě než koupil činžovní dům v Praze, požádal architekty, aby mu pomohli s výběrem. Když se pak objevila nemovitost na Břevnově, i díky nim věděl, že už lepší nenajde. "Potkávala se tu skvělá lokalita, solidní stavba s dochovanými historickými prvky a báječnými výhledy," popisuje jeden z architektů dům ve Šlikově ulici, který s investorem proměnili v krásné bydlení pro všechny generace.
Na zámcích nepatřil Jiří Holub k disciplinovaným dětem. Do sedmi let ho vyhodili snad z každé prohlídky, a tak je trochu paradox, že se z něj později stal průvodce a kastelán. "První zámek, který mě bavil, byla Červená Lhota. Prohlídka tam trvala asi jedenáct minut, takže to šlo přežít," směje se veselý správce hradu a zámku Frýdlant, který se stará už o v pořadí šesté historické sídlo.
Přestože je součástí obce, jako by byl skrytý před okolním světem. Černý dům ve Vraném nad Vltavou si majitel nechal postavit na kraji uliční zástavby s přáním, aby zapadl do okolí, ale zároveň se od něj i distancoval. Architekti z 0,5 Studia navrhli dům se sedlovou střechou, kde všechny pokoje vyhlížejí do zahrady, přímo na hladinu nového biotopu.
V roce 1948 jim komunisté znárodnili funkční mlýn, a když ho po sametové revoluci dostali zpět, byla z něj ruina. Rodina si se zchátralým areálem na Břeclavsku dlouho nevěděla rady. Aby mohla industriální budova získat nový účel, potřebovala velkou finanční injekci. Podařilo se to až vnukovi původního majitele, který cihlovou stavbu proměnil na bistro, vinárnu a kavárnu v jednom.
Zámek Veleslavín a přilehlý park se čtyřmi budovami v Praze 6 chce dát státní úřad do dražby. Jeho vyvolávací cena by měla být 580 milionů korun, což je mnohem víc než odhad z roku 2018, kdy se do prodeje zámku vložil spolek Hradní potok. Jeho zástupci, složení z obyvatel Prahy 6, se dlouhodobě zasazují o záchranu veřejného areálu, který je podle nich plícemi celé čtvrti.
Svérázný Jan Nepomuk Berwid-Buquoy a jeho rodina končí na zámku Tábor - Měšice. Provoz kulturní památky začal být nad jejich síly. "Není to snadné rozhodnutí. Ale enormní náklady na energii ve výši 2500 eur (62 500 Kč) za čtvrtletí už nejsou dostupné ani pro nás," napsala na sociální sítě jediná dcera zámeckého páru.
Pár z Prahy, který vlastní pozemek v zahrádkářské kolonii nedaleko Vltavy, přišel za architekty se zvláštním zadáním. Starou, rozpadající se chatku chtěli on i ona zbourat a nahradit malou stavbou, v níž se budou celou dobu cítit, jako by byli venku.
Osmiboký sloupový základ, ale místo mramoru jen dřevo. Kinetický altán, který před prázdninami vyrostl v zahradách zámku Radíč na Sedlčansku ve Středočeském kraji, je poctou římské architektuře, konkrétně chrámu Vesta z náměstí kdysi známého jako Forum Romanum.
Máj Národní v centru Prahy uvnitř připomíná vertikální Matějskou pouť. Ve velké části devítipatrové budovy jsou atrakce v podobě skluzavek, arkádových her, závodních simulátorů i nejdelšího baru ve střední Evropě. "Je to dům, kde se mají lidé bavit. Cílili jsme na všechny, od těch nejmenších dětí až po dospělé. Naším přáním je, aby lidé odcházeli s úsměvem," shodují se majitelé památky.
Rekonstrukce bytu v pražských Vršovicích přinesla radost hlavně nejmladšímu členu rodiny. Ve svém pokoji má patrovou postel v podobě dřevěné vestavby s otevíracím okénkem, z nějž může podobně jako z lodní kajuty pozorovat dění v okolí. "Okénko u postele slouží pro lepší cirkulaci vzduchu, ale i komunikaci s ostatními členy rodiny 'dole'," vysvětlují autorky proměny ze studia Plus One Architects.
U břehu Hejlovského rybníka na Vysočině je nově ubytování, do nějž se dá utéct před každodenním stresem a starostmi. Jmenuje se Kebin a se svými 14 metry čtverečními patří mezi nejmenší rekreační chaloupky v Česku. Architekt Jan Bek a stavař Stanislav Líkař ji navrhli pro sebe a další nadšence, kteří rádi usínají v objetí přírody.
Skoro třicet let byl areál Vodoléčebného ústavu s říční plovárnou v Luhačovicích bez vody a zarůstal vysokou trávou. Domy a sluneční lázně, které se řadí mezi největší díla Dušana Jurkoviče, byly v nevyhovujícím stavu a taky o krok pozadu, co se nabídky týká. Majiteli se ovšem podařilo sehnat dotaci a v roce 2021 se pod vedením Petra Všetečky pustil do rekonstrukce. Práce jsou teď skoro u konce.
Zachráněná stará bažantnice, opravený areál keramičky, proměna jatek v galerii umění, lávky, mosty, ale i developerská výstavba. Tak vypadá výběr architekta Pavla Nasadila pro ročenku Česká architektura za rok 2022-2023. "Mým hlavním kritériem bylo soustředit se na takové stavby, které přispěly okolnímu prostředí a zlepšily život společnosti. Architektura má být službou k životu," říká.
René Dlesk je architekt a na jeho bydlení se to pozná. Když se s ženou rozhodli k proměně svého panelového bytu v Praze 5, uvažoval nad ní jinak, než je při přestavbách sídlištních bytů běžné. Z interiéru sice odstranil všechny nadbytečné příčky, respektoval ale původní materiály a nechtěl, aby zedníci vyhladili nerovnosti, které po úpravách zbyly.
Není v něm jen jedna místnost vhodná na obálku časopisů, rekonstrukce domu v Kutné Hoře je do detailu promyšlená a její jedinečnost spočívá v celém konceptu. Tak zněla slova mezinárodní poroty, která v úterý večer vyhlásila výsledky soutěže Interiér roku. Na domu v Kutné Hoře od studia Byró architekti ocenila i práci se světlem a barvami.
Obrovská motýlí křídla rozpínající se z jedné strany nad ulicí Spálenou a z druhé strany nad Národní třídou. Vlastník obchodního domu Máj se rozhodl na fasádu kulturní památky umístit plastiku sochaře Davida Černého, a proměnit tak tvář centra Prahy. Odborníci se neshodnou, zda dílo budovu zdobí, nebo hyzdí. Není ani jasné, jestli půjde o dočasnou, nebo trvalou instalaci.
