Vilu v obci Branžež si postavil architekt Ladislav Čapek jako své rodinné sídlo. Během druhé světové války ji ale zabavili nacisti a zřídili v ní středisko pro Hitlerjugend. Šarm, který vila měla za první republiky, se jí podařilo vrátit až po bezmála sto letech, kdy byl zchátralý dům na prodej. Dnes je v ní penzion s velkou zahradou a na okolních pozemcích se po ránu pasou daňci.
V centru Nového Města na Moravě vznikl dům, do nějž se pohodlně vejde čtyřčlenná rodina. Moderní stavba navazuje na prostředí historického dvora a sousedních měšťanských domů přibližně ze 16. století. Protože je to lokalita s nejlépe dochovanou původní zástavbou ve městě, hlavním zadáním pro architekty bylo respektovat atmosféru místa.
Ze secesní vily v Dobřichovicích u Prahy je po třech letech důstojné místo k životu. Majitelé ji nechali kompletně zrekonstruovat a přizpůsobit chodu moderní domácnosti. Dům, který při pohledu z ulice připomíná malý zámeček, si začátkem 20. století nechal postavit podnikatel Alexandr Hlasivec jako své letní sídlo.
Na kopci za jehličnatým lesem obce Malá Zdobnice v Orlických horách se nachází malá dřevostavba. Stojí v místech, kde kdysi býval dům původních německých obyvatel. Ti ho však po druhé světové válce museli kvůli Benešovým dekretům násilně opustit, a z původního obydlí tak zbyly jen kameny. Teď se místo na palouku za vzrostlými stromy znovu probouzí k životu.
Letní dům v oblasti Velkopolského vojvodství je ukázkou toho, jak lze moderní architekturu skloubit s okolní přírodou. Chalupa, kterou tvoří fasáda z vlnitého plechu a nepravidelná konstrukce, je skrytá v jehličnatém lese a její součástí je terasa velká 127 metrů čtverečních.
Nový parkovací dům v Dolních Břežanech mohl být obyčejnou dopravní stavbou, středočeská obec ale k návrhu oslovila studio Zdeňka Fránka a ten mu vtiskl nápaditý vzhled. Prestižní architekt se při práci na projektu inspiroval silničními svodidly a rozhodl se z nich vytvořit hlavní fasádu domu.
Na Vysočině se mezi stromy nachází dřevěný domek, který na první pohled působí, jako by se vznášel ve vzduchu. Nad zemí ho téměř neviditelně drží napnutá lana mezi kmeny, a tak chatka nezabírá žádný pozemek. Moderní kempingové místo zvané Ootoolno vymyslel Jiří Brada poté, co mu došly síly v práci, a hledal místo, kde by si mohl na čas oddechnout a splynout s přírodou.
Co komunisté skrývali u přehrady Orlík, se obyvatelé středočeského Vystrkova nemohli léta dopídit. Obcí projížděla auta s pražskou značkou a po lesních cestách mizela v přísně střežené oblasti. Rekreační areál a patnáct vil, které pohlaváři využívali od roku 1962, byly odhaleny až po revoluci. Jeho temná minulost tím ale nekončila, začala devadesátá léta a správcem se stal přítel Františka Mrázka.
Na vrcholu Ostrava Tower se počítá s veřejně přístupnou vyhlídkou i restaurací, mají tu být komerční a zábavní prostory, kanceláře, hotel, kongresové sály i byty či wellness. Opoziční radní i památkáři 235 metrů vysokou stavbu, která má vzniknout do šesti let, kritizují. Architekti mezitím zveřejnili nové vizualizace a kresby mrakodrapu.
Zámek v Dukovanech na Třebíčsku je znovu na prodej, tentokrát však v podstatně lepším stavu. Současný majitel, který ho před šesti lety koupil od obce, areál kompletně zrekonstruoval a nechal připojit na vytápění biomasou. Do konce loňského roku byl v zámku hotel, restaurace a občasně i prohlídky pro turisty. Dnes je veřejnosti uzavřený a čeká na nového majitele.
