


Živě: Spojenci podnikli sedmnáct náletů na Islámský stát. A chystají se přitvrdit
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



Rusko hledá v Evropě spojence proti Islámskému státu. Kreml vkládá své naděje do Francie, otřesené nedávnými teroristickými útoky. Na spolupráci se prezident Vladimir Putin dohodl i s britským premiérem Davidem Cameronem. Šance na vznik široké mezinárodní koalice, v níž bude i Rusko, jsou ale malé. Alespoň podle Leonida Gozmana, šéfa ruského opozičního hnutí Svaz pravých sil. "Jsem přesvědčen, že podobná koalice může vzniknout, až bude v Rusku demokracie," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Motorkářský gang slíbil, že pro děti uspořádá představení, ve kterém bude podporovat patriotismus, rodinné hodnoty a lásku k Rusku. Od Svazu žen dostali rekordních devět milionů rublů. Motorkáři na svých stránkách napsali, že představení bude prosyceno pravoslavím i ruskou lidovou moudrostí, "která je tak nezbytná pro mladé pokolení."



Bývalý šéf ropné společnosti Jukos a ve své době pravděpodobně nejbohatší muž v Rusku Michail Chodorkovskij čelí obvinění ruského vyšetřovacího výboru ze dvou vražd spáchaných na konci devadesátých let. Protože žije od roku 2013 v zahraničí, bude na něj podle informací agentury TASS v nejbližších dnech vydán mezinárodní zatykač. Vydání do Ruska se však podle své tiskové mluvčí neobává. Obvinění považuje za politicky motivovanou frašku. V minulosti byl považován za možného vážného konkurenta Vladimira Putina.



Je mu teprve osmadvacet, a přesto patří ke zkušeným válečným zpravodajům. Píše pro ruský list Novaja gazeta. Pavel Kanygin referoval o rusko-gruzínské válce v roce 2008 či nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Od počátku se věnuje i konfliktu na východní Ukrajině, kde byl dvakrát zatčen a týrán bojovníky Doněcké lidové republiky. V Praze vystoupil na mezinárodní vědecké konferenci "Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku", kterou pořádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Aktuálně.cz poskytl rozhovor.



Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem sledujeme v online reportáži.



Před svátky zaplavil trh v Rusku pančovaný alkohol. Vláda dokonce zvažuje zakázat prodej lihovin přes internet. Oběti jsou hlášeny ze Sibiře i z okolí Moskvy. Na severu ruské metropole navíc policie odhalila i sklad se stovkami tisíc láhví se smrtícím obsahem a zadržela podnikatele, který je údajně vyráběl i pančoval. Falešné nápoje distribuované prostřednictvím internetu pod značkou kvalitních destilátů jsou již delší dobu lukrativním zdrojem příjmu. Zájemce láká hlavně nízká cena. Padělky značek jsou navíc často kvalitně provedené.



Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



Protiturecká propaganda, která ovládla Rusko po listopadovém sestřelení bombardéru tureckou armádou, se zadrhla. Módní návrhář Alexandr Konasov přišel podle moskevského rozhlasu s nápadem vyrobit sérii triček s protitureckými nápisy. Předpokládaný komerční úspěch ale brzdí velký nedostatek bavlněného zboží. Paradoxně se totiž dováží z Turecka. Moskva po incidentu zavedla proti Ankaře sankce, a tak platí faktický zákaz dovolených v Turecku a embargo na leteckou dopravu. Zablokován je rovněž dovoz některých druhů zboží, zejména ovoce a zeleniny, ale i textilu. Přitom na export bavlněného zboží do Ruska mělo Turecko prakticky monopol.



Podle odhadů ruské Vysoké hospodářské školy se letos počet Rusů žijících pod hranicí bídy ve srovnání s loňskem zvýšil o tři miliony lidí. Počet příslušníků střední třídy se zároveň o šest milionů snížil. Finanční potíže při nakupování základních potravin podle průzkumů pociťuje 54 procent Rusů.



Itálie ve středu v Bruselu požádala, aby se odložilo rozhodnutí o prodloužení ekonomických sankcí proti Rusku. Unie je přijala loni v reakci na ruskou roli v ukrajinské krizi. Podle mluvčí italské mise u EU chce Řím věnovat otázce hlubší debatu.



