


Živě: USA chtějí Islámský stát odříznout od peněz. Turecko pro to musí udělat víc, tvrdí
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



Protiturecká propaganda, která ovládla Rusko po listopadovém sestřelení bombardéru tureckou armádou, se zadrhla. Módní návrhář Alexandr Konasov přišel podle moskevského rozhlasu s nápadem vyrobit sérii triček s protitureckými nápisy. Předpokládaný komerční úspěch ale brzdí velký nedostatek bavlněného zboží. Paradoxně se totiž dováží z Turecka. Moskva po incidentu zavedla proti Ankaře sankce, a tak platí faktický zákaz dovolených v Turecku a embargo na leteckou dopravu. Zablokován je rovněž dovoz některých druhů zboží, zejména ovoce a zeleniny, ale i textilu. Přitom na export bavlněného zboží do Ruska mělo Turecko prakticky monopol.



Podle odhadů ruské Vysoké hospodářské školy se letos počet Rusů žijících pod hranicí bídy ve srovnání s loňskem zvýšil o tři miliony lidí. Počet příslušníků střední třídy se zároveň o šest milionů snížil. Finanční potíže při nakupování základních potravin podle průzkumů pociťuje 54 procent Rusů.



Itálie ve středu v Bruselu požádala, aby se odložilo rozhodnutí o prodloužení ekonomických sankcí proti Rusku. Unie je přijala loni v reakci na ruskou roli v ukrajinské krizi. Podle mluvčí italské mise u EU chce Řím věnovat otázce hlubší debatu.



Lidé ve slovenské Ivance pri Nitre nejsou příliš sdílní, když se mají bavit o bývalém starostovi Peteru Guzmickém. Ten je nyní ve Švýcarsku ve vazbě jako jediný z aktérů pokusu o vyzvednutí 350 milionů eur z tamní banky, v němž figuruje i komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf. Je však slyšet i vidět, že městečko s dvěma a půl tisíci obyvateli si o příběhu kolem bájného účtu vypráví. Snad nikdo nechápe, proč by člověk, který má mít v bance tak značné bohatství, žádal o pomoc bývalého starostu s megalomanskými nápady, který v Ivance nic nedotáhl do konce, a komunistického europoslance, o kterém slyšeli poprvé z televize.



Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



Ruku v ruce s konfliktem na Ukrajině jde jiná válka. Skrytá, zato mnohem rafinovanější: válka slov, řízená Kremlem. Aktuálně.cz sesbíralo unikátní svědectví těch, kteří se jí účastní (Rusů, Ukrajinců, americké novinářky i českého reportéra). Ruskou propagandu detailně popsalo v souvislostech a kontextu, doplnilo daty. To vše v době, kdy se na válku o Ukrajinu – kvůli uprchlíkům a konfliktu v Sýrii – už téměř zapomnělo.



Každý pátek se Sergej Parchomenko, komentátor rozhlasové stanice Echo Moskvy, se svými posluchači loučí slovy: "Tak příště možná opět na shledanou." Pro jistotu. "Je mi samozřejmě jasné, že kvůli mým stanoviskům nemusí žádné příště jednoho dne přijít," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Vládci Kremlu si omotali Rusy kolem prstu. S pomocí diktátora Stalina. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí přední ruský komentátor a analytik rozhlasové stanice Echo Moskvy Sergej Parchomenko. Vlastní historii se snaží Rusům připomínat nejen ve vysílání, ale i ojedinělým projektem "Poslední adresa". Na průčelí domů v Rusku vyvěšuje kovové destičky, které připomínají poslední adresy lidí, co byli nezákonně popraveni anebo zahynuli v gulazích. Minulostí Ruska a její projekcí do současnosti se zabývá i mezinárodní konference "Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku", kterou ve středu a ve čtvrtek pořádá v Praze Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).



Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, vyhnaný ze země loňským převratem, se chce vrátit zpátky do politiky. Řekl to novinářům z ruské agentury RIA Novosti. Politik, který žije v ruském exilu, je na Ukrajině stíhán za zneužití pravomoci a střelbu do demonstrantů během loňských únorových demonstrací, jež vedly k jeho pádu. "Ano, chci se vrátit do politiky," řekl Janukovyč, jehož proruská Strana regionů do loňského roku ovládala ukrajinskou politickou scénu. Po nástupu nové, prozápadní politické garnitury v Kyjevě přestala strana existovat. Řada jejích vůdčích osobností zvolila exil, jiní se uchýlili pod prapor nové proruské politické formace Opoziční blok.



Ruská televize odvysílala zpravodajský šot, na kterém Vladimir Putin studuje vojenské mapy Sýrie. Jeden z blogerů, který se zabývá vojenskou problematikou, z údajů na mapě vyčetl, že mezi Damaškem a Homsem je dislokována 120. dělostřelecká brigáda a ruští vojáci tam zřejmě obsluhují houfnice. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to popřel.



Dvaadvacetiletý Dominik Ilichman se svými přáteli zažil cestu, o které mnozí pouze sní. Putoval přes Transsibiřskou magistrálu až k branám Zakázaného města. "Když stojíte na náměstí Nebeského klidu, vnímáte to, co se tam v roce 1989 stalo. Stále je to cítit ve vzduchu. Včetně toho, že na každém sloupu je dvacet kamer. Ten režim se bojí," vypráví Dominik. Jejich cesta však v Číně neskončila. Jeli dál vstříc vietnamským a kambodžským deštným pralesům, pouze v ponožkách. Letadlem, autobusem, kamionem či na motorce urazili 19 830 tisíc kilometrů, celá cesta po Asii je vyšla asi na 55 tisíc.



Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



Islámský stát je velmi koncentrovaná, lokalizovaná záležitost, narazil na meze své rozpínavosti, Západ se k jeho potlačení s Ruskem spojit nepotřebuje, říká publicista Jefim Fištejn. Rusko má podle něj na Islámský stát vliv a spolupráce Západu s Putinem v boji proti němu by byla jako spojení s čertem proti ďáblu.



Islámský stát disponuje značným vojenským arzenálem. Teroristické organizaci nechybí granátomety, děla, nebo dokonce v Americe vyrobené tanky Abrams. Sháňka je ale po munici, které denně islamisté vystřílejí desetitisíce, a také po součástkách pro výrobu výbušných zařízení. Část výzbroje IS získává při potyčkách se svými protivníky, další odebírá od svých sponzorů a velké množství kupuje na černém trhu. Odborníci v této souvislosti varují před propustností několikasetkilometrové hranice mezi Tureckem a Sýrií. Rusko obviňuje Turecko, že spolupracuje s teroristy. Údajně od nich odebírá ropu a nebrání ani obchodu se zbraněmi.



Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



Dění související s bezpečnostní situací v Evropě a bojem s Islámským státem sledujeme v online reportáži.



Spojené státy oficiálně odmítly poskytnout Rusku záruky za ukrajinské závazky. Informovaly o tom v sobotu ruské agentury s odvoláním na tamní ministerstvo financí. Ukrajina dluží Rusku tři miliardy dolarů (zhruba 74,5 miliardy Kč) ve formě eurobondů, které má splatit 20. prosince. Moskva v polovině listopadu uvedla, že je ochotna přistoupit na rozložení splátek do tří let, pokud se za ně Západ zaručí. "Tento týden jsme obdrželi oficiální odmítnutí americké vlády poskytnout záruky za ukrajinské závazky. Nezbývá nám tak nic jiného, než zahájit právní kroky proti Ukrajině, pokud tento dlužník 20. prosince kompletně nesplní své závazky," uvedlo podle agentury RIA ruské ministerstvo financí.



Dění související s bezpečnostní situací v Evropě a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.



K osmi letům vězení odsoudil petrohradský soud ruského vědce pracujícího v armádním výzkumném ústavu Vladislava Nikolského. Shledal ho vinným z velezrady, které se dopustil výzvědnou činností ve prospěch Ukrajiny. Vynášením dokumentace k výsadkovému námořnímu vznášedlu Zubr měl způsobit škodu 200 tisíc dolarů.