Nicolas Lowry sice žije v Americe, k Česku má ale blízko. Jeho prastrýc v Praze založil továrnu Primeros, která byla už za první republiky pověstná kvalitním designem obalů. Lowry sám se dá popsat jako vášnivý sběratel, jehož slabostí je právě grafický design. Nyní se v novém celovečerním filmu Identita rozhodl zmapovat historii českého grafického designu a vydal se po stopách slavných autorů.
Soudobý design s historickými vzorníky látek spojuje výstava děl amerického umělce Noaha Breuera v břeclavské Havlíčkově vile. Prostřednictvím více než dvacítky exponátů z textilu, papíru či skla se autor vrací ke kořenům v Česku, kde jeho rodina před druhou světovou válkou vlastnila textilní továrnu.
Laichterův dům, který od začátku dvacátého století vyhlíží do pražských Riegerových sadů, je jednou z nejpozoruhodnějších staveb na Vinohradech. Zastavit se u něj stojí za to nejen díky jeho autorovi architektu Janu Kotěrovi, ale i protože minulost původních majitelů je stejně vrstevnatá jako jeho vnější fasáda. Dnes o ní vypráví jejich dědic Štěpán Laichter, který v domě lidem umožňuje i přespat.
Za normalizace fotografovala romskou, vietnamskou nebo LGBT komunitu, autoportréty či prostě “jenom” život. Řemeslo sice vystudovala na pražské FAMU, většinu života ale byla smířená s tím, že tvoří jen pro sebe. Teď je Libuše Jarcovjáková senzací u nás stejně jako v zahraničí. Velkou retrospektivní výstavu jejích děl od 70. let minulého století do současnosti právě zahájila Národní galerie.
Výtah inspirovaný bublifukem, stavebnici, z níž je možné vytvořit novou lanovku na Petřín, nebo neonové květy představující nespoutané mladistvé sny nabízí letošní ročník Designbloku. Přehlídka současného designu začala tuto středu na několika místech v Praze, potrvá do neděle 6. října. Hlavním tématem je mládí. Každý vystavující jej pojal po svém.
"Svoboda je klíčové slovo pro můj život. Proto ji chceme dávat i dětem, aby si mohly ve svých pokojíčcích dělat, co chtějí," říká Sáva Střelec, který se Štěpánem Malým vede firmu dětského herního nábytku Antonie Emma. Za úspěšnou firmou přitom na začátku stál jeden osobní bankrot a společné cestování po Albánii.
Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová v pondělí odvolala generálního ředitele Slovenského národního muzea Branislava Panise. Ten se stal dalším představitelem přední kulturní instituce v zemi, který od loňského nástupu vlády premiéra Roberta Fica skončil ve funkci.
Především monumentálními figurálními plastikami proslul sochař Marius Kotrba, jehož díla nově vystavuje Dům umění města Brna. Retrospektiva nazvaná Conditio humana ukazuje i obrazy, reliéfy, kresby nebo třeba keramiku umělce, který by letos oslavil 65. narozeniny.
Muzeum v australském městě Hobart může dál zakazovat vstup mužům na jednu ze svých výstav nazvanou Dámský salonek, rozhodl nejvyšší soud Tasmánie. Expozice se zavřela v dubnu z rozhodnutí soudu nižší instance, který vyhověl stížnosti jednoho muže, podle něhož je zákaz diskriminační.
Jak se architektům daří zapojovat moderní stavby do staré zástavby a lze proměny starých budov dělat více udržitelně? Odpovědi na otázky přinese letošní ročník festivalu Den architektury, který o víkendu otevře desítky budov na 120 místech po celé republice. Kromě starých klenotů se veřejnosti otevřou i běžně nepřístupné moderní prostory, jako je sídlo popelářů nebo bytový dům u pražské Stromovky.
Představte si, že většina populace náhle oslepne. Zážitková inscenace divadla Pomezí vás uvrhne přesně do takového světa. Jako divák se stanete součástí skupiny, která poslepu putuje světem rozpadající se společnosti odkázána na milost a nemilost svého okolí. Zbystřete své zbývající smysly, nastražte uši a ponořte se do světa inspirovaného románem Johna Wyndhama Den trifidů.
Děti v troskách nehostinného sídliště, fantaskní bytosti se zvířecími částmi těl a výjevy z vesmíru. V pražském Centru současného umění DOX až do 5. ledna příštího roku vystavuje malíř Josef Bolf. Do popředí tentokrát staví drobné formáty. "Potřeboval jsem v tu chvíli o obrazech přemýšlet jinak. Baví mě, že na malé ploše musím tah namísto rozmachu zastavit," říká.
Za života je mnohdy nikdo neznal. Někteří malíři se ale díky svým obrazům proslavili až posmrtně. Mnohá jejich díla však obestírá tajemství a detaily, kterých si až donedávna nevšimli ani znalci. Věděli jste třeba, že obraz Mony Lisy obsahuje nenápadná písmena nebo že Van Gogh do svého díla možná zakomponoval i slavný výjev Poslední večeře? Podívejte se na další skryté detaily slavných děl.
Vladimíra Ilavská si na mateřské potřebovala zaměstnat hlavu, a kdykoli uspala dítě, zvažovala, co by mohla dělat. Vykonávat své původní zaměstnání z domova nemohla - ale o to snazší bylo rozhodnutí, vymyslet si něco svého. "Pálilo mě, že jsem na Slovensku nemohla sehnat zahraniční vintage nábytek. A tak vznikl nápad na založení značky Lavish," říká o firmě, která má teď pobočku i v Praze.
Když jeden z posledních slavných mohykánů klasické analogové fotografie Bruce Weber připravoval výstavu v Praze, nachystal velký ručně psaný nápis: "Když se klukovi z farmářského městečka v Pensylvánii jednoho dne podaří vystavit své fotografie v prostorách Galerie hlavního města Prahy, je jasné, že vám má co říci." Jeho snímky zachycují tváře slavných, akty, ale třeba i psy, které Weber miluje.
Své první samostatné výstavy se Lucia Moholy začátkem 80. let minulého století dočkala jen díky dlouhověkosti. Fotografka, kritička a teoretička fotografie, která žila v letech 1894 až 1989, přitom pomohla vytvořit obraz slavné německé školy Bauhaus.
Jako součást projektu Identita vychází kniha Identita – příběh českého grafického designu. Obsáhlá monografie vznikala sedm let, vytvořil ji kolektiv okolo teoretičky designu a editorky Lindy Kudrnovské. Pro více než pětisetstránkovou publikaci oslovila desítky odborníků a institucí z oboru grafického designu, stejně jako sociologů nebo kulturních antropologů z Čech i zahraničí.
Kresby nebo grafiky již nežijícího Jiřího Načeradského a velkoformátové figurativní obrazy současnice Gabriely Slaninkové nově vystavuje královéhradecká Galerie moderního umění. V jejím sídle na Velkém náměstí v historickém centru města je lze vidět do 3. listopadu.
Výstavami děl dvou konceptuálních umělců, slovenského Marka Kvetana a místní rodačky Dagmar Lasotové, zahájila podzimní sezonu Galerie výtvarného umění v Ostravě.
