Věda | Aktuálně.cz

Američtí vědci vyvinuli umělou dělohu. Slibují si od ní záchranu předčasně narozených dětí

Vědcům ze Spojených států se podařilo vyvinout mimotělní podpůrné zařízení, které svou funkcí nahrazuje dělohu a placentu. Umělý vak je naplněný plodovou vodou a simuluje podmínky v ženské děloze. To by mohlo zachránit velmi předčasně narozené děti. Vědci umělou dělohu testovali na jehňatech a pokusy zatím byly úspěšné. Za hraniční je obvykle považován šestý měsíc těhotenství, děti narozené v tomto období či dříve zpravidla zemřou. To by se však s novým vynálezem mohlo změnit.

Foto: Vizuální ohlédnutí se za kosmickou misí Číny

Peking poslal do kosmu nákladní loď, zakotvit má u čínské vesmírné laboratoře

Zásobovací loď Tchien-čou 1 (Nebeské plavidlo) unese šest tun nákladu, dvě tuny paliva a může být na cestě bez posádky tři měsíce. Je naprogramována, aby po dosažení kosmické laboratoře prováděla vědecké pokusy.

Kde a jak lidstvo svítí. NASA po letech vydala noční mapu Země

Kde a jak lidstvo svítí. NASA po letech vydala noční mapu Země

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil novou mapu, která vykresluje noční aktivitu lidí viděnou z vesmíru. Záběry se pořizovaly během každého měsíce roku 2016, aby se vytvořil nejjasnější pohled. Předtím úřad vydal naposledy globální mapu v roce 2012. Vědci tak mohou zkoumat, jak se rozšiřovala města, podle intenzity světla odhadují využívání energie a ekonomickou aktivitu.

Upoutávka k seriálu Génius, který se natáčel v Česku

Einstein si Prahu oblíbil, lidé mu v ní ale byli cizí. V Česku se natáčel seriál o jeho životě

V Česku se natáčel desetidílný seriál Génius, který mapuje život Alberta Einsteina. Slavný fyzik působil v Praze tři semestry - od dubna 1911 do července roku 1912. Vedl zde Ústav teoretické fyziky, který vznikl s jeho nástupem. Americký seriál má premiéru 23. dubna na televizní stanici National Geographic. Z velké části se na něm podíleli i Češi. Například profesor Jiří Podolský radil, co se má během natáčení napsat na "Einsteinovy" tabule.

Teleskop zachytil hvězdný ohňostroj v souhvězdí Orion

Teleskop zachytil hvězdný ohňostroj v souhvězdí Orion

Radioteleskop ALMA vyfotil ve vysokém rozlišení souhvězdí Orion. A astronomové se při přiblížení fotografie nestačili divit. Teleskop zachytil působivé záběry exploze při zrodu hvězd před 500 lety. Souhvězdí Orion se nachází asi 1350 světelných let od nás. Jedná se o velmi aktivní oblast, kde v současnosti vznikají nové hvězdy. Exploze vytvořila stovky mohutných výtrysků plynu a prachu odlétajících do mezihvězdného prostoru rychlostí až 150 kilometrů za sekundu.

Velké finále sondy Cassini. Ponoří se mezi Saturn a jeho prstence

Velké finále sondy Cassini. Ponoří se mezi Saturn a jeho prstence

NASA vyšle sondu Cassini, která zkoumala Saturn od roku 2004, mezi planetu a její prstence. Sonda by pak měla v září shořet v atmosféře Saturnu. Cassini svoji pouť vesmírem zahájila v roce 1997 a po přiblížení k Saturnu zkoumala desítky jeho měsíců. Zejména Titan a Enceladus, na kterých objevila tekutý uhlovodík, slanou vodu nebo molekuly propanu či propylenu.

I malý mozek může být inteligentní, je to záhadná struktura, nejvíc mu škodí stres, tvrdí Syka

I malý mozek může být inteligentní, je to záhadná struktura, nejvíc mu škodí stres, tvrdí Syka

Lidské myšlení je extrémně složité pro výzkum, nemáme dostatečné metody, nevíme, jak je informace uložena v paměti, říká neurofyziolog a vědec Josef Syka. Dodává, že mozek poškozuje hlavně stres a nedostatek fyzické aktivity. Dodává, že se rodíme s určitou kvalitou mozku, ale tu můžeme výrazně zlepšovat a výrazně rozvíjet, to je prý hlavně otázka vzdělávání, tím totiž vytváříme kvalitu nervových spojů.

