U pivovaru H2, který se nachází v pražských Horních Měcholupech, v průměru zastaví 200 lidí denně. Bez toho, aby vystoupili z auta, si řidiči u okénka vyzvednou hotový oběd, čerstvé pečivo nebo čepované nepasterizované pivo. Nápad na pivní drive-in vznikl dávno před pandemií, a i když ředitel pivovaru dnes už přesně neví, komu za něj připsat kredit, zpětně si myslí, že to byl vizionář století.
Při pohledu na krajinu s jezery a šikmým kostelem se dnes těžko věří, že v ní před sto lety stály secesní domy a hornické kolonie staré Karviné. Dříve zemědělská oblast se po objevení uhlí proměnila v průmyslovou metropoli s prací pro tisíce lidí. Období prosperity mapuje i trilogie Šikmý kostel, v níž spisovatelka Karin Lednická naznačuje, že v životě nic není dané.
Česká republika patří mezi silné favority v prestižní soutěži Mies van der Rohe Award, kterou jednou za dva roky udílí nadace stejnojmenného stavitele společně s Evropskou komisí. Cenu za architekturu může získat celkem 11 tuzemských staveb. Porotu zaujalo například sídlo sklářské firmy Lasvit, mateřská škola v Novém Boru nebo vinařství a Enotéka značky Lahofer.
V obci Třebíz u Slaného jako by se člověk vrátil do minulosti. V jejím historickém centru, které je vesnickou památkovou rezervací, jsou statky s nízkými stropy a sedlovou střechou. Jeden z nich je teď na prodej. Je z konce 18. století, má venkovní pavlač a před pár lety byl pod dohledem památkářů kompletně opraven. Venkovský dům s podlahovým vytápěním stojí přibližně šest a půl milionu korun.
Oblečeni do několika vrstev si Anna a Ondřej staví venku v mraze svůj vlastní dům. S první vlnou pandemie padla jejich vysněná práce v Barmě a jaro místo v Asii strávili na chatě na Vysočině. Obklopeni přírodou a zásobeni vodou ze studánky se rozhodli, že si postaví své vlastní udržitelné bydlení. Proces stavby zveřejňují na internetu a varují, že jejich práce může skončit i fiaskem.
Od roku 2007 sídlí v bývalé pobočce bratří Böttcherů ve Varnsdorfu na Ústecku pivovar Kocour. Přestože stojí na odlehlém místě, vede k němu železnice, u které si majitel nechal postavit soukromou zastávku. Před dvěma lety se rozhodl rozšířit kapacitu prostoru rekonstrukcí bývalého skladu. Vzniklo v něm sezení, výčep a společenský sál. Mezi stěny z roku 1912 se po pandemii vejde až 250 lidí.
Člověk přijde domů a nemusí ani otevřít dveře. Dům to za něj udělá sám. Když si sundá kabát a sedne si do křesla, klavír zahraje hudbu, kterou přes den vygeneroval. Zní to až moc futuristicky? Počítačový vědec a jeho manželka si takovou vilu přáli, u architektů však narazili, na integraci technologií s umělou inteligencí není stavebnictví připravené. Studio Coll Coll si však se zadáním poradilo.
Česká komora architektů ocenila diplomovou práci Jakuba Wiesnera, který navrhl urbanistické řešení pro periferii Prahy. Student uměleckoprůmyslové školy se zabýval zanedbanou částí desáté městské části a plány developerů kontrastujícími s potenciálem místa. Práce podle poroty ukazuje, že "město může být urbanizované zcela podle jiných metod, ve kterých je akcent na vnímání života a krajiny".
Dělníci v čínském Wu-chanu postavili začátkem pandemie během deseti dnů nemocnici o rozloze 25 tisíc metrů čtverečních. Výstavba, která běžně trvá i dva roky, se zvládla tak rychle díky prefabrikovaným dílům a velkému pracovnímu nasazení. Takové stavby budou mít v následujících letech silnou pozici na trhu, myslí si architekt Andrea Palazzo. Kromě modulů bude akcent i na soběstačnost a zeleň.
Prvorepublikový dům v Ústí nad Labem, který si v roce 1926 nechal postavit podnikatel Josef Hönig, je na prodej. Stejně jako sídlo jeho "souseda", vilu továrníka Schichta, ho stát nabízí v aukci. Vily vznikly přibližně ve stejném období a navrhl je architekt Paul Brockardt. Areál Höniga má skoro 15 tisíc metrů čtverečních a je nedaleko centra. Stavba je památkově chráněná.
