Brusel povolil Ukrajině využít část evropské vojenské pomoci na nákup komponentů z Číny. Důvodem je nedostatek některých klíčových součástek, které evropský zbrojní průmysl stále nedokáže vyrábět v potřebném množství.
Ruská tajná služba v úterý oznámila, že údajně zabránila ukrajinské diverzní akci, v rámci níž mělo být ze Slovenska do Ruska převezeno 35 útočných dronů. Za organizátora operace označila ukrajinského rapera, který už několik let žije v Bratislavě. Na případ upozornil slovenský deník Pravda.
Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.
Ruský režim letos inkasoval od evropských zemí zhruba šest miliard eur (146 miliard korun). Podle britského deníku The Telegraph tuto částku evropské státy v první polovině roku utratily za rekordní množství zkapalněného zemního plynu (LNG) z arktického závodu na poloostrově Jamal. Celkem odtud do Evropy vyplulo 136 tankerů, největší objemy zamířily do Francie, Belgie a Španělska.
Autor exteriéru populárních modelů BMW X5 nebo X6 a současný šéfdesignér Citroënu Pierre Leclercq už nejspíš balí kufry do Moskvy. Jak informuje místní tisk, jeden z nejznámějších tvůrců automobilového designu současnosti je od včerejšího dne oficiálně ruským občanem. Zatím se jen spekuluje, co chce v Rusku vlastně dělat.
Smrt republikánského senátora Lindseyho Grahama připravila Ukrajinu o jednoho z nejdůležitějších spojenců v Trumpově okolí. V Kyjevě panují obavy, že protiruského „jestřába“, který měl s americkým prezidentem mimořádně blízký vztah, nebude mít kdo nahradit.
Pokud na autech ruské značky není ani jedna věc ruská, nezbývá než zapátrat v historii a hledat alespoň nějaké společné rysy. A když se chce, tak to prostě jde.
„Nepředpokládejte, že Rusko válku prohrálo,“ varuje ve svém komentáři pro deník The Telegraph bývalý vrchní velitel ukrajinské armády a současný velvyslanec ve Spojeném království Valerij Zalužnyj. Optimismus západních analytiků z dílčích ukrajinských úspěchů podle něj zakrývá širší obraz poziční opotřebovávací války, kde se úspěch neměří podle dobytých kilometrů, ale podle toho, kdo vytrvá.
V přepočtu celkem 77 miliard korun – tolik peněz chce Belgie utratit za systémy protivzdušné obrany. Podle ministra obrany Thea Franckena se tím zaplní mezera v této oblasti, která vznikla za posledních 20 let. Do projektu se zapojí i Nizozemsko. Společná akvizice dvou systémů protivzdušné obrany (PVO), radarů a velitelských vozidel je reakcí na čím dál asertivnější Rusko.
Klasickou kamufláž na ruských vojenských náklaďácích čím dál častěji střídají výrazné „zebří pruhy“ a kontrastní vzory. Proč ruská armáda vzkřísila taktiku, která po první světové válce téměř vymizela? Podle expertů jde o snahu zmást zaměřovací systémy poháněné umělou inteligencí, které dnes hojně využívají ukrajinské drony.
Rusko během pondělního útoku ukrajinských dronů na rafinerii v Omsku nasadilo „neviditelné“ stíhačky páté generace Su-57. Nejmodernější stroje ruských vzdušných sil však podle deníku Kyiv Post dokázaly zachytit pouze jediný bezpilotní letoun. Ostatní obranou proletěly a vyřadily z provozu největší rafinérský komplex v zemi.
Rostoucí ceny benzinu v Rusku zachránily tisícovku koní před poslední cestou na jatka. Obyvatelé venkova stále častěji kupují raději čtvernožce místo terénních vozidel, protože koně jsou levnější v provozu v krajině bez silnic, při vyjížďkách do lesa či při obhospodařování polností, uvedl zpravodajský kanál Maks, působící v sociální síti Telegram.
Šifrovaná komunikace, platby výhradně v hotovosti, manželky a děti, které o ničem nevědí. Ukrajinští vojáci, kteří stojí za dronovými útoky dlouhého doletu na Rusko, žijí téměř výhradně ve stínu. Jejich odvetné údery na ruská vojenská zařízení a ropné rafinerie zahanbily prezidenta Vladimira Putina, jenž si před čtyřmi lety myslel, že dokáže dobýt Kyjev za několik dní. Napsala to agentura AFP.
Navzdory sankcím se v Rusku znovu začala vyrábět nová BMW. Velký návrat kdysi populární německé automobilky se ale nekoná, v její bývalé továrně v Kaliningradu pouze našli zásobu nepoužitých dílů a rozhodli se ji zužitkovat. Přesto to Rusové opět podávají jako jedno ze svých velkých automobilových vítězství.
Ruský režim bude pro sousední země představovat strategickou hrozbu ještě dlouho po odchodu Vladimira Putina z Kremlu. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to uvedl šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Podle něj se Západ nachází v hluboké a dlouhodobé konfrontaci s Moskvou, kterou nelze vnímat pouze jako dočasnou krizi.
Švédský ostrov Gotland se připravuje na možnost vojenské invaze. Svoji přítomnost na strategicky důležitém místě v Baltském moři posiluje nejen švédská armáda, ale objevily se i civilní iniciativy, které mají podpořit odolnost ostrova, pokud by se Rusko rozhodlo otestovat odhodlání Severoatlantické aliance. Napsal to na svém webu list The Guardian.
Útok na Kyjev z Běloruska? Vladimir Putin zřejmě nechal takový plán vypracovat, podle šéfa ukrajinské armády Oleksandra Syrského má ale Kreml na stole pravděpodobnější a realističtější scénář. Vrchní velitel v rozhovoru pro stanici TSN popsal, kde by Rusové ve skutečnosti mohli udeřit, i to, zda se Kreml uchýlí k další vlně nucené mobilizace.
Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, popálení lidé, černý déšť a dodnes žádné vysvětlení. Nad sibiřskou tajgou v oblasti řeky Podkamennaja Tunguska se 30. června 1908 rozjasnila obloha, země se otřásla a nad krajinou se přehnal žár srovnatelný s jaderným výbuchem. Exploze byla podle vědců z americké NASA 185krát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv se během projevu Vladimira Putina na předvolebním sjezdu vládní strany Jednotné Rusko neubránil únavě. Kamera ho zachytila, jak při prezidentově projevu poklimbává. Později ale sám vystoupil s plamenným projevem proti Západu a slíbil, že Rusko se nepřáteli porazit nenechá. Přesto ze sjezdu odjížděl jako poražený.
Ten záběr se stal ikonickým: zoufalá mladá Ruska se na čerpací stanici vulgárně osopí na jinou řidičku, která patrně předbíhá ve frontě na nedostatkový benzín. Nervozita houstne, padají nadávky, ale i facky, zasahuje policie. Záběry z videí sdílených na sociálních sítích zachycují, co se nyní v Rusku po ukrajinských útocích na ropnou infrastrukturu děje.
Tři a půl roku terorizují Rusové ukrajinské vojáky strašlivou zbraní, proti níž není obrany – klouzavou bombou (KAB). Podle výpovědí obránců má ničivé důsledky a stojí za celou řadou ruských úspěchů na frontě. Nyní se karta obrací. Ukrajinské stíhačky MiG-29 poprvé zaútočily na ruské pozice pomocí naváděných klouzavých pum ukrajinské výroby.
