V roce 2017 vznikla na Aktuálně.cz rubrika Věda. Přináší vám zajímavosti z nejrůznějších oborů a snaží se ukázat, že Češi patří mezi vědci k evropské špičce. Připravili jsme pro vás výběr deseti nejpozoruhodnějších rozhovorů.
Pro vědu byl rok 2017 velmi zásadní. Vědci přišli na několik zlomových objevů a především dali člověku nahlédnout do těžko dosažitelného dalekého vesmíru. Čím dál dokonalejší přístroje dokázaly detekovat gravitační vlny i jejich zdroj, objevily několik vzdálených planet, na nichž by mohl být život, a také jednoho záhadného posla z mezihvězdného prostoru.
Na Vánoce se dá nahlížet různě. Z hlediska historického můžeme zkoumat třeba změnu oslav zimního slunovratu na křesťanský svátek narození Ježíše Krista. Z hlediska ekonomického lze pozorovat, kolik Češi utratí za dárky a nakolik jsou ochotní se zadlužit. Z hlediska kulturního se můžeme zabývat různými variantami zvyků, výzdob či koled s ohledem na jednotlivé oblasti. V libereckém science centru iQlandia se však spolu s návštěvníky zkusili na Vánoce podívat vědecky.
Sonda by měla zamířit k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri rychlostí, která by se měla přiblížit desetině rychlosti světla. Ke svému cíli by měla doputovat v roce 2113, tedy po 44 letech od startu. Ten má být součástí oslav stého výročí prvního letu člověka na Měsíc.
Tuzemské firmy loni registrovaly 792 patentů, zatímco v roce 1930 to bylo 3972. Například ve srovnatelném Švédsku firmy přihlásily loni 2384 národních patentů.
Soutěž Věda je krásná se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 1. kolo proběhlo v roce 2009. Po enormním úspěchu prvních ročníků se soutěž rozrostla i mimo brány fakulty.
Osm planet obíhá kolem své hvězdy 2500 světelných let daleko od naší sluneční soustavy.
Teoretický fyzik Martin Roček obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě od stejnojmenného nadačního fondu na podporu vědy. Koho nezaujmou taje jeho náročného oboru supersymetrie, toho rozhodně zaujme jeho dobrodružný život.
Miroslav Háša je celoživotní propagátor kybernetiky. Věří, že pomocí programovatelných osobních robotů ve výuce děti pochopí stále složitější svět kolem sebe. Školy na to však stále moc neslyší, i když jsou dnes tito roboti v podstatě za pakatel. Háša začínal ve Stanici mladých techniků, kde popularizoval kybernetiku i pomocí papírového počítače pro časopis ABC, který vyvinul v roce 1980.
Čtyřměsíčního štěněte Locy se ujali veterináři po útoku jiného psa. Ten feně vážně poranil pravou stranu lebky a čelist. Zvěrolékaři provedli záchrannou operaci a vyčistili úlomky kostí. Následně studenti biomedicínského inženýrství navrhli odlitek vnější kostry vyrobený 3D tiskárnou, který Loca musela nosit měsíc nasazený. O tři měsíce později byla zraněná místa zahojena velmi dobře.
Základem vědy je to, co neznáme, ne to, co známe, říká Stuart Firestein, americký profesor neurovědy na Columbia University v New Yorku. Podle něj se žáci ve školách učí haldy faktů a získávají tak mylný dojem, že jsou důležité. Mnohem důležitější je ale to, na co vědci teprve hledají odpověď. Hodnota každého objevu podle jeho slov spočívá v tom, že vědcům dovoluje klást ještě lepší otázky. Jejich sled nikdy neskončí, a to je na vědě tak zajímavé.
Jde o první objev dvounohého dinosauřího masožravce, který měl prokazatelné plavecké schopnosti. Umožňovaly mu to ploutve podobné jako u tučňáků. Po zemi však chodil jako pštros.