Lidé ve slovenské Ivance pri Nitre nejsou příliš sdílní, když se mají bavit o bývalém starostovi Peteru Guzmickém. Ten je nyní ve Švýcarsku ve vazbě jako jediný z aktérů pokusu o vyzvednutí 350 milionů eur z tamní banky, v němž figuruje i komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf. Je však slyšet i vidět, že městečko s dvěma a půl tisíci obyvateli si o příběhu kolem bájného účtu vypráví. Snad nikdo nechápe, proč by člověk, který má mít v bance tak značné bohatství, žádal o pomoc bývalého starostu s megalomanskými nápady, který v Ivance nic nedotáhl do konce, a komunistického europoslance, o kterém slyšeli poprvé z televize.



Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



Ruku v ruce s konfliktem na Ukrajině jde jiná válka. Skrytá, zato mnohem rafinovanější: válka slov, řízená Kremlem. Aktuálně.cz sesbíralo unikátní svědectví těch, kteří se jí účastní (Rusů, Ukrajinců, americké novinářky i českého reportéra). Ruskou propagandu detailně popsalo v souvislostech a kontextu, doplnilo daty. To vše v době, kdy se na válku o Ukrajinu – kvůli uprchlíkům a konfliktu v Sýrii – už téměř zapomnělo.



Každý pátek se Sergej Parchomenko, komentátor rozhlasové stanice Echo Moskvy, se svými posluchači loučí slovy: "Tak příště možná opět na shledanou." Pro jistotu. "Je mi samozřejmě jasné, že kvůli mým stanoviskům nemusí žádné příště jednoho dne přijít," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Vládci Kremlu si omotali Rusy kolem prstu. S pomocí diktátora Stalina. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí přední ruský komentátor a analytik rozhlasové stanice Echo Moskvy Sergej Parchomenko. Vlastní historii se snaží Rusům připomínat nejen ve vysílání, ale i ojedinělým projektem "Poslední adresa". Na průčelí domů v Rusku vyvěšuje kovové destičky, které připomínají poslední adresy lidí, co byli nezákonně popraveni anebo zahynuli v gulazích. Minulostí Ruska a její projekcí do současnosti se zabývá i mezinárodní konference "Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku", kterou ve středu a ve čtvrtek pořádá v Praze Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).



Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, vyhnaný ze země loňským převratem, se chce vrátit zpátky do politiky. Řekl to novinářům z ruské agentury RIA Novosti. Politik, který žije v ruském exilu, je na Ukrajině stíhán za zneužití pravomoci a střelbu do demonstrantů během loňských únorových demonstrací, jež vedly k jeho pádu. "Ano, chci se vrátit do politiky," řekl Janukovyč, jehož proruská Strana regionů do loňského roku ovládala ukrajinskou politickou scénu. Po nástupu nové, prozápadní politické garnitury v Kyjevě přestala strana existovat. Řada jejích vůdčích osobností zvolila exil, jiní se uchýlili pod prapor nové proruské politické formace Opoziční blok.



Ruská televize odvysílala zpravodajský šot, na kterém Vladimir Putin studuje vojenské mapy Sýrie. Jeden z blogerů, který se zabývá vojenskou problematikou, z údajů na mapě vyčetl, že mezi Damaškem a Homsem je dislokována 120. dělostřelecká brigáda a ruští vojáci tam zřejmě obsluhují houfnice. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to popřel.



Dvaadvacetiletý Dominik Ilichman se svými přáteli zažil cestu, o které mnozí pouze sní. Putoval přes Transsibiřskou magistrálu až k branám Zakázaného města. "Když stojíte na náměstí Nebeského klidu, vnímáte to, co se tam v roce 1989 stalo. Stále je to cítit ve vzduchu. Včetně toho, že na každém sloupu je dvacet kamer. Ten režim se bojí," vypráví Dominik. Jejich cesta však v Číně neskončila. Jeli dál vstříc vietnamským a kambodžským deštným pralesům, pouze v ponožkách. Letadlem, autobusem, kamionem či na motorce urazili 19 830 tisíc kilometrů, celá cesta po Asii je vyšla asi na 55 tisíc.



Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.