Věda | Aktuálně.cz

Doktorandi berou míň než skladník, po studiu z univerzit utečou, platy jsou strašné, říká Cidlinská

Doktorandi jsou na chvostu politické pozornosti, přitom potřebujeme kvalifikované vědecké pracovníky, kteří přitáhnou do země investory, tyto lidi musíme adekvátně zaplatit, aby nám neutíkali do zahraničí, říká předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřina Cidlinská. Máme prý vysoký podíl doktorandů, ale podmínky ke studiu jsou tak špatné, že ho skoro polovina nedokončí. Řešení vidí v zahraničí, kde je čím dál větší tendence přistupovat k doktorandům jako k zaměstnancům, kteří se soustředí na grantové projekty.

Pacient s rakovinou před magnetickou rezonancí

Magnetická rezonance slaví výročí. Lidské životy pomáhá zachraňovat už čtyřicet let

Před 40 lety vznikl první snímek lidského těla s použitím magnetické rezonance. Její vynálezci dostali v roce 2003 Nobelovu cenu za lékařství a medicínu. Tento zobrazovací způsob bez použití záření má význam ve všech klinických oborech a díky své šetrnosti je jednou z nejvhodnějších diagnostických metod.

Vědci ohlásili objev nového typu částice, existovala jen zlomek vteřiny

Vědci pracující s Velkým hadronovým urychlovačem ohlásili nález nové částice, která jim má pomoci lépe pochopit soudržnost hmoty a silné působení mezi částicemi. Jedná se o typ baryonu, který byl vytvořen během zlomku vteřiny.

Facebook otestoval internetový dron. Celá flotila zajistí spojení na konci světa

Připojení pro celou planetu. Facebook otestoval dron, který dostane internet i do odlehlých oblastí

Facebook hlásí výrazný posun v plánech zpřístupnit internet postupně všem obyvatelům planety. Jeho bezpilotní letoun Aquila poháněný solární energií úspěšně dokončil testovací let. Majitel firmy Mark Zuckerberg chce s pomocí podobných letounů připojit k internetu miliardy lidí žijících doposud v odlehlých oblastech bez internetu. Drony s jeho signálem poháněné slunečním zářením by se měly ve vzduchu udržet až několik měsíců.

NASA zkoumala horní vrstvy atmosféry. Experiment přichystal nádhernou podívanou

NASA zkoumala horní vrstvy atmosféry. Experiment přichystal nádhernou podívanou

Vědci z NASA zkoumali pohyb a reakci horních vrstev atmosféry. Raketa Terrier Malemute úspěšně vynesla kanystry s barvami, které se smísily s atmosférou. Vznikly tak nádherně zabarvené mraky.

Extrémní vedra budou častější, tvrdí vědci. Z několika horkých dnů se stane i měsíc

Z několika letních dní, kdy rtuť na teploměru vystoupá přes 35 stupňů Celsia, se do roku 2100 stane měsíc nebo dva. V teplejších oblastech blíže rovníku pak budou podle vědců extrémně vysoké teploty po většinu roku. Uvádí to studie skupiny expertů z americké výzkumné laboratoře Climate Impact Lab. Pokud se podle nich proti změnám klimatu nijak nezasáhne, častá a dlouhodobá horka zasáhnou i Českou republiku.

Kateřina Sam, česká vědkyně, umělé housenky

Vědci lákali ptáky a mravence na housenky z plastelíny. Unikátního pokusu se zúčastnili i Češi

Česká vědkyně Kateřina Sam se zapojila do mezinárodního výzkumu, který pomocí falešných housenek z plastelíny mapoval vazby mezi škůdci a predátory, kteří je žerou. Čtyřicítka vědců nejprve nastražila housenky na třicet lokalit po celém světě. Po týdnu všechny putovaly zpět do Finska, kde výzkumníci u každé zvlášť zjišťovali, zda do ní kousl pták, mravenec nebo třeba vosa. Výsledky unikátního pokusu publikoval prestižní vědecký časopis Science.

