Mít v Americe vlastní bydlení, ale nezadlužit se až do konce života zní jako fantasmagorie. Pár z Arizony však přišel na způsob, jak si takový sen splnit. Architekt Christoph Kaiser a jeho manželka se před pár lety rozhodli uskromnit a namísto domu s hypotékou si koupili staré plechové silo na obilí. Kuželovitou sýpku z 50. let minulého století využili jako nádobu, do níž vměstnali luxusní byt.
Neobarokní budova v Děčíně z roku 1902 je upomínkou na rakousko-uherský model, kdy peněžní ústavy investovaly do rozvoje obcí a měst. Ze spořitelen odcházely peníze na stavbu škol, nemocnic nebo kultivaci zeleně. Teď jde historická budova, kde sídlil i úřad práce, do dražby. Má obří trezor a vyvolávací cenu 7,5 milionu korun, což je dvakrát méně než reálná hodnota domu.
Únik od starostí a hlučné dopravy našel pražský pár na pozemku nedaleko velkoměsta. V místech, kde ho kolem dokola obklopují vzrostlé stromy, si od studia Archicraft nechal navrhnout moderní víkendový dům s hliníkovou fasádou a prosklenými dveřmi do zahrady. "V chatě jsme se snažili skloubit současný design, respekt k přírodě a praktické využití," tvrdí autoři.
Vyjede-li městský člověk na víkendový glamping do Jizerek, může ho tam leccos překvapit. Pozastavit se může třeba nad tím, že potmě nikam netrefí, že noc je v horách tmavá jako uhel a samota v ní hlučnější než otevřená okna do ulice. A že když se probudí, přiloží si do kamen a rozhlédne se údolím, nad nímž vykypěla mlha, je po ránu tak nějak zvláštně šťastný.
Litomyšl je Mekkou současné architektury. Na jejím malém území vznikla od 90. let řada staveb, na něž se jezdí dívat lidé z celé republiky. Teď mají k návštěvě o důvod navíc. Vítězem České ceny za architekturu se stala tamní nová lávka, která v roce 2022 nahradila nadchod z 80. let a spojila městský úřad s centrem města. Autoři stavby Lukáš Ehl a Tomáš Koumar ji navrhli i jako vyhlídku.
Mezinárodní porota na dnešním galavečeru vyhlásí vítěze a finalisty České ceny za architekturu. Do užšího kola osmého ročníku se v červnu probojovalo 31 projektů, které na území republiky vznikly během posledních pěti let. Jsou mezi nimi soukromé a veřejné novostavby, moderní rekonstrukce i zajímavé projekty, které dávají recepty na znovuvyužití dosloužilých staveb technického charakteru.
Letňany jsou jediným územím v Praze, kde končí vestibuly metra uprostřed polí. Plán na proměnu oblasti, která měla původně nabízet obří stadion a sportoviště pro olympijské hry, se nikdy nerealizoval a jeho jediným pozůstatkem je autobusové nádraží a několik východů z metra. Město se po letech snaží prázdné pozemky využít a navrhuje na nich městskou čtvrť. Ne všem se ale nová výstavba zamlouvá.
Ze sídliště Bohnice autobusem do Kobylis, z nich metrem na Vltavskou a pak tramvají. Cesta z pravého břehu Vltavy do Dejvic v Praze 6 dnes lidem zabere nejméně 40 minut. Za pár let by se ale mohla výrazně zkrátit. Jak ukazuje nové video z dílny dopravního podniku a vítězného studia William Matthews Associates, lanovka přes Vltavu pojede sedm minut a přepraví až 4000 lidí za hodinu.
Dva kamarádi Adam a Dominik si na cestách norskou přírodou uvědomili, že jim doma chybí místo, kde by se mohli zašít a oprostit se od digitálního šumu i neustálé potřeby kontrolovat telefon. Proto když se vrátili, našli si pozemek v netknuté moravské přírodě a postavili na něm chatu ve skandinávském stylu. Takzvanou Hyttu dnes využívají k soustředěné práci i pronájmu.
V architektonickém ateliéru zvaném Cake Houses se nakupuje podobně jako v cukrárně. Člověk si vybere formu, ingredience a jako třešničku na dortu má v ceně "upečení" a dovoz na zahradu. Vítězové hlavní ceny Designbloku vymysleli typizovanou rodinnou stavbu, která se navrhne a vyrobí v továrně. Jde ji snadno upravit dle chutě, je z kvalitních materiálů a má estetiku i komfort 21. století.