Vznik prvních kanceláří by se dal datovat pravděpodobně až do starověkého Řecka. Zásadně je však proměnila až průmyslová revoluce a následně rok 1900, kdy Frederick Winslow Taylor poprvé definoval hierarchii pracovního prostředí. Jeho představu časem vystřídaly jiné teorie, více liberální, které reagovaly na zásadní změny ve společnosti, vývoj technologií i proměnu sociální interakce.
"Ideální typ" rodinné vilky vymyslel vyučený zedník a projektant Josef Vaněk. Ve svých pětatřiceti letech navrhl pro tehdejšího ředitele šumperské nemocnice patrový dům s lodžií. Revoluční stavbu okukovali lidé z okolí a mnozí si v ní sami přáli bydlet. "Během pár let se rozšířila téměř do všech československých měst a obcí," říká fotograf Tomáš Pospěch, který šumperáky mapuje už dvě dekády.
V bývalém vojenském areálu Drnov se od odchodu armády dlouho nic nedělo. Za 17 let na něm vyrostly stromy a betonové objekty se staly útočištěm pro divokou zvěř. Jeden z nich však nedávno zabydleli dva přátelé, kteří snili o tom, že u Prahy vybudují místo posledního rozloučení s čtyřnohými přáteli. Takzvaná Věčná loviště mají smuteční síň, krematorium a okolo 40 hektarů volné přírody.
Na jedné ze zahrad historické zástavby v centru Vamberka je ukrytý víkendový domek s výhledem na torzo likérky. Romantická útulna, kterou architekt Martin Kožnar vybudoval na 120 let starých základech, má spaní pro dva, obývák, knihovnu i jídelnu. To vše jen v jedné místnosti. V létě se veškeré dění přesouvá na prostornou terasu, kde se dá grilovat a posedět s přáteli.
Příliš krátký byl pro Josefa Winternitze a jeho rodinu život ve smíchovské vile z 30. let minulého století. Dům, který navrhli architekti Adolf Loos a Karel Lhota, zabavili nacisti a rodinný život zhasl v koncentračním táboře. O to vzácnější je, že dnes příběh majitelů může vyprávět jejich potomek. Do konce dubna je navíc ve vile výstava, která připomíná odkaz průkopníka moderní architektury.
Nečekaně levně se rodině z Moravy podařilo postavit dům v Jundrově na západě Brna. Dřevostavba z modřínových prken stojí v zahrádkářské kolonii na místě původní víkendové chatky. Na pozemek o velikosti 37 metrů čtverečních se architektům ze studia RCNKSK podařilo vměstnat dvoupatrovou chalupu pro čtyřčlennou rodinu. Náklady na její stavbu přitom vyšly jen na dva miliony korun.
Budova v americkém Pittsburghu patří mezi jedny z nejstarších ve městě. Od roku 1886 v ní byla knihovna Andrewa Carnegieho, v roce 2006 ale do věže udeřil blesk a suť poničila velkou část střechy. Život se do památky vrátil až loni, kdy se v ní otevřelo muzeum a laboratoř pro děti. Interiér ukazuje, jak se architektura mění v čase, odhaluje původní zdi a postupně přechází v moderní design.
V Jizerských horách nově stojí prototyp minidomu, který na dvanácti metrech čtverečních nabízí vše, co člověk potřebuje k víkendovému odpočinku. Ve spolupráci s producentem Lukášem Otevřelem ho navrhli architekti z ateliéru DDAANN a Čechům tak vydláždili cestu ke skromnému bydlení v divočině. Takzvaný Tiny House Done stojí přibližně půl milionu korun a člověk si ho smontuje téměř sám.
Českou cenu za architekturu 2020 získalo sídlo sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. Porota na něm ocenila spojení tradičních hodnot s estetikou a potřebami 21. století: "Bravurnost přístupu k zadanému problému a lehkost, s jakou finální výstup působí v tak složitém architektonickém prostředí, dovedly porotu ke konečnému verdiktu...“ Za návrhem stavby stojí duo Jiří Opočenský a Štěpán Valouch.
Na pobřeží australského města Port Douglas vznikne do několika let biobanka na záchranu mořských korálů. Futuristická budova, ve které budou pracovat biologové z celého světa, bude shromažďovat různé typy rozmanitého ekosystému, zkoumat je a uchovávat pro další generace. Součástí moderní Noemovy archy bude i akvárium pro návštěvníky.
