Majitelé bytu, který se nachází ve vinohradském činžovním domě, tak trochu bojovali sami se sebou. V rámci rekonstrukce potřebovali dodržet rozpočet, ale zároveň toužili po designu, díky kterému by v bytě žili s radostí. Rozhodovali se, zda se držet nadčasovosti, nebo dát na své pocity a zahalit se do sametu a zlata.
Ačkoliv nový pokoj z druhé ruky zní jako protimluv, jedná se o realitu. Architektka Klára Kuncová neobvyklý materiál, který vzniká recyklací tetrapaku, použila nejen na nábytek. Výrazným prvkem pokoje, který slouží k příležitostnému přespání, se stala atypická postel s kulatým otvorem. Experimentální materiál z krabic od mléka či džusu nepotěšil truhláře, kteří se s ním natrápili.
Rozbourat, postavit, doladit. Brněnský mezonet, který je využíván pro soukromé i pracovní účely, prošel kompletní rekonstrukcí. Jeho nový kabát zdobí přímo královská barevná kombinace, dřevo i kovové prvky. Architektka se musela popasovat s nedostatečnou výškou místnosti a zároveň chtěla, aby prostor byl co nejvíce prosvětlený. Proto ani toaletu nezakrývá klasická zeď, ale pouhé sklo.
Už při prvním pohledu je zřejmé, že architekt stavby s názvem Dům Oskar nalezl inspiraci v sakrálních a venkovských stavbách. Nádech duchovna prostupuje skrze otvory ve zdech, do kterých proniká světlo a vzduch. Interiér je v kontrastu s exteriérem a majitelům poskytuje hřejivé zázemí.
Příběh přestavby bytu s názvem Jendovy holčičky započal už v roce 2017. Tehdy ještě bezdětní majitelé nemovitosti oslovili architektku Ivu Zezulovou kvůli návrhu kuchyně, koupelny a toalety. Po čase se jejich spolupráce obnovila. Architektka bydlení následně uzpůsobila potřebám pětičlenné rodiny. Dominantou se stal dětský pokoj pro tři princezny.
Jejich styl i přístup je odlišný, ale pojí je láska k interiérovému designu. Zatímco některé mají letité zkušenosti, jiné jsou na začátku kariéry. Všechny se však orientují v nejnovějších trendech a s jistotou vědí, jaké kousky snad nikdy nevyjdou z módy. Jaké trendy i evergreeny vyzdvihují české interiérové designérky a architektky?
Oblé linie, tlumené barvy a především chytré dispoziční řešení proměnily dříve designově nezajímavý byt ve stylově čistý domov s hotelovým nádechem. "Pobývat uprostřed čistého a inspirativního designu přináší pozitivní náladu a určitý nadhled a čistotu myšlenek," říká o proměně vinohradské nemovitosti designérka, která vsadila na kvalitně zpracovaný nábytek na míru i moderní technologie.
U výběru světel nejde jen o design, ale i funkci. Mělo by se dbát na intenzitu i zvolenou barvu. Špatně vybraný produkt může narušit spánek a celkové fungování, a to zejména u miminek a malých dětí. Jaká světla zvolit do obývacího pokoje či koupelny, co je klíčové v jejich výběru a kde lze sehnat kvalitní a levná osvětlení?
Chcete změnit svůj interiér, ale prohlížení Pinterestu vás akorát uvrhlo do nekonečného množství možností, ze kterých si nemůžete vybrat? Jakým směrem se vydat a co doopravdy patří mezi hity sezony? Tyto trendy odstíny volí nejstylovější klienti slavných zahraničních designérů. Prohlédněte si nejžhavější tipy.
Předávání cen s názvem Interiér roku se blíží. Kdo a kdy převezme žezlo po studiu BYRÓ ARCHITEKTI? Do kdy je možné zúčastnit se této prestižní soutěže a kdo rozhodne o letošních vítězích? O možném výherci možná něco napoví oceněné stavby minulého ročníku.
