Kovařovicova vila na Rašínově nábřeží je k mání. Současný majitel, který ji v minulosti pronajímal menším firmám, chce reprezentativní sídlo prodat. Dům si v letech 1912-1913 nechal vybudovat stavitel Bedřich Kovařovic podle návrhu architekta Josefa Chochola. Od 60. let je chráněnou památkou a je často označovaný jako jedna z nejcennějších ukázek vrcholného kubismu.
Sedlčanské společenské centrum našlo místo přímo v historické části města. Moderní architektura, která zvenčí vypadá jako mnohoúhelník nebo krystal, patří Adventistům sedmého dne. Protestantský směr, který vznikl v USA a dnes patří mezi nejrychleji rostoucí církve světa, nemá ve své liturgii jasně definovaný prostor, a tak architekti měli při tvorbě interiéru poměrně volnou ruku.
Manželé Karáskovi si na Vysočině vyhlédli rozlehlé stavení, které v minulosti sloužilo jako škola. Historické budovy byly v havarijním stavu, dvojice se ale zamilovala do velkých oken a atmosféry starých časů. Stavbu koupili a společně s architekty konzultovali její přestavbu krok po kroku s památkáři. Dům tak má původní školní dispozice, zrepasované krovy, původní štít i šindelovou střechu.
Hrubý Rohozec je jedním z nejzachovalejších zámků v republice. Od 17. století ho vlastnil rod Des Fours, kterému se před příchodem nacistů podařilo ukrýt veškeré písemnosti i fotografie. Díky tomu dnes průvodce Jiří Holub může v Českém ráji vyprávět příběhy, které člověk jinde neuslyší. Rod měl své aférky, nemanželské děti, ale i první Japonku v Česku a potomka, který v autě vozil mumii.
Brutalistní Hilton Prague v Karlíně slaví 31 let. V roce 1991 ho tehdejší Československo otevřelo pro zahraniční hosty a významné delegace. Ubytovaní v něm byli američtí prezidenti jako Bill Clinton, George W. Bush starší i mladší, Barack Obama nebo Joe Biden. Brutalistní stavba, která je dodnes největším hotelem v Česku, hostila i řadu hudebníků a herců. Dnes cílí na tuzemské rodiny s dětmi.
Mezonetový byt s krásnými výhledy na Staré Město v Bratislavě se nachází v jedné z rezidenčních budov městské čtvrti Palisády. I když není až tak starý, poté co ho získali současní majitelé, potřeboval nový vzhled. Architekti jemně upravili základní materiály a nechali na nich vyniknout designové solitéry, umělecká díla a renovované kusy nábytku s výraznými vzory, tvary a barvami.
Vznik první benzinové pumpy v Československu se datuje do roku 1922. Stála na pražském náměstí Republiky a podle historika Jakuba Potůčka patřila pravděpodobně společnosti Naftaspol. Zpočátku se v ulicích stavěly jednoduché ruční pumpy se zásobou benzinu, od 30. let minulého století je postupně nahrazovaly menší dynamické stavby, které navrhovali architekti, jako byl Machoň, Havlíček nebo Gočár.
Zámek Luka stojí ve stejnojmenné vesnici v okrese Karlovy Vary. Jeho výsledná architektonická podoba pochází z roku 1830, kdy ji malostranský měšťan a majitel Jan Antonín Hladík nechal upravit. Základy stavby jsou ale mnohem starší. Od 13. století v Lukách sídlily šlechtické rody Štampachů, Kolovratů a Nosticů. Po znárodnění ale zámek připadl státním statkům a od té doby chátrá.
Lužec nad Vltavou se nachází nedaleko Mělníka v malebné krajině řeky. Od roku 1907, kdy obce Hořín a Vraňany spojil kanál, je jedinou obcí, která celá leží na ostrově. S pevninou ji loni spojil nový most pro pěší a cyklisty od architektů Petra Teje, Marka Blanka a Jana Mourka. Lávka je součástí slunečné trasy EuroVelo 7, jež vede ze Švédska na Sicílii.
Charakter ulice Pernerova v pražském Karlíně se stihl změnit během šesti let. V místě, kde do roku 2015 stála budova bývalého autoservisu Praga a slévárenské haly Karlin Studios, jsou dnes moderní stavby s byty a kancelářemi. Z fabriky zbylo jen torzo průčelní stěny. Dnes slouží jako brána do coworkingového prostoru, který má být novým startem pro práci v době postcovidové.
