Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zveřejnil první sérii fotografií, které pořídila umělá družice GOES-16. Moderní satelit, který vypustila NASA na oběžnou dráhu loni v listopadu, má být revolucí v předpovědi počasí. Pořizuje snímky z výšky téměř 36 tisíc kilometrů nad americkým kontinentem v unikátně vysokém rozlišení.
"Pěstování" nových lidských orgánů pro transplantace se dočkalo prvního malého úspěchu. Vědcům z kalifornského Salkova institutu se podařilo vpravit lidské kmenové buňky do prasečího embrya, které přežilo a úspěšně se vyvíjelo v těle prasnice po dobu jednoho měsíce. Tato novodobá "chiméra" byla člověkem z méně než 0,001 procenta. Přesto se jedná o historický krok.
Americká firma Moon Express tvrdí, že ještě v letošním roce vyšle na Měsíc první soukromou loď na průzkumnou misi. Vybrala na ni už 20 milionů dolarů. V budoucnu chce společnost těžit nerostné bohatství na Měsíci a umožnit levnější cesty do vesmíru, které by pak dál vedly v rozšíření sféry lidského vlivu.
Vesmírná sonda New Horizons letěla více než devět let a urazila necelých pět miliard kilometrů, aby navštívila planetární systém Pluta. Z více než stovky záběrů pořízených v roce 2015 vytvořili lidé z americké NASA video, jak by mohlo vypadat přistání na této trpasličí planetě. V prvních sekundách filmu je na záběrech vidět i Charon, největší měsíc Pluta.
Tým vědce Omara Šerého poprvé na světě popsal vztah mezi genem CD36 a Alzheimerovou chorobou. Článek o výzkumu zveřejní během několika dnů francouzský časopis Biochimie. „Příčina Alzheimerovy choroby se objeví deset až dvanáct let před vypuknutím samotné nemoci. Už takovou dobu předem se rozjíždí patologie v mozku, kterou nikdo běžnými dostupnými metodami nevidí ani nezastaví,“ říká Šerý v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Muže ženská prsa zajímají, v našem kulturním kontextu jsou muži někdy až obsesivní touhle částí těla, prsa jsou součástí mužských preferencí u výběru partnera, porozumění faktorů, které hrají roli při výběru partnera, nám umožní pochopit problémy v partnerských vztazích, říká vědec Jan Havlíček o výzkumu, který zkoumal preference mužů u ženských ňader. Na podobné výzkumy se prý získávají peníze poměrně dobře. Podobné studie se podle jeho názoru dají použít v řadě dalších oblastí.
Mezinárodní tým v čele s českými vědci objevil nový způsob, jak určit polohu i těch nejlehčích atomů ze všech – atomů vodíku – v nejmenších krystalech. Úspěšnou práci českých vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v pátek uveřejnil prestižní vědecký časopis Science a téma se dostalo dokonce i na titulní stranu. V jakých oblastech bude nový objev přínosný, popisuje vedoucí týmu Lukáš Palatinus v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Čeští vědci přišli s metodou, jak určit polohu nejlehčích atomů v těch nejmenších krystalech. Tým kolem fyzika Lukáše Palatinuse z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě dosáhl takové přesnosti, že lze v nanokrystalech najít i atomy vodíku. "Krystalografie je zásadní obor pro řadu dalších vědních oborů, jako je chemie nebo vývoj nových materiálů. My jsme vyvinuli metodu, která krystalografii posouvá dál a která umožňuje dělat to, co do té doby nešlo," uvedl Palatinus. Jejich vědeckou práci tento pátek otiskne prestižní časopis Science.
Deset let vědci zkoumají původ tajemných signálů, které zachytilo několik teleskopů po celém světě. Trvají jen několik milisekund a jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí. Tým astrofyziků z americké Cornellovy univerzity nakonec přišel na to, odkud záblesky energie vycházejí. Jejich zdroj se nachází v trpasličí galaxii vzdálené tři miliardy světelných let.
Hornaté jihoamerické Peru vysychá. Nebývalou rychlostí v něm tají ledovce a rapidně ubývá srážek. Unikátní projekt na zastavení nebo alespoň utlumení některých těchto kritických jevů teď rozbíhají přední čeští vědci pod vedením profesora Bohumíra Janského, objevitele pramenů Amazonky. Navrhují stavbu kontrolních stanovišť, přehrad i dalších bariér.