Dnešní maturitě se musím smát, tyhle věci za nás uměli čtyřkaři, říká vědec Kamil Wichterle

Jeho dědeček byl majitelem strojírenské společnosti, otec slavný autor kontaktních čoček a silonu. Samotný Kamil Wichterle se jako dítě chtěl stát truhlářem. Svou lásku k řemeslu zdědil po zručném a vynalézavém otci, jenž později vytvořil čočkostroj ze stavebnice Merkur, a dědovi, který trávil volný čas v dílně. Jako student si však zamiloval matematiku, a tak se nakonec dal na vědu. Působil na nynějším Ústavu chemických procesů v Praze a od roku 1997 učí na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Stephen Hawking vyšle do vesmíru sluneční plachetnici. Podívejte se na animaci

Stephen Hawking vyšle do vesmíru sluneční plachetnici. Má doletět k obyvatelné planetě do 20 let

Britský fyzik Stephen Hawking spolupracuje na projektu Breakthrough Starshot, který vyšle k nejbližší hvězdě Alfě Centauri takzvanou sluneční plachetnici. Jde o malou vesmírnou loď poháněnou slunečním zářením, která dosáhne až pětiny rychlosti světla. Do 20 let by se tak mohla dostat i k planetě Proxima B, která je podobně velká jako Země. Slavný fyzik už dlouho varuje, že kolonizace jiné planety je jediná možnost záchrany lidstva.

Nejlepší vynálezy Evropy: Superhouba či posilovač antibiotik, podívejte se

Evropský patentový úřad (EPO) ve čtvrtek ocenil v Benátkách nejlepší vynálezy a vynálezce Evropy pro rok 2017. Vybíral z patentů, které byly v minulosti přihlášeny u EPO, přičemž nemuselo jít nutně o uplynulý rok. Český zástupce mezi nominovanými – na rozdíl od loňského ročníku – chyběl. Pro vstup do přehledu klikněte na úvodní fotku.

Petr Jan Juračka - fotografování z dronu

Pořídit hezkou fotku krajiny je někdy z dronu snadnější než ze země, říká vědec Juračka

Vědec a fotograf Petr Jan Juračka je známý tím, že při své práci často využívá drony. Létá s nimi už od roku 2012. V rozhovoru prozrazuje, jak se fotografování z dronů liší od focení ze země. Setkat se s ním můžete na přednášce, kterou bude mít na Veletrhu vědy na výstavišti v pražských Letňanech a v sobotu 10. června od 11 hodin dopoledne.

Chystá se česko-slovenský let do vesmíru, provází ho přátelství i rivalita

Příběh chystaného letu první slovenské družice dokládá, že někdy je dobré jít si za svým cílem, i když mu zprvu nikdo nevěří. Celý projekt má na svědomí parta slovenských studentů, kteří si zřídili "SpaceLab" ve sdílené bratislavské kanceláři. "Dlouho jsme se s českou skupinou popichovali, komu se podaří dostat do vesmíru dříve, nyní letíme spolu," říká místopředseda slovenského týmu Jakub Kapuš.

Střevní bakterie Enterohemorhagická Eshcherichia Coli (EHEC)

Bakterie jsou supi v nás. Dorazí nás, když jsme slabí, říkají čeští objevitelé nového antibiotika

Tým českých mikrobiologů objevil nový druh silného antibiotika Celin, které by v budoucnu mohlo pomoci třeba při streptokokových a stafylokokových infekcích. S objevem se dostali na obálku aktuálního čísla vědeckého časopisu Chemical Science. Jiří Janata a Gabriela Balíková Novotná v rozhovoru pro Aktuálně.cz mimo jiného popisují také, proč se farmaceutické firmy příliš neženou do hledání nových antibiotik. "Berou se jako věc, která funguje a je vyřešená. Finančně to je rozhodně méně výhodné než hledat léky proti nádorovým nebo virovým onemocněním," vysvětluje Janata.

