Banán připevněný lepicí páskou na bílou zeď se vydražil za více než 131 milionů korun. Nový majitel získal nejen kus ovoce, ale i roličku izolační pásky, návod, jak banán přilepit, a certifikát o pravosti díla. Závratnou částku nabídl za dílo italského umělce Maurizia Catellana zakladatel kryptoměny tron Justin Sun. Zakoupený banán prý hodlá sníst.
Tři umělce různých generací i různého zaměření propojuje nová výstava v Císařské konírně Pražského hradu nazvaná Srdce je chrám. Díla grafičky Aleny Kučerové, fotografa Ivana Pinkavy a sochařky Kateřiny Komm reflektují lidské prožívání i zkušenosti a pracují například s motivem paměti ve vizuálním umění, uvádějí organizátoři. Podle nich je ústředním tématem "člověk nahý ve svém osudu".
Portréty, akty a krajiny, ale také pařížské ulice nebo noční život. Umělci žijící ve francouzské metropoli po první světové válce opouštěli avantgardu a vraceli se ke srozumitelným formám či tématům. Alespoň ti, o kterých vypráví nová výstava École de Paris – Umělci z Čech a meziválečná Paříž, kterou lze do 2. března příštího roku vidět v pražské Valdštejnské jízdárně.
Do síně slávy Cen České akademie vizuálního umění byli v pondělí večer uvedeni osmdesátiletá kunsthistorička Mahulena Nešlehová, sedmaosmdesátiletý sochař Jan Hendrych a umělec Stanislav Kolíbal, jenž příští rok oslaví 100. narozeniny.
Ve věku 92 let uplynulý pátek zesnula výtvarnice a ilustrátorka Kornelie Němečková. Byla autorkou vizuální stránky znělky televizního pořadu Zpívánky, který seznamoval děti s lidovými písněmi, zvyky či tradicemi. Ve znělce figuroval ústřední motiv červené panenky v kroji, na jejíž ruku usedá ptáček. Němečková byla autorkou této papírové vystřihovánky.
Letící figura ovládaná jakýmisi vyššími silami je nejčastější téma prvních obrazů malíře a grafika Milivoje Husáka, které spatří návštěvníci jeho nové výstavy. Pořádá ji Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, potrvá do 26. ledna. Přibližuje současnou i starší tvorbu čtyřiasedmdesátiletého turnovského rodáka.
Sochu nazvanou Čtenář v křesle tento čtvrtek před rakovnickou knihovnou odhalili místní zastupitelé a její autor, známý umělec Jaroslav Róna. "Dle našich informací měla o sochu zájem hlavně Praha, ale pan Róna dal přednost Rakovníku," říká mluvčí radnice Kateřina Hradilová.
Textilnímu umění, videu či možnostem počítačových her se věnují letošní laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého, kteří od minulého týdne vystavují v brněnském Pražákově paláci. Ocenění bývalo určeno jednomu vítězi do 35 let, poslední roky jej dostávají všichni, kdo jsou nominovaní, a neplatí už ani věkový limit.
Dvě kontrastní výstavy na zimu připravila Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem na Litoměřicku. Ve foyer lze vidět více než čtyři desítky satirických maleb současníka Jiřího Petrboka. V hlavním sále jsou pak umístěné tradičnější práce Břetislava Bartoše, který žil v letech 1893 až 1926 a tvořil obrazy se sociální tematikou zachycující dělníky a krajinu průmyslového Ostravska.
Unikátními drátěnými plastikami i pastelovými kresbami proslul Karel Malich, jehož zhruba šest desítek děl nově vystavuje Gočárova galerie v Pardubicích. Připomíná tak, že minulý měsíc uplynulo 100 let od narození a zároveň pět roků od smrti rodáka z Holic na Pardubicku, který si vydobyl mezinárodní renomé a jehož práce oceňovala přední světová muzea.