Plzeňský dům v rodinné zástavbě se majitelé rozhodli přešít podobně jako starý kabát. Vyměnili podšívku, přišili nové knoflíky a jeho konfekčnímu střihu vtiskli osobitost 21. století. Nový styl, který pro rodinu navrhlo studio Pro-story, domu sluší. Má dva menší štíty se sedlovou střechou a zábavný interiér s různými úrovněmi mezipater a otevřením do krovu.
Věra Janoušková přestane tavit jeden ze smaltovaných hrnců, který našla na smetišti, a projde do druhé poloviny domu. Je čas na oběd, chystá se říct muži, ale ten ji předstihne. "Neměli bychom tu trochu poklidit?" ozve se. "Dyť jsme přece v sochařském ateliéru," namítne Věra. Tak to kdysi vypadalo v jejich domě v pražských Košířích, který byl po náročné rekonstrukci nedávno proměněn v muzeum.
Je nejstarší dlážděnou ulicí v Praze, ale také historickým okénkem do dění 50. let minulého století. Hybernskou nedaleko Obecního domu po druhé světové válce zabrala Státní bezpečnost a zřídila v ní byty s odposlechy, pozorovatelny i své kanceláře. Lokality byly sice přísně tajné, v domech, kde je dnešní Kampus Hybernská, se ale našly artefakty, které přibližují policejní praktiky.
Býval to docela obyčejný dvojdomek na předměstí malé obce Ostopovice nedaleko Brna. Pak se jeho polovina proměnila v moderní venkovskou architekturu a své obyvatele těší designem, který v sousedství nemá obdobu. Proměnu, která starý dům přizpůsobila nárokům na moderní bydlení, vedlo renomované studio ORA. To se soustředilo hlavně na otevření interiéru i svěží barevnost.
Ač je hned u katedrály svatého Víta, dům Nového proboštství byl v jejím stínu a nepatřil mezi chlouby Pražského hradu. Nemovitost charakterizovala zničená fasáda, zabedněná okna a spor, který o ni vedl stát a katolická církev. Co majetek získala zpět Metropolitní kapitula, ale budova dostala druhou šanci. Nedávno dokončená oprava jí vrátila přísnost novogotického stylu a vdechla jí nový život.
On spal dvě, ona čtyři hodiny denně. Poslední týdny byly pro manžele Smetanovy těmi nejnáročnějšími v životě. Datum slavnostního otevření opravených Automatických mlýnů v Pardubicích se blížilo a ještě zdaleka nebylo vše hotovo. Do finálních prací se proto zapojila celá rodina. "Je to krásné, ale jde z toho hrůza. Raději bych, kdyby měli hezký, malý byt," říká maminka investorky.
Vymlácená okna, zarostlé pozemky, opadaná fasáda a shnilé stropy. Budoucnost zámku v jihočeské obci Nová Včelnice ještě před pár lety nevypadala růžově. Někdejší tvrz, jejíž historie sahá do středověku, čtyřicet let chátrala a vypadala, že je na odpis. V roce 2019 se ji ale podařilo prodat a během dvou let se z ní stala pýcha obce, která dnes nabízí domov a péči lidem v pokročilém důchodovém věku.
Ačkoli má 1260 metrů čtverečních, ve zvlněné krajině není téměř vidět. Novostavba vinařství Gurdau, která nese historický název obce Kurdějov, působí jako vrchol jednoho ze zelených kopců jižní Moravy. Její zaoblené tvary připomínají lasturu mořského šneka, již časem pohltí řasy a rostliny. Architektonický počin loňského roku vznikl ve spolupráci investora Zdeňka Horta a autora Aleše Fialy.
Přijíždějící vlak viděli už ze strojoven na věžích. Když nebe zahalila pára a zpěv ptáků přehlušilo skřípání brzd, stáli zaměstnanci dole na peronech, aby vyložili dovezené zboží. Funkcionalistické nádraží na pražském Žižkově patřilo mezi nejrušnější překladiště světa. Od doby, kdy na něm zastavil poslední vlak, ale chátrá a čeká na své využití.
Lyže si sundávali až přede dveřmi a po saunování skákali z okna do čerstvě napadaného sněhu. V áčkové chatě na Zahrádkách v Peci pod Sněžkou zažívali zaměstnanci Českého rozhlasu zlaté časy a radovali se i vlekaři. Obří nemovitost s kapacitou 100 lůžek pro ně znamenala stálé zákazníky. Od roku 2011, kdy ji Český rozhlas prodal, je prázdná a chátrá. Majitel ale slibuje, že jí svitne na lepší časy.
