Před 130 lety proudily branami pražského Výstaviště masy lidí. Stavbu Průmyslového paláce na kraji Stromovky Češi skryli pod jubilejní zemskou výstavu, kterou si s důvtipem naplánovali přesně sto let poté, co se Leopold I. nechal v Praze korunovat českým králem. Rakouskouherská monarchie se od záměru distancovala, výstavu i tak navštívilo dva a půl milionu lidí.
Vila z 30. let minulého století se nachází v malé obci Lichoceves na západ od Prahy. Stavitel Josef Mrázek ji postavil pro část své rodiny, která vlastnila okolní pole. Po znárodnění sloužila Československým státním statkům a od 90. let si ji majitelé jen předávali z ruky do ruky. Současného vlastníka dům očaroval svou architekturou a po nákladné rekonstrukci chce, aby se stal novým centrem obce.
Ve zlínském areálu Baťových závodů, který se po znárodnění přejmenoval na Svit, se usídlila malá reklamní agentura. Na proměnu nevyužívaného industriálního prostoru oslovila architektonické studio Cosmo, které v památkově chráněné budově vytvořilo krásné interiéry. "Rozhodli jsme se akcentovat kvality původního prostoru, jako jsou vysoké stropy, velká okna a otevřený půdorys," tvrdí architekti.
Skoro dvacet let bylo pražské holešovické nároží v ulici Komunardů prázdné. Původní činžovní domy poškodila tisíciletá voda, a tak je statici poslali k zemi. Díru v bývalé průmyslové čtvrti dostal za úkol vyplnit architekt Stanislav Fiala tak, aby nový dům naplnil všechna očekávání a potřeby moderního stylu života. Výsledkem je budova s odkazem na industriální historii místa a respektem k přírodě.
Na jednom z pozemků bývalé zahrádkářské kolonie stojí novostavba s úchvatnými výhledy do údolí Zlína. Prosklený dům, který navrhl autor pražských kobek na náplavce Petr Janda a jeho studio Brainwork, čerpá z okolní krajiny a připomíná vilu na útesu nebo rezidenci nad městem. Dům je zasazený do svahu, a tak od lesa působí, jako by byl ukrytý pod pokrývkou trávy.
Lázně Luhačovice zažívají i přes proměnlivé počasí nejlepší období za uplynulé dva roky, na kolonádu a do léčebných středisek se po pandemii vrátili hosté. Luhačovice byly od počátku svého vzniku slovanskými lázněmi a jejich nezávislost na zahraničních turistech přetrvala dodnes. Čechy lákají na opravené památky, novou kolonádu a vincentku.
Dům v Zadní Třebani, který vyniká černou fasádou z opálených prken, je zasazený ve vzrostlé zahradě a jeho interiéry jsou i přes nepravidelný, dynamický tvar prostorné a funkční. Architekti z ateliéru 0,5 Studio se při navrhování domu museli řídit regulací obce, která pro novostavby předepisuje sedlovou střechu a dvě podlaží. Výsledkem je rodinné bydlení, které z každého úhlu vypadá trochu jinak.
Farma Moulisových se nachází v obci Milínov v Plzeňském kraji. Rodina ji získala zpět v restituci v 90. letech a poté, co otci rodiny začaly docházet síly, přebral statek jeho syn a vysokoškolský učitel Pavel. Za uplynulých dvacet let se mu s manželkou podařilo vybudovat biofarmu s koňmi, ubytováním i moderním glampingem. Útulna stojí na poli u lesa a nabízí úchvatné výhledy, saunu i vířivku.
Přesně osm desítek běžně nepřístupných staveb se o víkendu 7. a 8. srpna otevře veřejnosti. Festival architektury Open House má i letos na seznamu moderní domy, honosné paláce, slavné vily, vodárny i ohrožené stavby. Už od pondělí je na programu řada doprovodných akcí, jako jsou architektonické procházky po Masarykově nádraží, Výstavišti, Kovařovicově vile nebo secesních domech na Starém Městě.
Zachování kulturní hodnoty versus záměr investora. Kniha Zbořeno od historičky a místopředsedkyně spolku Klub Za starou Prahu Kateřiny Bečkové připomíná osudy domů, které po sametové revoluci musely ustoupit podnikatelským záměrům. Transgas, hotel Praha nebo dům na Václavském náměstí patří mezi nejviditelnější z posledních let, většina domů ale zanikla v tichosti, stranou zájmu společnosti.