Francouz chce přeplavat Tichý oceán. Čeká ho devět tisíc kilometrů a boj s bílými žraloky

Sportovní plavec Benoît Lecomte hodlá přeplavat největší světový oceán z Tokia do San Francisca. Doprovázet jej bude vědecký a lékařským tým, jenž bude zkoumat nejen dopad klimatických změn na oceány, ale také chování lidského těla při extrémním výkonu.

Historický okamžik. Použitý první stupeň opět vynesl raketu do vesmíru a vrátil se

Revoluce ve vesmíru? Družici na oběžnou dráhu vynesla raketa se "zrecyklovanou" částí

Soukromá společnost SpaceX miliardáře Elona Muska jako první opakovaně použila první stupeň nosné rakety. 41 metrů dlouhý díl se od rakety s družicí oddělil po osmi minutách a 32 vteřinách letu a hladce přistál na plošině plovoucí v Atlantickém oceánu. Vícenásobná využitelnost raket by zlevnila lety do vesmíru a rovněž zrychlila jejich přípravu. Musk let rakety Falcon 9 označil za "historický milník", který povede k "velké revoluci ve vesmírných letech".

Jak jet na expedici na Antarktidu? Otužit se, sehnat peníze a zajít si k zubaři, líčí český vědec

Před deseti lety byl spuštěn provoz České vědecké stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Vystřídaly se na ní desítky výzkumníků z různých oborů, od mikrobiologie po stavebnictví. Ponorková nemoc podle správce stanice Pavla Kaplera, z Geografického ústavu Masarykovy univerzity, dočasné obyvatele nepostihuje. "Jednak je zakázaná a jednak na ni není čas," dodává se smíchem.

Čína hlásí: Náš podvodní kluzák byl nejhlouběji ze všech podvodních kluzáků

Čínský podvodní kluzák se potopil do rekordní hloubky. Z Mariánského příkopu přivezl cenná data

Čína prolomila rekord v hloubkovém potápění bezpilotních kluzáků. Ten její se ponořil do Mariánského příkopu celých 6329 metrů pod hladinu Tichého oceánu. Podle Čínské akademie věd, na kterou se odvolává agentura Reuters, strávil kluzák pod vodou 87 hodin a 48 minut. Během 12 pokusů urazil celkovou vzdálenost 134,6 kilometru, než se vrátil zpět na hladinu. Pro čínské vědce to znamená obrovský úspěch oproti loňskému roku, kdy se při stejném pokusu překonat tehdejší šestikilometrový rekord kluzák již nevynořil. Nyní vědcům dopravil cenná data z hlubin Tichého oceánu ve vysokém rozlišení.

Obrazem: Pro fotku cokoliv. Vědec Juračka pro dobrý záběr vleze i do akvária k anakondě

Na Instagramu, kam Petr Jan Juračka umisťuje své fotografie, o sobě v profilu píše, že je "infantilní výzkumník života". Focení se věnuje zejména na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde fotí pomocí světelných i elektronových mikroskopů, bezdrátově řízených blesků a časosběru. Učarovalo mu focení a filmování pomocí dronů - rádiem řízených vrtulníků. "A co je pro mě asi nejtypičtější - vše co dělám, dělám s až s naprosto fanatickým zaujetím," říká Juračka.

Vědci natočili unikátní druh štítníka, umí chodit po dně

Vědci natočili unikátní druh štítníka, umí chodit po mořském dně

Zaoceánským badatelům z Americké Samoy se povedlo zachytit unikátní druh hlubokomořského štítníka. Živočich připomínající draka nebo rybu má velice neobvyklý způsob pohybu. Ten umožňují paprsky vějířovitých prsních ploutví, které jsou umístěny za hlavou. První z paprsků nejsou připojeny membránou a jsou natolik husté a silné, že dovolují chůzi po mořském dně. Vědci záběry natočili pomocí kamer umístěných na dálkově ovládaném stroji v hloubce 500 metrů.

