Ruská ekonomika nezažívá dobré časy. Na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu to potvrdila guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Prohlásila, že zdroje, které umožnily zemi ekonomicky růst v posledních dvou letech navzdory válce a mezinárodním sankcím, jsou nyní vyčerpány.
Zatímco německý kancléř Friedrich Merz se řadí v evropské politice ve vztahu k Rusku mezi jestřáby, politici jeho vládních stran jednali tajně s Rusy v Baku. Informovala o tom televize ARD a týdeník Zeit.
Muži, ale i ženy, děti či senioři se stávají obětí ruských vojáků. Podle posledních odhadů jde o stovky vražd, které spáchali zejména wagnerovci po návratu domů do Ruska. Popisujeme jejich příběhy.
Kvůli válce na Ukrajině je Rusko v částečné mezinárodní izolaci. Proto se "paktuje" například s Íránem, s čímž souvisí fakt, že obě země na začátku letoška podepsaly dohodu o strategické spolupráci. Týká se i jaderné energetiky. Neobsahuje ovšem nic ohledně obrany, čehož teď Íránci - zatlačeni izraelskými útoky - hořce litují. Otázkou je, zda má spolupráce budoucnost.
Ruský velvyslanec ve Velké Británii nechtěně potvrdil pro Kreml drsný fakt. Andrej Kelin prozradil, kolik Rusů celkově bojuje na Ukrajině a také kolik jich Moskva měsíčně verbuje a vysílá na frontu. Nápadný nesoulad v číslech dokazuje, že ztráty ruských vojáků jsou ohromující a musí je neustále doplňovat.
Prodáváme všechny transportéry typu M113. Ve stavu, v jakém jsou, tedy bez záruky a technické podpory. Přihlásit se může kdokoliv. Zhruba tak zní ve zkratce nabídka izraelského ministerstva obrany na prodej transportérů americké výroby, které od 70. let tvořily páteř armády židovského státu. Právě tyto obrněnce nyní ve stále větší míře používá Ukrajina.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kyjevský starosta Vitalij Kličko mají mezi sebou už pětiletý spor. Rivalita se mezi oběma muži v posledních týdnech ještě vyostřila. "Jednou jsem řekl, že naše země zavání autoritářstvím. Teď to tu už začíná smrdět," řekl starosta koncem května pro The Times.
Už příští týden se uskuteční summit NATO v Haagu. Oproti jiným setkáním bude ale jiný - kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se zkrátí na necelé tři hodiny. Změna se děje s ohledem na to, aby průběh jednání vyhovoval jeho "komunikačnímu stylu", píše britský deník The Times.
Na hraně mezi kriminálem a zavržením svými. Tak alespoň donedávna žil a působil ruský opoziční politik Lev Šlosberg.
Ukrajinskou veřejnost pobouřila reakce ruského prezidenta Vladimira Putina na tiskovém brífinku s novináři zahraničních zpravodajských agentur. Reportér Associated Press (AP) mu položil otázku na masivní raketové a dronové údery na Kyjev, při kterých tento týden zemřelo minimálně 28 lidí. Podle očekávání vše popřel. A s úsměvem na tváři, podotýkají ukrajinská média.
Dveře od sklepa, ve kterém v ukrajinské vesnici Jahidné drželi ruští okupanti stovky civilistů, jsou od úterý vystavené v Evropském parlamentu. Jsou součástí výstavy Displays of Horror (Ukázky hrůzy), kterou ve spolupráci s ukrajinským Válečným muzeem zorganizoval český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09/EPP). Cílem je připomenout, že válka dál trvá a Ukrajina potřebuje podporu Evropy.
Část ruské společnosti nemůže vydýchat operaci Pavučina, při které ukrajinské drony zničily cenné strategické bombardéry. Tlačí na prezidenta Vladimira Putina, aby sousední zemi vyhlásil válku. Pro mnoho lidí ze Západu se to může v tuto chvíli zdát matoucí, ale do života Rusů by to zasáhlo razantně.
Celý svět obletěla minulý týden fotografie ukrajinského vojáka s jizvou "Sláva Rusku". Vedoucí programu, který se stará o zraněné vojáky, Maksym Turkevyč, nyní odhalil, za jakých okolností k ní muž pravděpodobně přišel.
Obyvatelé ukrajinského města Sumy na severovýchodě země čelí nepříjemnému tlaku, zda opustí své domovy. Rusové v oblasti zesilují manévry a každým dnem se přibližují.
Pro organizovaný zločin jsou lidské zdroje zásadní. Čerstvou krev východním mafiím může zajistit i válka na Ukrajině, respektive její konec. A to například kvůli nedostatečnému zapojení veteránů zpět do civilního života. Ukrajina na tom přitom bude na rozdíl od Ruska lépe, agresor totiž do armády recidivisty už rekrutuje a je pravděpodobné, že se k trestné činnosti vrátí.
Rusko chystá rozsáhlou propagandistickou kampaň, varuje Služba zahraniční rozvědky Ukrajiny (SZRU). O operaci, která má za cíl podkopat důvěru v ukrajinské úřady v období výměny vězňů, rozhodl dle zjištění SZRU osobně ruský prezident Vladimir Putin. Kampaň se dotkne i České republiky.
Před několika dny varoval šéf německé rozvědky, že Rusko může vyslat "zelené mužíčky", známé už z invaze na Krym v roce 2014, do nejsevernější pobaltské země, do Estonska. O tom, jestli je to reálná možnost, zda se dá věřit článku pět, který by měl zajistit bezpečnost států NATO, a proč je rád za Trumpův tlak na Evropu, jsme mluvili s estonským ministrem zahraničí Margusem Tsahknou.
Příběh Sergeje Krasnoperova, který během sovětské války v Afghánistánu utekl kvůli šikaně do hor, kde ho zajali mudžahedínové, rezonoval nedávno ruskými médii. "Zacházeli se mnou dobře. Nebili mě, nešikanovali mě," vzpomíná nyní s uznáním 60letý dezertér na své někdejší věznitele. O ruské dezertéry přitom v souvislosti s válkou na Ukrajině není nouze ani nyní.
Noční útok na Kyjev byl jedním z nejstrašlivějších od začátku ruské agrese. Ukrajinští lídři po něm tvrdě zkritizovali mezinárodní společenství, že nedostatečně reaguje na vraždění civilistů a ničení jejich obydlí. Kyjevský starosta Vitalij Kličko tvrdí, že záchranné složky v hustě obydlené čtvrti Nyvky nalezly zbytky kazetové munice.