Mezi nejlepšími projekty světa v soutěži A+Awards, kterou každoročně vyhlašuje newyorská platforma Architizer, je návrh plovoucích lázní pro Prahu od studia Petra Jandy. Ocenění se navíc dočkala i rekonstrukce kobek na Rašínově nábřeží a konopný dům Liny Bellovičové. Porota, která udílela ceny v celkem 94 kategoriích, česká studia zařadila mezi "osobnosti", jako je Zaha Hadid nebo David Hertz.
Ubytování Kocanda se nachází na Moravě v obci zvané Kravsko. Původně barokní stavba sloužila jako zájezdní hostinec na trase Praha-Vídeň, v 19. století ji ale majitel Michael Raufer přestavěl na manufakturu. Keramika se z ní vyvážela na Balkán i do asijských zemí, a to i po znárodnění. S restitucí ale její věhlas definitivně skončil a areál chátral. Teprve loni se začala psát jeho nová kapitola.
"Turisti, kteří se rychle pohybují v krajině, nejsou pro nás. Rádi bychom tu měli podobně laděné lidi, kteří pochopí naši filozofii a budou se k nám rádi vracet," říká Radek, který v Prysku spolu s přítelkyní koupil starý dům a společně ho proměňují v jedinečné ubytování. Do chaloupky otiskli svůj cit pro detail, který prohlubuje snění, zážitky z okolní přírody a zájem o životní příběhy místních.
Pivovarnický areál stojí v obci Cvikov od 19. století. Svoji důstojnost a slávu ztratil poté, co z Lužických hor museli odejít německy hovořící obyvatelé. Za socialismu sloužil hlavně jako sklad, po revoluci v něm byl autoservis, diskotéky a pěstírna žampionů. Od roku 2013 je ale pivovar v rukou novoborského podnikatele, kterému se na tradici lokálního piva podařilo ve Cvikově znovu navázat.
Česká cena za architekturu zná své nominované. Do užšího kola prestižní soutěže porota vybrala celkem 30 staveb, jsou mezi nimi rodinné domy, rekonstrukce náměstí, sociální byty, veřejné stavby, ale i netradiční soukromé projekty jako krematorium pro domácí mazlíčky Věčná loviště nebo plovoucí dům Prvok, první tištěná stavba na 3D tiskárně, která kotví u pražského břehu.
V Tichém údolí na rozhraní Únětic a Suchdola stojí kulturní památka Trojanův mlýn. Je to místo, které svou atmosférou zdaleka nepřipomíná Prahu, přestože se nachází kousek od centra. V roce 1997 se do něj zamilovala rodilá Pražačka, tehdy žijící v Německu. Přesvědčila manžela, vzala své děti a nastěhovala se do domu, kde se točili Dietlovi "Dva písaři".
Na vršku poblíž Kozích hřbetů stojí jediná církevní stavba na území Suchdola na severu Prahy. Kaple svatého Václava pochází pravděpodobně z 18. století a v současné době ji obec opravuje. Součástí revitalizace krásného zeleného místa s až vesnickou atmosférou je vybudování hřbitova, o který místní usilují už 300 let. Doposud bylo místo jejich posledního odpočinku v nedalekých Úněticích.
Kovařovicova vila na Rašínově nábřeží je k mání. Současný majitel, který ji v minulosti pronajímal menším firmám, chce reprezentativní sídlo prodat. Dům si v letech 1912-1913 nechal vybudovat stavitel Bedřich Kovařovic podle návrhu architekta Josefa Chochola. Od 60. let je chráněnou památkou a je často označovaný jako jedna z nejcennějších ukázek vrcholného kubismu.
Sedlčanské společenské centrum našlo místo přímo v historické části města. Moderní architektura, která zvenčí vypadá jako mnohoúhelník nebo krystal, patří Adventistům sedmého dne. Protestantský směr, který vznikl v USA a dnes patří mezi nejrychleji rostoucí církve světa, nemá ve své liturgii jasně definovaný prostor, a tak architekti měli při tvorbě interiéru poměrně volnou ruku.
Manželé Karáskovi si na Vysočině vyhlédli rozlehlé stavení, které v minulosti sloužilo jako škola. Historické budovy byly v havarijním stavu, dvojice se ale zamilovala do velkých oken a atmosféry starých časů. Stavbu koupili a společně s architekty konzultovali její přestavbu krok po kroku s památkáři. Dům tak má původní školní dispozice, zrepasované krovy, původní štít i šindelovou střechu.