Blíží se další ročník Cen Neuron. Ocenění za přínos vědě převezme pět českých vědců do čtyřiceti let

Pět mladých českých vědců do čtyřiceti let převezme ve středu večer Ceny Neuron. Ceny od roku 2010 uděluje Nadační fond Neuron, který je z velké části financován podnikateli. Ocenění jsou z humanitních, přírodních i technických oborů. Šek na 25 tisíc převezmou také autoři snímků popularizujících vědu.

Tým českých mikrobiologů objevil supersilné antibiotikum. Může pomoci proti malárii i streptokokovi

Česká mikrobiologie slaví světový úspěch. Květnové vydání prestižního časopisu Chemical Science otisklo na své titulní straně výzkum doktora Jiřího Janaty, což se žádnému českému týmu doposud nepovedlo. Jeho týmu se podařilo přijít s novou látkou nazvanou Celin, která je podle prvotních zkoumání silnější než průmyslově vyráběné antibiotikum linkomycin. Jestli se Celin prosadí v medicíně, se podle Janaty ukáže až za řadu let.

Oceán vyplavil tuny odpadu na pláže korálového ostrova

Oceán vyplavil tuny odpadu na pláže korálového ostrova. Úplně mi to vyrazilo dech, říká vědkyně

Hendersonův ostrov v jižním Pacifiku, který je zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO, zaplavilo velké množství plastového odpadu. Ostrov je neobydlený a dlouho unikal větší pozornosti vědců, kteří znečištění monitorují. Na plážích každým dnem přibudou další tisíce kusů smetí. Současných téměř 18 milionů tun odpadu je světovým rekordem – větší hustotu smetí ještě vědci nikde nezaznamenali. Odpadky na plážích jednoho z nejodlehlejších míst planety mohou zničit tamní vzácnou přírodu.

V Brně postaví podzemní biobanku ovládanou roboty. Vědci tam budou zkoumat vliv smogu na zdraví

Masarykova univerzita v Brně vybuduje moderní biobanku za čtvrt miliardy korun. Laboratoře umožní provést rozsáhlý výzkum o vlivu škodlivin v životním prostředí na zdraví lidí. Tým vědců plánuje nasbírat vzorky od 10 tisíců nově narozených dětí, které by se jej po následujících 20 let účastnily. Vědci u nich budou sledovat způsob života nebo nakolik se cizorodé látky ukládají v jejich těle. Univerzita podzemní biobanku, kde se budou získané vzorky skladovat, postaví do tří let v prostorách bohunického kampusu. Počítá se s nejmodernějším vybavením včetně robotického ovládání a speciální mrazící techniky.

Sonda natočila povrch Saturnu. Takhle zblízka jste planetu ještě neviděli

Sonda natočila povrch Saturnu. Takhle zblízka jste planetu ještě neviděli

Planetární sonda Cassini úspěšně vykonala první z průletů mezi prstenci Saturnu. Tím vstoupila do dosud neprobádané oblasti. NASA kosmické lodi v její poslední misi Grand Finale naplánovala ještě dalších 21 průletů. Sondě dochází palivo, proto není tolik rizikové provádět odvážnější úkoly. Ukončení mise je naplánované na 15. září, kdy Cassini narazí do povrchu Saturnu. Prohlédněte si sekvenci snímků, které se sondě podařilo zachytit za hodinu letu.

Největší investice v historii ČVUT. V kybernetickém centru vědci vytvoří svět 4.0

Nový Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je největší investicí v historii univerzity. Zaměří se na práci s nejmodernějšími technologiemi. Spolupracuje s firmami, jako je Siemens či Škoda Auto, ale chce zapojit i malé a střední firmy. Otevření se zúčastnili i prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka.

Foto: Roboti, prezident i premiér otevřeli nové výzkumné pracoviště ČVUT

Nové budovy na místě technické menzy v pražských Dejvicích budou využívat vědci Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (ČIIRC). Rekonstrukce stála 1,4 miliardy korun ze státního rozpočtu. Je tu místo pro 1650 osob.