I když do svých 11 let vyrůstala na zámku, Helena Wilsonová nebyla žádná ufňukaná dámička. Její fotografie jsou cenným dokumentem o životě nezávislých umělců za totality. Fotila především členy takzvané Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kteří nepracovali ve vyhřátých ateliérech a mohli si nechat zdát o výstavách v galeriích.
Úspěšná Galerie současného umění a architektury v Českých Budějovicích se pravděpodobně bude muset vystěhovat ze svého sídla, Domu umění. Jeho rekonstrukce se plánovala od roku 2020, teď ji ale zastupitelstvo vedené ODS odkládá. Pro budovu chce hledat jiné využití. Kurátor galerie to považuje za konec oceňované instituce. To vše v době, kdy se Budějovice připravují na titul hlavního města kultury.
J&T Banka se rozhodla předat svou soukromou sbírku současného umění nazvanou Magnus Art pražské Národní galerii. Kolekce zahrnuje díla 28 laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, od roku 1990 udělované mladým umělcům. Od příštího roku práce Františka Skály, Jiřího Černického, Evy Koťátkové či Kateřiny Šedé galerie postupně představí veřejnosti ve Veletržním paláci.
Antisemitské karikatury z období před rokem 1989 se v mnohém podobají obrázkům, které v současnosti kolují na sociálních sítích, ukazuje nová výstava v brněnské vile Löw-Beer. Jmenuje se Humor bez legrace a připomíná, že stereotypy i předsudky vůči Židům jsou ve veřejném prostoru stále přítomné.
Když Istanbul zahalí mlha, racci přestanou křičet. Vodní doprava na Bosporu takřka ustane. A ty lodě, které přesto vyplují, dlouze houkají, aby se vyhnuly srážkám. V takových chvílích spisovatel Orhan Pamuk zvedá oči od rozepsaných vět a pozoruje to z okna. "Houkání uvrhuje město do zvláštního stavu úzkosti. V této nové atmosféře se moje romantická představivost rozhoří," tvrdí.
Poslední letošní přehlídka v pražském Museu Kampa přibližuje malby Vladimíra Houdka. Jmenuje se Množina pohybu, nachází se v prostorách bývalé konírny a potrvá do 26. ledna. "Není to monografická výstava, ale ukazuje Houdkovu tvorbu posledních dvou let," vysvětluje kurátorka Martina Vítková.
Její obrazy jsou jako vystřižené z fantasy světa. Maluje hmyz, rostliny i smyšlené postavy nebo stvoření inspirovaná mytologií. Náměty mohou znít banálně, za nimi jsou ale až existenciální úvahy o spojitosti životních cyklů motýlů a lidí. Anna Ruth, jedna z nejzajímavějších malířek mladé generace, do 11. ledna příštího roku vystavuje v pražské Bold Gallery.
Trosky jako symbol minulosti i budoucnosti. Výstava nejnovějšího souboru fotografií Josefa Koudelky s názvem Ruiny představuje velkoformátové záběry antických zřícenin z oblasti Středozemí. Autor snímky daroval Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, aby bylo o dílo postaráno i po jeho smrti. "Vyfotil jsem všechno, co jsem chtěl. Teď to chci dát do pořádku," říká o uspořádávání svého archivu.
Tvorbu umělkyně Čiharu Šijoty, která proslula rozsáhlými instalacemi z vlněné příze a mimo jiné reprezentovala Japonsko na prestižním Benátském bienále, představuje nová výstava v pražské Kunsthalle. Potrvá do 28. dubna příštího roku a obsahuje i exponáty vytvořené přímo pro českou metropoli.
Umělkyně Jasleen Kaur, která zkoumá svou skotskou identitu i náboženský směr sikhismus, toto úterý večer získala Turnerovu cenu. Podle agentury AP k jejím nejznámějším dílům patří historický automobil Ford Escort zahalený obřím háčkovaným ubrouskem. Odkazuje k prvnímu vozu, jejž zakoupil její otec, a také k Indům, kteří emigrovali do Británie a pracovali v tamních továrnách na textil.
Vznik nových obrazů i scény ze života zachycuje nový dokumentární film o malíři Janu Mertovi, který dva roky natáčel jeho syn Tomáš. Snímek o jednom z nejvýznamnějších současných výtvarníků se jmenuje Echt, kina ho začnou promítat tento čtvrtek. "Má trochu hypnotické tempo a postupně vás vtáhne do mysli umělce," avizuje režisér.
Stav těžkého průmyslu na začátku 21. století a lidi pracující v průmyslových areálech přibližuje nová výstava v příbramské Galerii Františka Drtikola. Zahrnuje více než dvě stovky fotografií továrních hal a portrétů dělníků, které vytvořil Václav Jirásek. Přehlídka nazvaná Industria Remastered potrvá do 16. února příštího roku.
„Já už ani neříkám, že jsem kovář. Většině lidí to totiž evokuje Pavla Kříže s kyjem na rameni, jak si jde do světa pro princeznu,“ říká Jan Horn, který má nad pražskou Palmovkou malou dílnu na zakázkovou kovovýrobu. „Zákazníky nenapadne, že kovář může třeba svařit kočárek nebo vyrobit hračky pro dospělé,“ dodává s povzdechem, že o jeho profesi panují i dnes zkreslené představy.
Také následující tři roky pražskou Galerii Rudolfinum povede britská historička umění a kurátorka Julia Bailey. Ve funkci letos nahradila Petra Nedomu, který skončil po třech dekádách. "Julia Bailey prokázala, že Galerii Rudolfinum dokáže řídit velmi dobře po manažerské i lidské stránce," hodnotí David Mareček, generální ředitel České filharmonie, pod kterou galerie administrativně spadá.
"Byli přesvědčení, že to, co děláme, není umění. Nechtěli nás vystavovat, bojovali proti nám ze všech sil," vzpomíná René Rohan, jak se zkraje 90. let minulého století ostravští umělci rozdělili do dvou táborů. On patřil k modernistům toužícím dohnat Západ a trendy, jež zemi za komunismu minuly. Na opačné straně stáli ti, které Rohan označuje za vyznavače socialistického realismu.
Když sochař Stefan Milkov na začátku umělecké dráhy hledal vlastní styl, pomohla mu máma. Vytáhla krabici jeho dětských kreseb. „A tam to bylo. To, co jsem hledal. Začal jsem z toho vycházet,“ říká umělec, jehož obří figury andělů, Adamů a jiných postav vynikají hladkými hlavami.
Obraz Josefa Šímy Země byl tuto neděli na pražském Žofíně vydražen za 60,48 milionu korun včetně přirážky. Je to světový aukční rekord tohoto autora, uvedla Markéta Horešovská z Galerie Kodl. Monumentální dílo z roku 1960 se zařadilo mezi deset nejdráž prodaných obrazů na zdejších aukcích.