Když astronomové potvrdili, že záhadné vesmírné těleso 1I/2017 U1 zvané též Oumuamua pochází z jiné sluneční soustavy, stal se jeho říjnový průlet, během nějž byl vzdálen 24 milionů kilometrů od Země, málem astronomickou událostí roku. Přitom jak prozrazuje astronom Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, tento dnes již slavný posel málem spadl do kategorie "chybná měření", protože jeho dráha se příliš vymykala parametrům těles, na něž byli vědci doposud zvyklí. Nyní však Začíná novou kapitolu. "Otevírá se nám možnost téměř 'hmatatelného' studia částí vesmíru, které jsme až doposud studovali pouze na dálku," říká Scheirich.
V pětičlenném finále v Praze uspěla Jessica Kramerová z americké Utažské univerzity s projektem zaměřeným na výzkum ochranného cukerného pláště buněk s cílem navrhnout nová léčiva proti rakovině.
V patnácti letech zhlédla Patrícia Pečnerová seriál Evoluce a touha zkoumat světovou biodiverzitu ji pohltila natolik, že se dala na studium ekologické a evoluční biologie. V diplomové práci se zabývala výzkumem veverek. Před čtyřmi lety se za doktorským studiem přestěhovala do Stockholmu, kde působí v Muzeu přírodní historie a zkoumá mamuty. Díky tomu se jako jediná Slovenka zúčastnila arktických výzkumných expedic na sever Grónska a severovýchodní Wrangelův ostrov. Před expedicí absolvovala pobyt ve švédských horách a učila se střílet. "Pokud vědec rozumí svému výzkumu, měl by být schopen vysvětlit jej jednoduchými slovy, které každý pochopí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nosná raketa Sojuz-2.1b startovala z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, jenž je nejdražším kosmodromem v dějinách. Téměř třítunovou ruskou meteorologickou družici se nepodařilo navést na správnou oběžnou dráhu, takže se dle všeho zřítila do Atlantiku. Při pokaženém manévru bylo zřejmě ztraceno i dalších 18 malých družic z různých zemí, které Sojuz vynášel do vesmíru. Důvodem je zřejmě lidské selhání. Vicepremiér ještě stihl ohlásit úspěšný let a podělit se o další ambiciózní plány.
Vědci z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze spolupracují s dalšími mezinárodními týmy na výzkumu brzkého odhalení Parkinsonovy nemoci pomocí řečové analýzy. Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči. "Až budou vědci umět zpomalit, či dokonce zastavit odumírání mozkových buněk, bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," říká pro Aktuálně.cz vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Do jaké míry jsou probádány hlubiny moří a oceánů? Jaká překvapení ukrývají? Badatelé z Biologického centra se zabývají dosud neprozkoumanou skupinou mořských prvoků, tzv. diplonemidů. Mělo se za to, že je to nevýznamná skupina. Nové výzkumy ukazují, že se jedná o důležité organismy, které pravděpodobně mají zásadní vliv na fungování mořského ekosystému.
Neurolog Ondřej Volný z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dostal za své poznatky v polovině listopadu v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award určené pro vynikající mladé vědce. Přišel na to, že nová metoda zobrazení mozku pomůže rychleji odhalit mrtvici. "Díky této metodě zobrazení získáváme lepší představu o toku krve a o uložení uzávěru mozkové tepny," říká v rozhovoru. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, ročně postihne 17 milionů lidí a třetina z nich zemře. Lékaři znají efektivní léčbu, ale pacient se jí musí dočkat včas, jinak mu hrozí úmrtí nebo trvalé následky.
Vědci NASA vytvořili unikátní model Země, který popisuje všechny klíčové údaje o změně klimatu za posledních dvacet let. Na modelu je k vidění změna ročního období, sněhový pokryv, teplota oceánů, atmosféra a populace fytoplanktonu, který je podle vědců nezbytnou součástí našeho ekosystému. Z časosběru a nasbíraných dat je možné predikovat budoucí vývoj klimatu.