V zeleni nad Vranovskou přehradou dříve stávala malá chatka, kterou prarodiče současného majitele využívali hlavně na víkendy. Po úmrtí dědečka zdědil pozemek jeho vnuk a ten z úcty k němu i okolní přírodě nechal chatu přestavět na původním půdorysu. Výsledkem je moderní dřevostavba, která na 65 metrech čtverečních skrývá nečekaně hodně místa pro rodinu i příležitostné hosty.
Revitalizace náplavek, která byla před dvěma lety jednou z nejnákladnějších investic Prahy, je mezi čtyřiceti nejlepšími stavbami Evropy. Studio Brainwork architekta Petra Jandy se s proměnou dostalo do užší nominace v prestižní soutěži, kterou jednou za dva roky vyhlašuje Evropská komise společně se španělskou Nadací Miese van der Rohe.
Dvoupodlažní vila v Černilově u Hradce Králové, která je rozdělená na lékařskou ordinaci a bydlení pro rodinu s odrostlými dětmi, prošla kompletní rekonstrukcí interiéru. Manželé si přáli zachovat některé původní prvky, které odkazují na duch místa a první republiku. Dům z 30. let minulého století totiž vnímají jako kulturní rodinné dědictví.
Vlastní šicí, keramické dílny, fotokomory i výstavní prostory má po bez mála sto letech Pražská uměleckoprůmyslová škola. Nové technologické centrum pro studenty grafiky, fotografie, architektury nebo textilního průmyslu našlo místo v budově po bývalé základní škole v Mikulandské ulici poblíž Národní. Od roku 1989 je to první veřejná služba v jádru města budovaná téměř od píky.
Na bukovecké pískovce i malebné výhledy do údolí řeky Bečvy láká nová vyhlídková trasa v chráněné krajinné oblasti Beskydy. U bývalého kamenolomu vznikly tři pěší cesty, které vedou na vrchol kopce s malými rozhlednami. Po cestě si člověk může dát pauzu na lavičce a kochat se nově vysázenými stromy, které, až vyrostou, budou působit jako arboretum.
Pod Barrandovskou skálou je schovaná malá kaplička zasvěcená Panně Marii Bolestné, která je chráněnou kulturní památkou. Spolek Prázdné domy se jí dva roky snaží vdechnout nový život, posledních 70 let totiž chátrala a byla v zanedbaném stavu. Drobnou stavbu postavili při obléhání Prahy francouzští vojáci, kteří ji využívali jako sklad na střelný prach. Dnes je vzpomínkou na emauzské benediktiny.
Větší prostor k životu a blíž přírodě i lidem budou mít sestry z řádu bosých karmelitek, které se přestěhovaly z Hradčan do Drast za Prahou. V roce 2018 tam odkoupily od Vyšehradské kapituly zchátralý hospodářský dvůr a za pomoci stavařů a brigádníků ho postupně proměňují v duchovní a kulturní centrum. Karmelitky většinu života stráví v ústraní, brigády lidem nabízí poznat je z jiného úhlu.
Jako nevkusnou katastrofu, ale i přijatelný kompromis a bombu hodnotí Ostravané nový návrh na moderní přestavbu bývalého domu módy Ostravica. Prostřední část z první republiky chátrá a je bez využití. Investor teď našel způsob, jak budově dát nový život a na přestavbu získal i stavební povolení. Kromě kavárny bude uvnitř umělecké centrum nebo divadlo, nová fasáda ale budí rozporuplné reakce.
Delší než pěší mosty v portugalském a švýcarském středisku. Taková je visutá lávka, která byla před dvěma měsíci otevřena v Dolní Moravě. Nyní se most dostal i na titulní stranu časopisu Time, který atrakci vybral mezi 50 nejlepších míst na světě, která se letos vyplatí navštívit. Podívejte se v galerii, jak to vypadalo, když se most stavěl.
Parky i louky u lesů v Moravskoslezském kraji jsou zase o něco rozmanitější. Vznikají tu takzvané yogapointy, které mají poskytnout přístřešek pro cvičení, meditaci nebo rozjímání. Kraj jimi chce některá místa zatraktivnit a motivovat lidi k pobytu a relaxaci v přírodě.