Češi pomohli vytvořit umělou inteligenci s intuicí. Už nepřemýšlí jako běžný počítač, tvrdí

Martin Schmid a Matěj Moravčík z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se podíleli na vývoji přelomového programu DeepStack. Třetím členem týmu je Villiam Lisý z ČVUT. "Podařilo se nám přenést myšlenky, které byly klíčové ve hrách s úplnou informací, do světa her s neúplnou informací," uvádí Martin Schmid. DeepStack umožňuje vypočítat vhodnou strategii pro situaci v pokeru, až když nastane, tedy bez nutnosti uvažovat o celé hře předem naráz. V budoucnu bude podobný systém využitelný například ve finančnictví, nejrůznějších druzích vyjednávání nebo ve zdravotnictví.

Penisová rybička mě v Ekvádoru nepotkala, jsem infantilní hydrobiolog, říká Petr Jan Juračka

Vypálím kus Brd. Pro přírodu je to přínos, podobně jako orkán, říká vědec Juračka

Petr Jan Juračka je muž mnoha řemesel, všechny dělá s vášní, zaujetím a osobitým humorem. Hydrobiolog, jenž učí a bádá na Přírodovědecké fakultě UK, jezdí po světě, fotí, létá s dronem, natáčí pořady a fotí snímky popularizující originálním způsobem vědu, některými experimenty riskuje své zdraví. Redakci Aktuálně.cz poskytl rozhovor těsně před odletem do Ekvádoru, kde se s televizním štábem vydává po stopách zanikající kultury zdejších indiánů. Smělé plány má ale i v Česku. "Rádi bychom s Ondrou Sedláčkem z katedry ekologie vypálili kus Brd, pro přírodu a její diverzitu je to obrovské plus. Loni jsme tam vypalovali jen malou oblast, tentokrát by to mělo být větší," říká.

Tak čeští vědci žijí na Antarktidě: Žádný Facebook i víkendy a zákaz ponorkové nemoci

Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě vznikla v roce 2007. Během uplynulých deseti let se na ní vystřídalo více než 80 výzkumníků. Změřili historicky nejvyšší teplotu na ledovém kontinentu a objevili ostatky prehistorického ještěra.

Surfaři se už nemusí bát žraloků. Můžou je sledovat v aplikaci, predátoři mají i účty na Twitteru

Skupina vědců z USA vyvinula nástroj, který sleduje pohyb žraloků bílých a tygřích ve světových oceánech. Pomáhá nejen chránit lidi před napadením, ale slouží také vědeckým a vzdělávacím účelům.

Šampaňské a konfety? V hlavě určitě ano, bylo to sedm let práce, říká Čech z titulky Science

Šampaňské a konfety? V hlavě určitě ano, bylo to sedm let práce, říká Čech z titulky Science

Posunuli jsme limity směrem ke zkoumání nanokrystalů. Počítal jsem i s neúspěchem, ale měli jsme štěstí, že ten okamžik nenastal, říká Lukáš Palatinus z Fyzikálního ústavu AV ČR o objevu, který dostal Čechy na titulní stranu vědeckého magazínu Science. Dodává, že do určité míry je to vždy otázka štěstí, na začátku prý byli přesvědčeni, že by jejich teorie měla fungovat, ale nevěděli, jestli další bádání umožní dostat se až tam, kam si přáli.

Animace ukazuje, jak je Země oproti hvězdám malá

Úchvatná vesmírná animace. Země je oproti hvězdám miniaturní

Zdá se vám Země veliká? V porovnání se Sluncem a dalšími hvězdami není. Evropská jižní observatoř zveřejnila animaci, na které naše planeta vedle známých obrů téměř není vidět.

Výkon nejsilnějšího laseru světa? Někde mezi rychlovarnou konvicí a atomovou elektrárnou, říká vědec

Výkon nejsilnějšího laseru světa? Někde mezi rychlovarnou konvicí a atomovou elektrárnou, říká vědec

Je to první laser na světě, který přesáhl výkon jednoho kilowattu v svazku s vysokou energií, k tomuto cíli se vědci snažili dostat už od konce devadesátých let, říká Martin Divoký z Fyzikálního ústavu AV ČR. Dodává, že většinu běžného provozu už mají naučenou, ale stále jsou momenty, kdy se laser začne chovat divně. Využití laseru je prý velmi široké, především v průmyslovém odvětví.