








Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat Donbas a souhlasit s redukcí své armády. To jsou jen některé z bodů údajného mírového plánu, o kterém podle médií v utajení jednají Američané s Rusy. Například podle analytiků Institutu pro studium války znamenají takové podmínky de facto ukrajinskou kapitulaci. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, ale tvrdí, že problém bude mít i Kreml.



Ten plán je šílený. Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat i dosud neokupovanou část Donbasu a souhlasit s redukcí své armády. Přesně to nabízí Kyjevu americký mírový plán. Jedinou nadějí Ukrajinců je nyní paradoxně Vladimir Putin, který může jako vždy hrát stylem: "Tohle mi nestačí, chci ještě víc."



Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.



Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.



Evropský veřejný prostor v posledních dnech zaplavila vlna mimořádně tvrdých prohlášení, a to jak ze strany ruských představitelů, tak z úst zástupců německého ministerstva obrany. Výroky odrážejí rostoucí jednak radikalizaci rétoriky, zároveň ale poukazují i na hlubší nejistotu ohledně budoucí bezpečnosti v Evropě.



Pomocí tetování Ukrajinci hledají cestu, jak se vypořádat s bolestí, kterou přináší válka. Lidé si nechávají zvěčnit symboly vojenských jednotek svých padlých blízkých nebo ztracených domovů. Pětatřicetiletá Tajsa Kryvoviazová našla úlevu v nápisech „Pod křídly anděla“ a „I am strong“, které jí připomínají jejího padlého partnera, jenž ji prosil, aby když zahyne, byla silná a neplakala.



Evropa čelí logistické výzvě. Přesun statisíců vojáků a vojenské techniky ze strategických přístavů na západě kontinentu k východním hranicím Evropské unie by dnes trval až 45 dní, píše Financial Times. Staré mosty, odlišné železniční rozchody i byrokracie brzdí rychlou reakci. Brusel proto připravuje „vojenský Schengen“ a chystá modernizaci klíčové dopravní infrastruktury.



Americké imigrační úřady deportovaly ze Spojených států nejméně padesátku Ukrajinců. Jedná se o největší deportovanou skupinu od začátku ruské agrese. Důvodem mělo být porušení amerických zákonů. Zda jde o konečný počet, zatím není jasné, média nicméně původně spekulovala až o 80 ukrajinských občanech, kterým vyhoštění hrozilo.



Administrativa Donalda Trumpa ve spolupráci s Moskvou tajně připravuje nový mírový plán pro Ukrajinu. Dokument s 28 body má kromě ukončení války řešit i bezpečnostní záruky či budoucí vztahy zemí. Evropský pohled na možnosti příměří nastínil jen několik dní předtím finský prezident Alexander Stubb.



Exploze o víkendu poškodila klíčovou železniční trať Varšava–Lublin, po níž směřují i vlaky na Ukrajinu. Polská vláda mluví o bezprecedentní sabotáži a podle prvních zjištění za ní má stát ruská rozvědka, která měla za útok zaplatit dvěma Ukrajincům. Nikdo nebyl zraněn, vyšetřování nyní pokračuje. Incident podle polského experta zapadá do vzorce útoků a sabotáží z posledních měsíců.



Má se známý japonský výrobce speciálních vozidel Komatsu obávat ruské konkurence? Podle všeho nikoliv, i když vodíkový kolos sestrojený inženýry z Moskevského fyzikálně-technického institutu by takový dojem mohl navodit.



Estonský šéf diplomacie Margus Tsahkna varuje Spojené státy i další země NATO před velkou vojenskou reformou Moskvy. V případě dalšího narušení vzdušného prostoru požaduje zavedení nové normy: možnost ruské letouny sestřelit.



Když v únoru 2022 vtrhli ruští vojáci na Ukrajinu, brzy následovaly zprávy o rabování v dobytých oblastech. Z budov si okupanti odnášeli všechno – od jídla přes oblečení až po počítače nebo pračky. Stále více důkazů ale ukazuje, že ruská armáda se téhož dopouští i na vlastním obyvatelstvu, upozorňuje nezávislý ruský server Meduza.



Po třech a půl letech ruské války na Ukrajině Rusové pomalu, ale přece postupují. V posledních dnech se nejčastěji skloňuje možné obsazení města Pokrovsk v Doněcké oblasti, podle ukrajinského vojenského analytika Oleksandra Kovalenka je tam situace - aspoň na nějakou dobu - stabilizovaná. Ruská armáda ale podle něj chystá předmostí k útoku na další velké regionální centrum.



Mariupol, zničený brutálním tříměsíčním obléháním, se pod ruskou okupací pomalu mění. Tisíce obyvatel buď zemřely, nebo uprchly, nové vedení města teď hromadně převádí opuštěné domy pod svou kontrolu. Podobně je to na celém okupovaném území Ukrajiny, kde se chystá zabavení až milionu bytů - a na část z nich mají nárok i váleční veteráni - tedy ti, kteří původní obyvatele vyhnali či zabili.



V současném Rusku existuje několik poměrně jednoduchých způsobů, jak si rychle přijít na pěkné peníze. Můžete jít třeba bojovat do války na ukrajinskou frontu. Pokud se vám nechce riskovat vlastní život, můžete tam posílat druhé. Stát se náborářem. Každý ruský region vám za to zaplatí, přičemž na to utrácí miliardy rublů.



Ruský prezident Vladimir Putin už delší dobu překrucuje historická fakta a využívá “historické křivdy” k tomu, aby útočil na protivníky a ospravedlnil své politické cíle. Podle historiků Putinovo zaměření na Ukrajinu hraničí s posedlostí.



Ukrajinské síly přemlouvají civilisty k evakuaci. Místní ale často odmítají opustit své domovy. Takový příběh zažila spousta ukrajinských měst, která se dostala pod palbu ruských okupačních sil. Jedním z nich je i Dobropillja, která je vzdálená asi 30 kilometrů od Pokrovsku a Myrnohradu. Právě z posledně zmíněného prchala tři dny 70letá žena. Ruské drony jí byly v patách.



Evropa rozdělená populisty a nacionalisty. Izolacionistické Spojené státy a oslabené NATO. Rusko se rozhodne riskovat a zaútočí na Pobaltí. Rozložit Západ tak půjde podle německého vojenského experta i bez velké války. Evropě navíc k obraně chybí vojáci.