Ondřej Volný, mladý neurolog z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získal koncem minulého týdne v Záhřebu prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce ze zemí širšího podunajského regionu. Cenu dostal za excelentní výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
Má neobvyklý tvar a rotuje nesmírnou rychlostí. Vědci potvrdili, že kolem Země proletělo první odhalené vesmírné těleso z jiné sluneční soustavy. Nese název Oumuamua.
Fotorealistické měření využívá matematické metody pro modelování a rozpoznávání obrazové informace. Díky tomuto měření můžeme převést věci reálného světa do digitálního prostředí. Poté lze změřený materiál aplikovat na libovolný objekt ve virtuální realitě. Toto modelování nalézá své využití například v automobilovém či filmovém průmyslu, ale i při digitalizaci kulturního dědictví. Rozpoznávání obrazových dat je pak využíváno například v lékařství.
Doktor Denholm Aspy z katedry psychologie Adelaidské univerzity tvrdí, že vyvinul metodu, jak s využitím kombinace tří technik dokáže kontrolovat vlastní sny.
Janu Lukačevičovi je 26 let, nedávno odpromoval na ČVUT, nyní pracuje v Oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Již několik let spolupracuje s NASA, s níž vyvíjí nový typ 3D tisku. Díky němu si astronauti letící na Mars budou moci vytisknout náhradní díly či nářadí. Pracuje také pro Evropskou vesmírnou agenturu, u ní vyvíjí anténu na detekci blesků pro marsovský modul.
Americký úřad pro potraviny a léčiva schválil první digitální pilulku v historii. "Abilify MyCite" obsahuje senzor, který nahlásí přes speciální náplast na těle, že prošel zažívacím traktem. Náplast přenáší informace do mobilní aplikace, takže na chytrém telefonu může vše kontrolovat i ošetřující lékař. Lék je určen pro lidi se schizofrenií, maniodepresivní psychózou či depresí. List The New York Times hovoří o "velkém bratrovi v medicíně". Tento "mikrodozorce" však může podle listu ušetřit americkému zdravotnictví až sto miliard ročně. Stav pacientů, kteří neberou řádně své léky, se totiž zhoršuje, stojí další nemalé peníze a často si vyžádá nákladnou hospitalizaci.
Filip Tylš je psychiatr a neurovědec. Posledních 15 let ho fascinují psychedelické látky, v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se věnuje jejich výzkumu. Zajímá se o jejich běžné užívání i o změněné stavy vědomí. Absolvoval 1. lékařskou fakultu UK a navázal doktorským studiem neurověd. Účastní se pilotní studie podávání psilocybinu, tedy látky obsažené v halucinogenních houbách, pacientům s rezistentní depresí. Filip Tylš v roce 2015 spolu s přáteli založil Českou psychedelickou společnost. Jeho velkým snem je využít potenciál psychedelik v terapii a pro seberozvoj. O své vizi přednášel začátkem listopadu na konferenci TEDxPrague 2017.
Každých několik let se Země po dobu tří týdnů potkává s meteorickým rojem Taurid, který obsahuje přinejmenším dvě planetky o velikosti 200–300 metrů. Je velmi pravděpodobné, že je v něm přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Jenom v roce 2015 zachytila a analyzovala Evropská bolidová síť, řízená z observatoře v Ondřejově, 144 bolidů náležejících k tomuto meteorickému roji.
Systém umělé inteligence od firmy Nvidia se učil na snímcích celebrit. Ze zcela rozkostičkovaných obrázků dokázal po čase vytvořit zpět jejich portréty. Teď se takzvaná neuronová síť dostala dále. Žádnou předlohu nepotřebuje. Generuje naprosto dokonalé fotorealistické portréty lidí, kteří nikdy neexistovali.
Oblíbená Science show z liberecké iQlandie zavítala v rámci Týdne vědy a techniky do Městské knihovny v Praze. Herci na pódiu předváděli různé pokusy, výbuchy s plameny a dýmem, odpalovali "vodíkové bomby" a do sálu startovaly rakety. U publika plného školáků měla hra velký úspěch.
