Moskva na bojišti sice skoro nepostupuje, ale na jiných frontách vítězí, píše ukrajinský generál Valerij Zalužnyj. Podle něj se Rusku daří napadenou zemi ničit politicky i ekonomicky. Západ tak podle něj musí Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky a definovat jasný cíl, jak porazit Moskvu. Jinak podle generála hrozí, že se bude zanedlouho bojovat také v jiných zemích východní Evropy.
Jurij Ušakov je dlouholetý poradce Vladimira Putina a architekt ruské zahraniční politiky, vysvětluje z Moskvy novinář a spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ministr zahraničí Sergej Lavrov je podle něj v tomto ohledu pouhým vykonavatelem Ušakovy a Putinovy vůle.
Pořádat oficiální tenisové turnaje Rusové od začátku invaze na Ukrajinu nesmí, každoročně proto v Petrohradu organizují kontroverzní exhibici financovanou energetickým gigantem Gazprom. Po sezoně dokáží přilákat mnohé hvězdy světového tenisu, proto kolem akce pravidelně planou silné emoce.
Jedním z nejoblíbenějších nástrojů ruské propagandy jsou mapy bojiště. I přesto, že ruská armáda v průběhu letošního roku postupovala velmi pomalu, ministerstvo obrany se chlubí dramatickými vizuály. Nejedná se přitom jen o oficiální mapy pro veřejnost. Trend zveličování úspěchů kvete i v místech operačního velení, popisuje pro ruský server Mediazona bývalý kartograf ve službách armády.
Vladimir Putin je odhodlán pokračovat ve válce na Ukrajině více než kdy dřív, varují americké zpravodajské služby. Kreml podle analytiků sází na dlouhodobý konflikt, protože ukončení bojů by pro něj znamenalo větší politické riziko než jejich prodlužování.
Rusko podle ukrajinské tajné služby SBU verbuje v online prostředí nezletilé, aby se podíleli na sabotážích a útocích proti Ukrajině. Za „práci“ jim nabízejí i tisíce dolarů, někteří však zemřou již během sabotáže. Úřady upozorňují, že hlavní motivací většinou není proruská orientace, ale finanční odměna.
Čím více mrhá Vladimir Putin životy Rusů, tím větší krizi bude čelit, tvrdí zástupce šéfredaktora časopisu The Economist Edward Carr. Ruský vládce stále není schopný porazit Ukrajinu na bojišti. Selhala jeho třetí a nejambicióznější ofenzíva v létě 2025, kdy se mu nepodařilo dobýt jediné velké město.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová ostře zkritizovala evropské spojence za nerovnoměrnou podporu válčící Ukrajiny. Podle ní je neudržitelné, že malé severské státy nesou téměř třetinu vojenské pomoci, zatímco větší ekonomiky výrazně zaostávají. Ministryně zároveň připomněla, že EU od začátku války utratila za dovoz z Ruska více, než kolik poskytla Ukrajině.
Na Ukrajině začínají teploty v noci klesat k nule. Konflikt ale zcela zamrzlý není. Letošní zima může být pro napadený stát klíčová. Rusku se totiž musí bránit na třech frontách, z nichž pouze jedna se odehrává v zákopech. Konflikt tak zdaleka nemusí skončit mírovou dohodou, na niž tak naléhá americký prezident Trump.
Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do vyjednávání míru nakonec zapojí evropské země.
Odevzdání Doněcké a Luhanské oblastit a Krymu, omezení ukrajinské armády, nerozšiřování NATO či opětovná integrace Ruska do globální ekonomiky. Tak vypadají některé z 28 bodů mírového plánu, kterým chce Donald Trump ukončit válku na Ukrajině. Plán měli údajně vypracovat Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev.
Vojáci bojující na Ukrajině tvrdí, že NATO není vůbec připravené na přímý střet s Ruskem. Někteří k tomuto závěru dospěli poté, co se zúčastnili výcviku u aliančních sil.
Neobvyklý diplomatický přešlap se odehrál na sociální síti X, kde Steve Witkoff, hlavní vyjednavač prezidenta Donalda Trumpa, omylem zveřejnil zprávu, která patrně prozradila krytí zdroje exkluzivního článku serveru Axios o novém americkém návrhu mírového řešení ruské války na Ukrajině.
Ruští aktivisté napadli v neděli v Petrohradu polského velvyslance Krzysztofa Krajewského, uvedl server Onet. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Pouze zásah osobních strážců zabránil fyzickému napadení velvyslance, píše list Gazeta Wyborzca s odvoláním na zdroj z ministerstva zahraničí.
Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat Donbas a souhlasit s redukcí své armády. To jsou jen některé z bodů údajného mírového plánu, o kterém podle médií v utajení jednají Američané s Rusy. Například podle analytiků Institutu pro studium války znamenají takové podmínky de facto ukrajinskou kapitulaci. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, ale tvrdí, že problém bude mít i Kreml.
Ten plán je šílený. Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat i dosud neokupovanou část Donbasu a souhlasit s redukcí své armády. Přesně to nabízí Kyjevu americký mírový plán. Jedinou nadějí Ukrajinců je nyní paradoxně Vladimir Putin, který může jako vždy hrát stylem: "Tohle mi nestačí, chci ještě víc."
Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Evropský veřejný prostor v posledních dnech zaplavila vlna mimořádně tvrdých prohlášení, a to jak ze strany ruských představitelů, tak z úst zástupců německého ministerstva obrany. Výroky odrážejí rostoucí jednak radikalizaci rétoriky, zároveň ale poukazují i na hlubší nejistotu ohledně budoucí bezpečnosti v Evropě.