"Jmenuji se Petra Vlčková. Jsem vizuální a příležitostně performativní umělkyně," představuje se fotografka, která prostřednictvím snímků vystavených v pražské galerii Fotografic zkoumá své onemocnění a snaží se ho přiblížit ostatním. "Fotografie se pro mě stala nástrojem ke zkoumání a pochopení roztroušené sklerózy. Vizuální formou komunikuji sama se sebou, ale i s okolím," vysvětluje.
U zrodu Moravské galerie v Brně stál v 60. letech minulého století historik umění a výtvarný kritik Jiří Hlušička. Uplynulý čtvrtek zemřel, bylo mu 95 let. Hlušička instituci vedl téměř tři dekády do roku 1989. Za jeho éry vybudovala sbírku obrazů a soch české moderny s díly Bohumila Kubišty, Emila Filly, Josefa Šímy či Antonína Procházky.
První českou retrospektivu polského experimentátora Józefa Robakowského, výstavu děl grafičky Jaroslavy Severové, sochy neoklasicisty Ladislava Beneše a instalace z písmen Jana Šerýcha mohou nově vidět návštěvníci Galerie moderního umění v Hradci Králové. První dvě přehlídky potrvají do 19. ledna, další dvě až do 27. dubna 2025.
Na jeho malbách lze obdivovat všechno: virtuozitu, promyšlenou i bohatou scénu, fantasmagorické rekvizity, a hlavně intenzivní atmosféru nepochopitelného děje, který jako by autor zastavil jen pro naše oči. Neo Rauch je mezinárodní malířská celebrita a jeho obrazy představují zážitek, za jakým se vyplatí cestovat. Do 26. ledna příštího roku vystavuje v Oblastní galerii Liberec.
Více než tisíc let stará bronzová soška gazely s arabským nápisem byla ve středu vydražena za 4,2 milionu britských liber, tedy přibližně 125 milionů Kč, v londýnské aukční síni Sotheby's. Dokonale zachovaná soška byla v nabídce aukce islámského a indického umění. Kupec je anonymní.
Přípravy na příští Světovou výstavu v Ósace jsou v plném proudu. Český pavilon roste závratnou rychlostí a tým, který ho připravuje, doufá, že naváže na úspěchy Expa, jež se konalo ve stejném městě v roce 1970. Na ní vystavoval své dílo i René Roubíček, ikona českého designu. Pořadatelé po něm nyní pojmenovali figurku, která se v Japonsku těší pozornosti a sklízí úspěch.
Parafrází slavné malby Spící Venuše od italského renesančního malíře Giorgioneho vznikl v roce 1969 obraz Spící Venouš od surrealistky Evy Švankmajerové. Místo antické bohyně lásky, která spí nahá v poklidné krajině, ukazuje nahého muže. Olejomalbu z roku 1969 nyní do svých sbírek zakoupila prestižní britská galerie Tate.
Rektorka Akademie výtvarných umění v Praze Maria Topolčanská tuto středu odstoupila z funkce. Učinila tak na mimořádném zasedání akademického senátu, který se zabýval návrhem na její odvolání.
Český grafický design je světový, věří Filip Blažek a Linda Kudrnovská. Zasvětili proto sedm let života tomu, aby o něm dali vědět co nejvíce lidem. Pod hlavičkou Identita vytvořili stejnojmenný televizní cyklus, vydali objemnou knihu a nyní připravili i výstavu, která ukazuje to nejlepší z oboru napříč historií. V pražském Museu Kampa je k vidění do 2. února příštího roku.
Pražský hrad se poprvé stal součástí Signal Festivalu, který v metropoli začíná tento čtvrtek. Do neděle 13. října představí více než dvacítku audiovizuálních instalací. Lidé je mohou vidět vždy od sedmi večer do půlnoci. Patnáct jich má být volně přístupných, kvůli dalším sedmi bude nutné si koupit vstupenku.