V rámci Týdne vědy a techniky zavítala do velkého sálu Městské knihovny v Praze oblíbená Science show z liberecké iQLANDIE. Organizátoři lákali na "představení plné napětí, zábavy a výbuchů". Jejich slova se naplnila. Aby dva performeři udrželi pozornost přítomných školáků, na pódiu se v krátkém sledu střídaly výbuchy s plameny či hustým dýmem, popřípadě do publika startovaly rakety či byly odpalovány "vodíkové bomby". Hlasité exploze střídalo ječení slabších povah v sále. Zkrátka, pakliže to bouchá, dýmá a hoří, každý školák vědu miluje.
Pro děti z prvního stupně pražské Základní školy Emy Destinnové je jednoduchý pokus s citronem prvním kontaktem s chemií. Nová série pokusů v laboratoři Národního technického muzea se zaměřuje na jídlo. Projekt spadá do mezinárodního programu Kids' Lab Abrakadabra chemické společnosti BASF. Děti například provádějí zkoušku přítomnosti vitaminu C v ovocných šťávách za pomoci roztoku škrobu s jodem. Dozví se tak, že třeba takzvaná citronka, která se požívá jako náhražka citronové šťávy, v některých případech vitamin C vůbec neobsahuje. Hravé experimenty mají v dětech probudit zájem o chemii i další přírodní vědy.
"Termiti se dokážou rozhodnout k sebeobětování a spáchají cílenou sebevraždu tak, aby ochránili své příbuzné. Stává se to pouze v bezvýchodné situaci, kdy již není šance na vlastní přežití," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomolog Jan Šobotník, mezinárodně uznávaný odborník na stavbu a funkci hmyzího těla.
Šest lidí se v Moskvě zúčastní simulovaného vesmírného letu na Měsíc a zpět. V rámci experimentu chtějí vědci zkoumat psychologické dopady izolace na posádku, ale i schopnost adaptace na podmínky.
Mezi laureáty Ceny Neuron za přínos světové vědě jsou chemik Emil Paleček, historik František Šmahel, biolog Josef Svoboda, fyzik Martin Roček, matematik Vladimír Šverák, lékař Otto Hrodek a matematik a odborník na informatiku Pavel Pudlák.
Produkce řas v posledních deseti letech nebývale vzrostla. Kromě jídla či biopaliva se dá využívat také při výrobě užitných designových věcí, jako je nábytek nebo i surfové prkno. V Hamburku již čtyři roky stojí první dům s fasádou, kterou pokrývají řasy. Výzkum na území někdejšího Československa začal již v 50. letech. Česká sladkovodní řasa se dokonce dostala i do vesmíru.
Vědci objevili u trpasličí hvězdy, vzdálené asi 600 světelných let od země, obří planetu, která by teoreticky neměla existovat. Existence tohoto "planetárního monstra" nesoucího označení NGTS-1b podle vědců odporuje teorii utváření planet, která říká, že planety této velikosti nemohou vznikat kolem tak malých hvězd. Vzhledem ke své velikosti a teplotě je planeta známá jako "horký Jupiter", což je třída planet velkých přinejmenším jako Jupiter z naší sluneční soustavy, ale s přibližně o 20 procent menší hmotností.
Vědci dosud dokázali přesunout nebo odstranit části DNA. Teď je umí rovnou přepsat a změnit. Průlom v úpravě genetické informace může být prevencí proti mnoha dědičným chorobám. Vědci tak totiž dokážou najít a přepsat mutaci, která způsobuje třeba chudokrevnost.
Teleskopy v observatoři na americkém souostroví Havaj zachytily neznámý objekt o průměru asi 400 metrů, který se pohybuje naší sluneční soustavou rychlostí 25,5 kilometru za vteřinu. Astronomové teď zkoumají, zda je záhadným vetřelcem kometa, nebo asteroid. Vědci z americké vesmírné agentury NASA předpokládají, že neznámé vesmírné těleso sem zamířilo z jiné sluneční soustavy.
Zakládající inženýři americké internetové společnosti Google si vysnili na zelené louce postavit město, kde by se měl člověk jako v ráji. Teď dostali pozemky v Torontu a sen se může stát skutečností - už žádné dopravní zácpy, žádné zasněžené chodníky, moknutí na ulici nebo plné odpadkové koše.
