Na kraji obce Malé Kyšice u křivoklátských lesů stojí nový rodinný dům od renomovaných architektů Stempel & Tesař. Autoři ho navrhli ve tvaru čtvrtkruhu v místě staré chaty, která bývala součástí větší chatařské oblasti. Novostavba se otevírá slunečním paprskům podobně jako vějíř, využívá pasivní zdroje tepla a má výhled na sousedící jezírko i vzrostlé stromy.
Mladá rodina měla na úpatí moravskoslezských Beskyd pozemek, na němž si přála postavit dům na klíč. Typové stavby z katalogu se jí ale zdály nepraktické, oslovila proto architekty a rozhodla se pro bydlení na míru. Výsledkem je přízemní dům, který na 130 metrech čtverečních využívá každý centimetr.
Jásavé barvy, nápadité schovky i pavoučí síť. Mateřská škola Větrník v Říčanech, kterou navrhl David Kraus a jeho ateliér Architektura, může u dospělých budit emoce. Působí jako z animovaného seriálu Teletubbies, který si v 90. letech získal miliony předškolních dětí, pohoršoval ale rodiče.
Žádná šeď a lino. Mateřská škola 21. století hýří barvami, její okna jsou jako z bublifuku a v noci svítí jako rej světlušek. Obec Dolní Břežany do ní investovala 78 milionů korun. Základ stavby tvoří obdélník, který se postupně rozvětvuje do krajiny. Kromě pobytových prostor nabízí herny nebo zázemí pro učitele.
Marcela Augustová a Tomáš Bečvář si dlouho přáli na zahradě postavit ještě jeden dům. Nedaleko Ještědu na Liberecku žijí zhruba patnáct let, a protože mají velký pozemek, chtěli na něm vybudovat zázemí pro své dva syny z Prahy. "Říkali jsme si, že k nám už nebudou chtít jezdit na návštěvy do dětských pokojíčku," říká stálice ČT. Nový dům je i zázemím pro turisty, Augustová jim sama pere a uklízí.
V zalesněné krajině u Orlické přehrady stojí přes padesát let chatkový tábor, do nějž dříve jezdívaly kempovat rodiny s dětmi. Posledních pár let byl na prodej, nikdo o něj ale nestál. "Znáte-li trochu rekreační střediska, která jsou často na nízké úrovni, tak tohle bylo ještě o level níž," říká Tereza Madansky, jež přesvědčila manžela, aby nemovitost koupili a dali jí tím druhou šanci.
Býval to obyčejný venkovský dům, který však před pár lety zachvátil požár a jeho majitelé se ho po vyčíslení škod rozhodli prodat. Shořela střecha i velká část stropů, přesto se našli kupci, kteří v budově nedaleko pražské Zbraslavi viděli potenciál. Koupili ji manželé se dvěma dětmi a s pomocí architektů v ní vytvořili bydlení podle svých představ.
Českou cenu za architekturu získal rodinný dům v jihočeské vesnici od Barbory a Jiřího Weinzettlových. Skládá se z několika starých budov, které architekti opravili a spojili v jeden velký celek. Dnes v něm bydlí společně s dětmi. "Je to výjimečný počin roku," odůvodnila své rozhodnutí porota.
Vášnivé debaty vzbudila v Praze socha s bájnou postavou Lilith od umělce Davida Černého, která je součástí karlínského domu Fragment. Obří dílo si lidé spojují s odvážností, nevídanou krásou, ale i sexismem a devadesátkovým kýčem. Kurátorka Marie Foltýnová v rozhovoru říká, že se jí socha nelíbí. Vysvětluje, proč by v domě nikdy nebydlela, i jak je možné, že se autor vzdálil od původního návrhu.
Vůně dřeva a krásný výhled na hladinu vody. Víkendové bydlení u Lipna není žádný přepych, má ale vše, co si od něj majitelé slibovali. Jako milovníci všech outdorových sportů chtěli mít v chaloupce útulnou atmosféru a kus šumavské přírody. V zimě se rádi stulí ke krbu nebo se zahřejí v sauně, v létě si užívají snídani na terase a stínohru z okolních stromů.