Juráš Lasovský a jeho dva kamarádi se v roce 2019 nechali zlákat nabídkou lehkého opevnění a za pár tisíc korun si od armády koupili jeden z řopíků v opuštěné české krajině. Betonový bunkr se jim líbil tvarem i umístěním, kvůli nedostatku světla a stísněnému prostoru ale neměli moc možností, jak ho využít. Začali proto přemýšlet, jak jeho formu vylepšit a přitom mu neubrat na původní estetice.
Ačkoliv se jejich profese váže na život ve městě, rozhodli se herci a manželé Petr Uhlík a Andrea Uhlík Berecková odejít na venkov. V Českém středohoří koupili starý sudetský mlýn a mají s ním velké plány. "První noc mě kdosi vytáhl z postele a musel jsem slíbit, že se k domu budeme chovat hezky," vypráví herec, který v krimisérii Metoda Markovič ztvárnil postavu sériového vraha Ladislava Hojera.
Pražskou čtvrť Žižkov stát v 70. letech minulého století vnímal jako jedno z míst, které čeká kompletní obnova. Domy postavené podnikateli a továrníky měla nahradit radiála a paneláky z koncepce ateliéru SIAL, který si pro podporu svých vizí najal fotografa Pavla Štechu. Jeho vizuální výpověď o neutěšeném stavu tehdejších budov a nuzných sociálních poměrech měla ale opačný účinek.
Jakou tvář bude mít hlavní město za pět, deset nebo patnáct let, ukazuje nová aplikace Institutu plánování a rozvoje nazvaná "Praha zítra?“. Pomocí interaktivní mapy přibližuje aktuální stavební záměry i realizace ve všech městských čtvrtích. Zahrnuje menší veřejné investice, jako jsou opravy ulic, velké městské zakázky i projekty soukromých investorů.
Chalupa ve Vidlaté Seči v Pardubickém kraji byla sice od pohledu z ulice malebná, uvnitř ale neobyvatelná. Střecha měla díry, zdi byly nasáklé vodou a chyběla toaleta nebo koupelna. Manželé se proto rozhodli pro kompletní rekonstrukci, která sto let starý vejminek postavený původně pro vysloužilého statkáře dostane zpátky do formy.
Hřiště Čertovo břemeno, které je součástí Jistebnické vrchoviny na území zvaném Česká Sibiř, charakterizuje členitý golfový terén a zajímavá architektura. Svůj rukopis v něm zanechal Stanislav Fiala, který pro areál realizoval klubovnu a rodinné letní sídlo. Teď na jeho práci navázalo studio A1Architects. Pro investory navrhlo saunu v podobě kupky sena.
Transgas byl skutečný a nezaměnitelný originál, který se pod snůškou slibů o zkvalitnění veřejného prostoru stal příkladem vykořistění a přeprodeje pozemku s velkým ziskem, míní Vladimir 518, spoluautor nového dokumentárního snímku Architektura ČSSR 58–89. V rozhovoru hovoří nejen o tom, co poválečné architektuře přinesly prohrané bitvy, ale i proč by o ní starší generace neměly mluvit černobíle.
Moderní dům, který si nechala postavit mladá americká rodina, stojí na místě bývalého loviště domorodých indiánů a obecní pastvině prvních usedlíků z Velké Británie a Nizozemska. Přestože je luxusní, svými materiály i začleněním do krajiny navazuje na historii oblasti na východním cípu Long Islandu, kterou charakterizovaly rozlehlé pozemky a farmářské domy v anglickém stylu.
Pětaosmdesátiletá architektka a nově také držitelka Řádu Bílého lva třetí třídy Eva Jiřičná je v Česku známá jako královna skleněných schodišť. Přestože má světové renomé, v tuzemsku, zejména pak v Praze stojí spíše za menšími a středními realizacemi, z nichž většina jsou její interiéry. S návrhy budov se jí dlouho nedařilo prorazit, to by se ale v následujících letech mělo změnit.
Po náročné rekonstrukci se před dvaceti lety znovu otevřel Baťův mrakodrap ve Zlíně. Dne 30 října 2004 v něm začaly fungovat kanceláře Krajského úřadu Zlínského kraje a finančního úřadu města. Zatím největší generální oprava zachránila odkaz kdysi druhé nejvyšší budovy v Evropě, která dodnes poutá pozornost svou elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města.
