Cambridgeská univerzita v pondělí dala na internet volně ke stažení doktorskou práci jednoho ze svých neznámějších absolventů - teoretického fyzika Stephena Hawkinga (74), který se proslavil mimo jiné knihou Stručná historie času. Zájem byl tak velký, že univerzitní web skoro na celý den spadl, informovala agentura AP.
Kevin Warwick (63) je britský profesor kybernetiky. Říká se mu Kapitán Kyborg. V roce 1998 jako první člověk na světě vyzkoušel, jaké to je mít kyberneticky ovládaný organismus. Do ruky si nechal implantovat čip a ovládal tak přístroje na dálku. Implantát vložil i do své české manželky a propojil si s ní nervovou soustavu. "Chci být kyborgem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pod povrchem Měsíce je 50 kilometrů dlouhá a 100 metrů široká jeskyně. Objevila ji Japonská vesmírná agentura (JAXA). Podle vědců pravděpodobně vznikla jako lávový tunel před 3,5 miliardy let. Jeskyně by mohla mít různá využití. Odborníci ale především poukazují na její schopnost sloužit jako úkryt pro astronauty - ochránila by je před radiací, extrémními teplotami i dopadem asteroidu.
Vědci objevili gravitační vlny předpovězené Albertem Einsteinem. Ve stejnou dobu jako světlo ze stejné vesmírné události.
Kateřina Nováková je pedagožkou a vědeckou pracovnicí na Fakultě architektury, kde působí v Experimentálním ateliéru. Od roku 2014 se věnuje vývoji plastové cihly. V roce 2016 založila s kolegou neziskovou společnost PETMAT, která zkoumá, jak co nejlépe recyklovat PET lahve, a také podporuje společenskou uvědomělost při nakládání s plasty. Z PET lahví staví zdi, sochy, používá je jako kulisu pro umělecká představení a propaguje jejich přeměnu v náplň do 3D tiskáren. Začátkem listopadu vystoupí na konferenci TEDxPrague, která se bude zabývat překotně rychlým technologickým vývojem a otázkou, zda nám tento vývoj opravdu zajistí "krásný nový svět".
Soňa Ehlerová je odborná pracovnice Astronomického ústavu AV ČR v Praze. V Ondřejově, ale také třeba na Evropské jižní observatoři (ESO) se zabývá galaxiemi a mezihvězdným materiálem. Na ESO bádala i v půlce srpna, když zde kolegové učinili zlomový objev, kteří mnozí považují za novou éru astrofyziky - podařilo se jim pozorovat zdroj gravitačních vln, v tomto případě záblesk ze srážky dvou neutronových hvězd. "Mnohé jevy již byly dávno teoreticky předpovězeny, teď je mohli vědci konečně potvrdit. Kromě elektromagnetických vln tu teď máme i gravitační vlny, což ukazuje věci z úplně nové stránky," říká astronomka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Arzenálu teleskopů ESO v Chile se podařilo detekovat první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování, která vejdou do historie, navíc naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd a jedná se o dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Objev rovněž poskytuje dosud nejsilnější důkazy, že krátké záblesky záření gama způsobuje právě spojení dvou neutronových hvězd.
"Když se mi v Německu rozbila vývěva, došel jsem si do sklepa pro novou. V Česku musím zastavit výzkum a vyhlásit výběrové řízení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fyzik Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na unikátním přístroji zkoumá, jak vznikají složitější molekuly ve vesmíru či jak dochází k ničení ozónu.
Americká firma SpaceX chce podle svého šéfa Elona Muska vyslat k Marsu svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Jenže podle českého publicisty a propagátora kosmonautiky Pavla Toufara je takovýto termín nereálný. Nejenže je přistání na Marsu velice složité, ale navíc ještě stále neumíme ochránit člověka od nebezpečného záření, jemuž by byl vystaven při letu na rudou planetu a při pobytu na ní. "K čemu by byl u Marsu nebo na jeho povrchu osleplý kosmonaut s prudce rozvinutým nádorovým onemocněním, s výrazně sníženou imunitou a z toho vzešlými akutními zdravotními problémy?" říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Toufar.
Švýcar Jacques Dubochet (75), Američan německého původu Joachim Frank (77) a Brit Richard Henderson (72) vyvinuli zobrazovací metodu, díky níž můžeme u živých vzorků dohlédnout až k samotným atomům. Královská švédská akademie prohlásila, že jejich kryoelektronová mikroskopie posunula biochemii do nové éry. Podívejte se proč.
Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.
Američtí vědci Jeffrey Hall, Michael Rosbash a Michael Young učinili z chronobiologie uznávaný vědecký obor. Zkoumá biologické hodiny v těle organismů, pomáhá tím také odhalovat podstatu řady civilizačních chorob. Nyní za své poznatky dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Oficiální stránky nobelprize.org vysvětlují, co přesně vědci dokázali a v čem je to pro lidstvo důležité.
Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostali Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Trojice vědců se věnuje výzkumu molekulárních mechanismů, které ovlivňují cirkadiánní rytmus - tedy "biologické hodiny". Jde o kolísání aktivity člověka, živočichů i rostlin spojené například s denní nebo měsíční periodou.
Patrícia Pečnerová se v rámci svého doktorského studia ve Švédsku zúčastnila dvou výzkumných expedic do Arktidy. Americko-švédská výprava ji zavedla v roce 2015 do oblasti ledovce Petermann, rusko-švédská ten stejný rok na Wrangelův ostrov.
Vše začal v roce 1907 belgický chemik Leo Baekeland, když vyrobil první umělou hmotu na světě - bakelit. Plast se rychle rozšířil a již od 60. let lidé upozorňovali na jeho škodlivost. Dominance plastů by však měla pokračovat i nadále, navzdory rostoucím obavám z dopadů na životní prostředí. Hlavní problém spočívá v důkladné recyklaci. Zatímco Češi jsou schopní recyklovat 70 procent plastového odpadu, celosvětový průměr je pouhá jedna sedmina. Plast dokáže být i ekologický - plastová auta jsou lehčí a spotřebují méně paliva, potraviny zabalené v plastu se pomaleji kazí a nemusí se jich tolik vyhazovat.
Kanadský vědec s českými kořeny Václav Smil (74) je emeritním profesorem University of Manitoba. V roce 2010 ho prestižní časopis Foreign Policy zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Bill Gates ho označuje za jednoho z nejinspirativnějších intelektuálů současnosti. Ve svých knihách se zabývá energetikou, životním prostředím, technologickým pokrokem, vývojem populace či světovou ekonomikou. V září vyšel jeho první titul v češtině - Globální katastrofy a trendy. Pochopení uváděných faktorů a souvislostí by podle něj mohlo zvrátit negativní trendy a minimalizovat rizika katastrof. "Nejsem ani optimista ani pesimista, nýbrž realista," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Svět se dnes mění rychleji než kdy předtím. Nové technologie prostupují naše životy a nenápadně mění naši každodennost. To, co vypadalo před třiceti lety jako vzdálená budoucnost, je dnes tady," předesílají organizátoři letošní mezinárodní konference TEDxPrague 2017, která se koná 4. listopadu ve Foru Karlín.
Čeští a němečtí vědci zkoumali lateralitu psů, tedy jakou stranu či párový pohybový nebo smyslový orgán preferují, zda jsou levostranní či pravostranní. Došli k zajímavému zjištění. Někdy se psi ve výběru misky nerozhodovali podle levé či pravé strany, nýbrž podle toho zda je či není na severu. Může za to jejich citlivost na magnetické pole Země? Výsledky výzkumu českých a německých vědců uveřejnil koncem září prestižní vědecký časopis Plos One.
Všichni neustále lžeme. Americký profesor Timothy Levine, který se více než 20 let věnuje výzkumu lhaní, zjistil, že lidé řeknou průměrně každý den dvě lži. A americký výzkumník Robert Feldman odhalil, že když se potkají dva cizí lidé, jsou schopni říct tři nevinné lži během prvních deseti minut, napsal zpravodajský server The Sun.
Kůrovcová kalamita či kyselé deště nemusí přírodě nutně uškodit a nezasahování člověka může být ku prospěchu, ukázal výzkum hydrobiologa z Biologického ústavu Akademie věd ČR Jiřího Kopáčka. Kopáček již od 90. let zkoumá vliv kyselých dešťů na šumavský ekosystém. Poté, co Šumavu zpustošil kůrovec a odumřelé stromy zůstaly bez povšimnutí v lese, došlo k obohacení půdy, zlepšení kyselosti šumavských jezer a růstu vodních řas. Ve čtvrtek za svůj výzkum Kopáček dostal cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.