Na kraji města Most v Ústeckém kraji stojí nový minipivovar obložený lícovými cihlami. Atmosférou navazuje na industriální charakter starých fabrik, pro které bylo typické režné zdivo. Jednoduchá stavba v ulici Pod Koňským vrchem je přizpůsobená modernímu stylu, má velké prosklené plochy a nabízí pohled do technologického zázemí. Součástí pivovaru zvaného Mikro je i restaurace a venkovní posezení.
Ústecký kraj s dražbou rozlehlého zámku Liběšice znovu neuspěl. Památkově chráněná budova je už sedm let prázdná a nedaří se pro ni najít využití. V 80. letech ji stát přizpůsobil domovu důchodců a následně v ní sídlil ústav pro mentálně postižené. V interiéru je lino a barevné stěny, které narušují atmosféru 19. století, kdy zámek vlastnil továrník Josef Schroll z Broumova.
Na Dívčích hradech v Praze 5 se nově pase stádo koně Převalského. Celkem čtyři jedince sem po dohodě s magistrátem umístila pražská zoologická zahrada. Pozemky, které jsou veliké přibližně jako pět "Václaváků", byly původně zamýšlené k zástavbě. Nejprve o ně měla zájem Karlova univerzita, později developeři.
V lednu začne demolice modernistické stavby v Bratislavě zvané Istropolis. Majitel pozemku získal od úřadů povolení k odstranění a na jejím místě chce vybudovat moderní komplex s byty a kulturním centrem. Ukončil se tak několikaměsíční spor, který pro architektonickou obec skončil nešťastně. Budova obložená kubánským mramorem je podle ní ikonou slovenské poválečné architektury.
Opera v Sydney, Reykjavíku nebo Berlínská filharmonie patří mezi nejznámější stavby světa. Výstavbě ale předcházely emotivní debaty i dlouhé plánování. Příběhy staveb mapuje nová kniha historika Zdeňka Lukeše a architekta Josefa Pleskota vydaná v nakladatelství Kant. Obrazová publikace nabízí pohled na celkem dvacet filharmonií a oper a slouží jako inspirace pro Prahu.
Kniha nazvaná Možnosti vesnice je průvodce pro fanoušky architektury. Přináší dvanáct portrétů těch nejhezčích vesnic a ukazuje příklady povedených staveb. Sleduje vývoj malých i větších vesnic - od Šumavy přes Krkonoše, Frýdlantsko až po Beskydy a znojemskou vinařskou oblast - a popisuje přístup těch, kteří současnou architekturu vnímají jako způsob, jak zlepšit kvalitu života obyvatel.
Vilu, u které je na první pohled jasné, že vše podstatné se odehrává dole, si čtyřčlenná rodina nechala postavit v Černošicích u Prahy. Na pozemku o velikosti 900 metrů čtverečních stávala stará chatka a spousta vzrostlých stromů, především ovocných odrůd. Majitelé si přáli, aby v novostavbě architekti kladli důraz na přírodní materiály, intimitu a šetrnost k životnímu prostředí.
Památkově chráněná Vila Čerych, kterou v roce 2011 proslavil film Odcházení od Václava Havla, je k mání. Poté, co ji před dvěma lety opustil dlouhodobý provozovatel, Centrum rozvoje České Skalice, se vlastníkovi pro ni i kvůli pandemii nedaří najít nové využití. Nadaci, která dům získala darem od bratrů Ladislava a Jiřího Čerychových, chybí finance na nutné opravy i údržbu zahrady.
Krajina i paměť národa se po odsunu německých obyvatel a převzetí moci komunisty začaly na severu Čech zásadně měnit. Mezi roky 1945 a 1989 zanikly především v oblasti dnešního Ústeckého kraje desítky kostelů. Z původního počtu jich v celém Československu zbyla polovina. Stavby ustoupily těžbě, ale také snaživým církevním úředníkům, kteří z nařízení režimu mazali z map vše, co spojovala víra.
Od loňského roku zachraňuje spolek z Karviné historické nádraží, které je upomínkou na průmyslový rozvoj 19. a 20. století. Stát chtěl budovu nechat padnout k zemi, nadšencům se mu v tom ale podařilo zabránit. "Nejednomu ze sympatizantů ukápne slza, když se bavíme o její záchraně," popisuje Tomáš Chorzempa ze spolku, kterému se ve veřejné sbírce na odkup budovy podařilo vybrat 300 tisíc korun.
