Tetování je lidstvu známé odnepaměti. Jeho funkce se však v různých časech, kulturách a zemích měnila. Seznamte se s legendami, které se staly průkopníky ve světě inkoustu a daly tomuto umění novou tvář. Jak trnitá byla cesta od tradičních technik až po elektrické stroje? A jak se z "obrázků" pro nižší vrstvy společnosti stala umělecká díla, která zdobí těla těch nejslavnějších?
Umění a cenzura jsou jako dvě spojené nádoby. Upravováním významu nebo retušováním nevhodných prvků se mocní snažili zamezit chaosu a uvolněné morálce ve společnosti ať už z náboženských, politických nebo ideologických důvodů. Kontroverzní díla, která soukromníci dříve schovávali ve svých sbírkách, jsou dnes paradoxně tím nejcennějším, co máme. Vypovídají o společenských tabu i proměně hodnot.
O českou stopu v jednom z nejvýznamnějších měst architektury se postaral architekt Juráš Lasovský. Dočasný kinetický pavilon s názvem Petal, který se skládá z lehátek, přinesl život na nádvoří kodaňského muzea. Zatímco během dne svým tvarem připomíná květinu, večer se mění v jedinečnou plochu pro projekce.
Jestli lidstvo něco fascinuje a pohoršuje zároveň, je to sexualita a její zobrazení v uměleckém díle. Tam, kde jedni vidí hodnotné a nekonvenční umění, nalézají jiní zavrženíhodné a kontroverzní reprodukce situací, které by se podle nich měly odehrávat maximálně za zavřenými dveřmi. Přehled děl, která v průběhu staletí pohoršila širokou veřejnost, si můžete projít v galerii.
Víc než 260 exponátů přiblíží nejen osobnost slavného dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Potrvá do 22. června. Slavnostního zahájení se zúčastnili český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch.
Výstava představuje labyrint kulis a scenérií. "Máme fundus panelů a divadelních dekorací, z nich skládáme příběhy a zákoutí, a do toho jsou vložené hravé elementy, hybohledy nebo loutkové divadýlko. Dramaturgie reaguje na prostor, do kterého vstupujeme... Výstava dokazuje, že věci vytvářené rukama a díky vlastní fantazii jsou nezávislé na technologiích a jsou pořád platné," řekl Matěj Forman.
Zakousnout se do kabelky, příboru či sochy z těsta nebo ovoce - jde o bláznivý sen, nebo realitu? Jedlé instalace v zahraničí patří mezi vyčnívající trendy, které plní nejen sociální sítě. Adéla Zapletalová a Barbora Gábová jsou průkopnicemi tohoto odvětví v Česku a drží se jasně daného kodexu. Má jedlé umění budoucnost? Z čeho instalace vyrábějí a jsou chutné, nebo jde jen o pastvu pro oči?
Posledního únorového dne se otevřela výstava Royal Portraits: A Century of Photography, která probíhá v Královské galerii v paláci Holyroodhouse v Edinburghu. K vidění jsou jedinečné snímky britské královské rodiny. Mezi vystavenými portréty najdeme snímky královny Alžběty II. nebo krále Karla III. z doby, kdy byl ještě princem z Walesu.
Pražská Galerie Rudolfinum na nové výstavě popisuje temná místa související s tím, jak se čím dál větší část světa přesouvá do digitálního prostoru. „Levičáci i pravičáci se shodnou, že před námi kdosi něco skrývá,“ tvrdí britský kurátor Nadim Samman, který přehlídku připravil. Potrvá do 11. května.
Graffiti bývají často terčem posměchu a někdy jejich autoři čelí i obviněním z vandalství. Někteří umělci však svým dílům dávají třetí dimenzi, a když je kolemjdoucí míjejí, mohou se propadnout do rozbouřeného vodopádu či pukliny v zemi. Podívejte se na pouliční optické iluze, nad kterými zůstává rozum stát.
Tvorbu současné umělkyně Pavly Scerankové nově vystavuje humpolecká galerie 8smička. Přehlídka nazvaná Moli, kteří prožírají ruce do světel se pro veřejnost otevře tuto sobotu, potrvá do 11. května. Představuje průřez autorčinou tvorbou i díla vytvořená pro tuto příležitost.
Příroda je nekonečně kreativní. Tak jako na světě nejsou dva lidé se stejnými otisky prstů, většina nepříbuzných obyvatel planety má také nezaměnitelné rysy ve tváři. Tedy téměř většina. Někdy se totiž zdá, že přírodě nápady došly a rozhodla se s odstupem několika stovek let původní šablonu zopakovat. Podívejte se na lidi, kteří byli překvapeni, jak moc se podobají některým uměleckým dílům.
Téměř celé sochařské dílo Tomáše Rajlicha, jehož minimalistické malby se nacházejí ve sbírkách pařížského Centre Pompidou či newyorského Muzea moderních umění, nově vystavuje pražské Museum Kampa. V konírně Sovových mlýnů budou od této soboty k vidění Rajlichovy sochy z let 1964 až 1969. Přehlídka potrvá do 21. dubna.
Na bleším trhu se leckdy ze starých krámů stávají nové poklady. Nakupování tam připomíná lov: nikdy nevíte, co ulovíte, ale vždycky to bude stát za to. Obvykle je to místo, kde se kýč potkává s uměním, přitahuje sběratele i ty, co shánějí praktické věci.
Akademie designu České republiky ve čtvrtek zveřejnila jména finalistů 19. ročníku cen Czech Grand Design. Jejich tvorbu od tohoto pátku do 10. března představuje interaktivní výstava Space of Desire, kterou v pražské Kunsthalle připravilo umělecké duo dvou fotografek zvané Shotby.us.
"Lidé dnes neustále nadávají, že obsah na sociálních sítích není autentický. Když se ale najde někdo, kdo se o autenticitu snaží, stejně to nemá snadné," říká Ivana Jungová, která svými tanečními improvizacemi dobyla český Instagram. "Jsem normální ženská, kterou baví pohyb. Jako introvert můžu tancem vyjádřit, co slovy neřeknu," popisuje žena, která tančí dál navzdory vlně kritiky a posměchu.
Obraz, který si před devíti lety v garážovém výprodeji v americké Minnesotě koupil sběratel starožitností, namaloval podle vědecké analýzy impresionistický malíř Vincent Van Gogh. Neznámý muž za plátno utratil 50 dolarů (přes 1200 Kč), dnes se přitom hodnota díla odhaduje na 15 milionů dolarů (362 milionů Kč).
Výtvarník Siegfried Herz žije v ústraní a zůstává v anonymitě. Proto se tento týden nezúčastnil vernisáže svých děl, kterou pod názvem Krajina duše zahájila Alšova jihočeská galerie. Koná se v českobudějovickém Wortnerově domě, potrvá do 1. června. Malby plzeňského rodáka, jenž při tvorbě mimo jiné používá kávu, jsou na jihu Čech k vidění poprvé.
„Vyzařoval zvláštní klid a harmonii, mluvil s rozvahou a jemně se usmíval,“ zapsal si Otto M. Urban po zářijové návštěvě svého oblíbence, filmaře a výtvarníka Davida Lynche. Se slavným režisérem snímku Modrý samet nebo seriálu Městečko Twin Peaks domlouval šéfkurátor pražského Centra současného umění Dox výstavu v Česku.
