Bývalého ruského prezidenta a nynějšího místopředsedu Bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva dříve lidé vnímali jako prozápadního liberálního politika. Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 se z něj stal ale “zotročený útočný pes” sociálních sítí, píšou zahraniční novináři.
Letectvo NATO je početnější, lépe vycvičené a technologicky lepší než to ruské. Ale Rusové se rychle učí, jsou velmi dobří v elektronickém a kybernetickém boji a dokázali rapidně zvýšit svou zbrojní produkci. Tak hodnotí situaci generál Phillipe Lavigne, bývalý velitel francouzských vzdušných sil, který se v Praze účastní bezpečnostní konference Globsec.
Válka na Ukrajině neskončí, jestliže NATO neomezí své aktivity ve východní Evropě, varoval jeden z nejvýš postavených ruských úředníků - náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Jde o další veřejné vyjádření kremelské elity, které vyvíjí tlak nejen na Ukrajinu, ale i na celé evropské křídlo Severoatlantické aliance.
Ukrajinu čeká možná nejtěžší léto od vypuknutí války. Podle analýzy britského týdeníku The Economist se Rusko připravuje na rozsáhlou letní ofenzivu, jejímž cílem není jen územní zisk, ale především psychologické zhroucení ukrajinské obrany. Moskva podle všeho chystá sérii masivních útoků, které mají zlomit morálku obránců a přinést Vladimiru Putinovi symbolické vítězství.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR potvrdila pravost snímku, který zachycuje nápis "Sláva Rusku" vyřezaný na břiše jednoho z ukrajinských vojáků. Ten byl součástí výměny válečných zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Na snímku, který se rozšířil po sociálních sítích, jsou na těle patrné i četné jizvy, stopy po mučení a chirurgických zásazích, napsal server Meduza.
V Moskvě probíhá dvoudenní konference „Future Forum 2050“. Pořádá ji ultranacionalistický ruský oligarcha Konstantin Malofejev a krajně pravicový ideolog Alexandr Dugin. Pozornost na akci přitahuje především účast Errola Muska, otce amerického miliardáře Elona Muska, který se postavil na pódium po boku ministra zahraničí Sergeje Lavrova a veřejně chválil Vladimira Putina.
Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně zajatců i těl padlých vojáků. Událost ale nyní Moskva využívá k propagandistickým účelům se snahou vyprovokovat ukrajinskou veřejnost. Těla více než tisícovky padlých vojáků přivezla na místo výměny, i když nebylo stanovené přesné datum. Záběry těl v pytlích nyní dominují médiím.
Skoro pět set dronů najednou zaútočilo v doprovodu dvaceti balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Nejvíce byl zasažen Kyjev a Oděsa. Kombinace levných dronů a raket má přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu, která je oslabená nedostatkem munice. Proti dronům tak bojují i dobrovolníci vyzbrojení starými československými kulomety vz. 59.
Na Telegramu i dalších sociálních sítích vzbudilo pozornost video zachycující ruského vojáka, jak střílí z granátometu na polorozpadlé domy ve městě Sudža v Kurské oblasti. K incidentu se vyjádřil i gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. Sudžu několik měsíců okupovala ukrajinská vojska.
Ruští špioni přišli s další taktikou náboru ukrajinských občanů, tentokrát se zaměřují především na starší Ukrajince. Vydávají se totiž za důstojníky Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a posílají falešné obsílky.
Čtyřicet let stará americká stíhačka je pořád lepší než nejnovější ruská - alespoň to vyplývá z nejnovějšího leteckého souboje, který se strhl nad ruskou Kurskou oblastí. Jde o první sestřel tohoto druhu v dějinách. Čtyřicet let stará "ef šestnáctka" poslal k zemi ruský stroj Su-35, zavedený do výzbroje ruské armády v roce 2014.
Ruští váleční blogeři vyjadřují zklamání z dosavadních odvetných kroků Kremlu za ukrajinskou akci Pavučina. "Šlo o rutinní údery, nebyly přiměřenou odpovědí na útok Ukrajiny," kritizují proinvazivní blogeři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi ABC News prohlásil, že ruský vůdce Vladimir Putin nemůže vyhrát válku. Existují ale faktory, které to mohou zvrátit.
Obyvatelé různých regionů po celém Rusku jsou znepokojeni stavem země. Stěžují si na emise z továren, nedostatek silnic, znečištění vodních ploch nebo na chátrající budovy. Po sérii několika neúspěšných stížností směrem k místním úředníkům nebo policistům se obrací na nejvyšší místo - k vůdci Kremlu Vladimiru Putinovi.
Oficiálně Rusko hlásá spolupráci s Čínou. Neoficiálně Moskva považuje Peking za nepřítele, který vznáší územní nároky na ruský Dálný východ. Uvedl to deník The New York Times s odvoláním na uniklý dokument ruské tajné služby FSB.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR varuje Evropany před svými vlastními občany. Podle ní se ruské tajné služby aktivně snaží verbovat Ukrajince, aby prováděli ilegální operace na území Evropské unie.
"Odveta bude. Ruský prezident, který se ze všeho nejvíc bojí, aby nevypadal jako slaboch, nemůže nechat takový ničivý útok bez odpovědi," řekl k ukrajinské operaci Pavučina bývalý britský vojenský velitel Richard Kemp. Varoval, že by Vladimir Putin mohl v reakci na úder použít taktické jaderné zbraně.
Lotyšský poslanec Aleksejs Rosļikovs upoutal pozornost, když při čtvrtečním jednání parlamentu začal křičet rusky a politikům ukázal drsné gesto. Následně jej vyvedli. K věci se vyjádřili i Rusové. Podle šéfredaktorky lotyšského časopisu IR se tím jenom snažil přitáhnout pozornost voličů, protože kandiduje na starostu hlavního města Rigy.
Ukrajinská fronta se proměnila v největší laboratoř dronové války všech dob. Bezpilotní letouny tu ve dne v noci pátrají, útočí i brání, rychleji, tišeji a chytřeji než kdy dřív. Tento konflikt přepisuje pravidla moderní války a ukazuje, jak zásadní roli dnes technologie hrají v největších bitvách současnosti.
Ukrajinskému útoku na desítky ruských strategických letadel se obdivuje velká část světové veřejnosti. V Bílém domě ale překvapivá operace Pavučina vyvolala zlost, píše americký server The Atlantic.