Do čela Akademie věd nastoupí v březnu profesorka Eva Zažímalová, biochemička, která má na kontě publikace v nejprestižnějších časopisech světa, jako jsou Nature nebo Science. Jednašedesátiletá dáma chce získat pro vědce víc státních peněz a přitáhnout do laboratoří mladé. Krátce po svém zvolení poskytla rozhovor online deníku Aktuálně.cz.
Český botanik Jiří Doležal se svým týmem objevil v Himálaji cévnaté rostliny v rekordní výšce 6150 metrů. O výskytu těchto rostlin se spekulovalo už řadu let, ale Doležal s kolegy ho jako první vědecky potvrdili. Nalezené rostliny podle vědce dorůstají jen několik centimetrů od země. Podle Doležela je pravděpodobné, že v důsledku klimatických změn do budoucna bude možné cévnaté rostliny nalézt i ve vyšších polohách. Za poslední dekádu se v této oblasti zvýšila teplota během letní sezony o šest stupňů Celsia.
Velká Británie se podle agentury DPA oficiálně stala první zemí světa, která výslovně povoluje počít dítě s genetickými informacemi od tří dárců. Úprava buněk umožňuje předejít přenosu některých genetických onemocnění z matky na dítě. Expertní komise ve svém doporučení vyzvala úřady, aby zmíněný postup s využitím tří genetických dárců byl využíván obezřetně a za mimořádných okolností. Jádrem postupu je nahrazení matčiných mitochondrií, které se v buňce podílejí na produkci energie, mitochondriemi dárkyně. Každá mitochondrie přitom nese vlastní DNA. Británie není jedinou zemí, která se takovéto metodě věnuje. V dubnu narození dítěte s využitím genetické informace od tří dárců ohlásilo Mexiko.
Ve čtvrtek začíná fungovat evropský navigační systém Galileo. Projekt, který se budoval sedmnáct let, má představovat civilní obdobu navigačních systémů americké GPS a ruského GLONASS. Díky Galileu bude pro řidiče snadnější chytit signál v tunelu a pro záchranáře zase nalézt člověka v moři. Za budování a přípravu systému zodpovídá Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém, jejíž administrativní sídlo je v Praze. Výstavbu systému zajišťují státy EU prostřednictvím Evropské vesmírné agentury (ESA) a dalších institucí.
Ivan Masljuk se narodil s mozkovou obrnou. Nikdy ale nepřipustil, aby tento handicap stál mezi ním a jeho cíli. S pomocí tří přátel a rukami poháněné tříkolky ujel Masljuk 5000 kilometrů z Ukrajiny až k Atlantickému oceánu.
Vědci z Washingtonovy univerzity vytvořili suchý prášek, který se po smíchání s vodou může využít jako umělá krev. Zvláště ve válečných zónách nebo při živelných katastofách by to mohlo zachránit až tisíce životů, protože zde jsou transfúze velmi obtížné. Nový vynález byl zatím testován jen na myších, na kterých se však osvědčil. Podle doktorů je fakt třeba počkat ještě zhruba 10 let, než bude jasné, zdali to bude fungovat i u člověka.
Český vědec a profesor František Štěpánek navrhuje mikroskopické roboty, kteří budou jednou schopni kolovat v našem těle a léčit ho zevnitř. Mimo to ale běhá nejnáročnější verzi triatlonu- vytrvalostní závody Ironman.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vypracoval plán, jak postupovat v případě, že se k zemi bude blížit nebezpečný asteroid. První informaci o hrozícím nebezpečí získá úzká skupinka vědců. Přijde jim SMS zpráva nebo e-mail. Oficiální tiskovou zprávu pro veřejnost zřejmě předběhnou informace, které prosáknou ven a začnou se šířit po internetu.
Korálový ostrov Midway, patřící Spojeným státům, leží v severním Tichém oceánu mezi americkým a asijským kontinentem. Už desítky let je obývaný převážně ptáky a nejbližší lidé žijí tisíce kilometrů daleko. Přesto k jeho břehům každý den připlouvají plasty, které lidé produkují. Pláže jsou plné PET lahví či plastových obalů a útroby albatrosů obsahují víčka od limonád, která si ptáci pletou s potravou.
Životy dvou lidí si vyžádala netypická pondělní bouře, která se prohnala nad australským hlavním městem Melbourne. Podle tamních médií zemřela jedna oběť během dlouhého čekání na lékařské ošetření. Lékaře zaskočil nebývalý počet případů astmatických záchvatů a dýchacích potíží. Způsobil je silný vítr, který rozvířil pyl do ovzduší.
