V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
„Jak ženou nás, tak neženou ani dobytek,“ říkají ruští zajatci u Torecku. Čtveřici vojáků dopadl pluk Azov po boji v Doněcké oblasti. Ve videu mluví o špatném velení, nedostatku jídla i o tom, že sami sebe vidí jen jako spotřební zboží ruské armády.
Jsme na prahu nové éry, domnívá se maďarský premiér Viktor Orbán a upozorňuje, že změna začala daleko dřív než před dvěma nebo třemi lety. „Myslím si, že se teď formuje nový světový řád,“ míní.
Oscarový česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi vznikl podle českých producentů Alžběty Karáskové a Radovana Síbrta po etické a právní stránce pod dohledem mezinárodních odborníků a podle nejvyšších standardů dokumentární tvorby.
Ukradli vám auto a náhodou skončí v Rusku? Pak možná už brzy nebudete jeho majitelem. Na pokyn Vladimira Putina totiž vzniká zákon, který by v podstatě legalizoval kradená auta. Pokud budou pocházet z těch „špatných“ zemí.
Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“
„V Americe se lidé na film dívají prizmatem toho, co je čeká. V Česku prizmatem toho, že to už viděli na vlastní oči. Vědí, o co jde,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Aktuálně.cz autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin. Dánsko-český snímek přinášející přímé svědectví ruského učitele o politické manipulaci dětí v ruských školách je čerstvým držitelem Oscara.
Do „zóny smrti“ míří AI a roboti. Estonské start-upy mění pravidla války na Ukrajině a budují autonomní „hlídací psy“ pro ochranu hranic i mořského dna. Redakce deníku Aktuálně se vydala do dvou firem obranného průmyslu, které inovují. Jak to bude s autonomními drony? Hrozí, že vojáky ve válce budoucnosti zabije nějaký „Terminátor“?
Fronta u Pokrovsku patří k nejtvrdším úsekům války na Ukrajině. Když selžou drony i dělostřelectvo, přichází na řadu improvizace a ryzí lidský faktor. Video projektu Ukrainian Witness ukazuje operaci, při níž ukrajinský voják donesl výbušniny na zádech nepříteli přímo „pod nos“ – do středu ruských pozic.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Bělorusko od Ruska koupilo raketový systém Orešnik, řekl dnes podle běloruské tiskové agentury Belta běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.
Moskva má hned z několika důvodů zájem na prodlužování války v Íránu. Vyhovuje jí, že se pozornost USA upírá jiným než ukrajinsko-ruským směrem. Ke škodě Kremlu přitom není ani růst nákladů pro USA a širší ekonomické otřesy. Vysoké ceny ropy prospívají ruské válečné ekonomice a deficitním rozpočtům, píše vojensko-politický analytik Giorgi Revishvili pro server Russia Analyzed.
Nejméně 20 lidí utrpělo zranění při středečním útoku ruského dronu na minibus hromadné dopravy v ukrajinském Chersonu. Video zveřejněné místními úřady ukazuje poškozené vozidlo i záchranáře, kteří poskytují první pomoc zraněným na místě.
Na telegramovém kanálu Black Mirror se objevilo 300 stran pitevní zprávy ruského opozičníka Alexeje Navalného. Ten zemřel před více než dvěma lety za podezřelých okolností v trestní kolonii. Pitva ukazuje, že se lékaři Navalného ani nepokusili otestovat na látku, která jej podle západních zemí nakonec zabila. Zveřejnění pitevního protokolu pobouřilo Navalného manželku Juliju.
Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.
Více než polovina Čechů se domnívá, že česká veřejnost přistupuje k cizincům s předsudky a zaujatostí. Mnoho z nich přiznává, že by za souseda nechtělo Afghánce, Araba nebo Syřana. Přívětivější jsou naopak k cizincům ze západních zemí.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Spor mezi Maďarskem a Ukrajinou dál eskaluje. Budapešť označila čtvrteční výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za výhrůžky smrtí. Za premiéra Viktora Orbána se přitom postavil i lídr opozice Péter Magyar a vyzval Evropskou unii k přerušení kontaktů s Kyjevem. Napětí navíc roste poté, co maďarské úřady zadržely zaměstnance ukrajinské banky převážející hotovost přes Maďarsko.