Celkem sedmdesát ikonických i méně známých staveb popisuje nový průvodce pražského spolku Mapamátky. Radí, co neminout v jednotlivých městských čtvrtích, a nabízí tipy na architektonické vycházky. Bedekr do tašky je výsledkem školního projektu studentek a studentů třetího ročníku programu Arts management na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Jiří Havran žije od 80. let minulého století v Norsku. Dlouhou dobu připravoval a vydával knihy o severské architektuře, posledních dvacet let fotí drobné stavby, které silničáři staví na alternativních trasách v krajině. Snímky teď vystavuje Galerie Jaroslava Fragnera v Praze. Ukazují, že zastavení pro turisty je na severu nápaditější než český párek v rohlíku.
Hlavní ocenění v soutěži Architekt roku 2022 za mimořádný přínos oboru v posledních pěti letech získali Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Jejich ateliér, který na české scéně působí už od roku 1996, navrhl například čítárnu Jihočeské vědecké knihovny, Paláce Omega v Brně nebo rodinného domu v údolí Dyje.
Na začátku byl jen pozemek v obci Rybí v Moravskoslezském kraji a sen velké rodiny, že budou mít dům, kam se vejdou všichni. Jak má stavba vypadat, nebylo hned jasné, rodina neměla moc peněz, přála si ale bydlet udržitelně a částečně stavět svépomocí. Z požadavků vzešel návrh na dřevěný dvojdům, který navazuje na architekturu podbeskydských stavení a počítá i s místem pro děti i prarodiče.
Porota vybrala finalisty prestižní české soutěže Architekt roku. O hlavní cenu se uchází pětice, která se v uplynulých pěti letech významně zasloužila o rozvoj kvalitní architektury v Česku. Mezi nominovanými je studio Kuba & Pilař architekti, Roman Koucký, Ivan Kroupa, Mirko Baum i Jan Magasaník z dánského studia BIG, který se podílel na návrhu Vltavské filharmonie.
V bývalé industriální části Bratislavy dělníci dokončili tři věže ve tvaru doutníku. Navrhlo je studio světoznámé architektky Zahy Hadid, která před svou smrtí vyprojektovala i novou část pražského Masarykova nádraží. Bronzové stavby v Bratislavě mají v porovnání s "Masaryčkou" odvážnější architekturu, jsou vyšší a nabízí výhled na Staré Město.
Studenti střední odborné školy v Hrdlořezech v Praze 9 šli v září poprvé do nové školy. Budova ze 70. let minulého století je pryč a na jejím místě stojí dům s dřevěnou fasádou, fotovoltaickými panely a hřištěm. Rekonstrukce trvala tři roky. Kromě prostornějších učeben má škola chytré technologie, které v době energetické krize ušetří na elektřině. Vyrobí jí víc, než spotřebuje.
Zámek Balmoral ve Skotsku patřil mezi nejmilejší místa královny Alžběty II. Sídlo s obřími pozemky a několika dalšími nemovitostmi využívala k relaxaci a pobytu v přírodě. Od července do října v něm trávila většinu svého času, oficiální návštěvy v něm přijímala jen výjimečně. Právě díky nim si dnes ale můžeme alespoň trochu představit, jak zámek vypadal uvnitř.
Jeden z nejkrásnějších bytů v Plzni se koncem září otevře veřejnosti. Takzvanou Semlerovu rezidenci, kterou po Adolfovi Loosovi dokončil jeho žák, řemeslníci rekonstruovali 10 let. Jméno nese podle svých tehdejších majitelů Oskara a Jany Semlerových a z Loosových realizací je jediným místem, které v Plzni přibližuje princip raumplanu.
Funkcionalistický dům u pražské magistrály, který dnes nese název Fuchs 2, zachraňuje stejnojmenný kulturní spolek. Chátrající prázdnou budovu proměňuje v kulturní místo s klubem, komunitním centrem, hudebními zkušebnami i barem.
