Ruský Jekatěrinburg má 1,5 milionu obyvatel. Z nich je každý padesátý člověk nakažený virem HIV. Podle místní radnice se jedná o epidemii. Celkem je zaregistrováno 26 693 pacientů, ale skutečné rozšíření nemoci je podstatně větší. Skoro tisícovka z infikovaných jsou děti.
Zaměstnanci se nemohou dostat dovnitř, sdělil agentuře Reuters jeden z nich, Alexandr Arťomjev. AI podle něj dopředu nedostala žádné varování. Organizace jako Amnesty International, které dostávají peníze ze zahraničí a jsou kritické vůči Kremlu, jsou v posledních letech pod velkým tlakem. Některé byly označeny za "cizí agenty" a ocitly se tak pod drobnohledem úřadů.
Na východoukrajinské frontě už nejsou žádní mobilizovaní vojáci, pouze dobrovolníci a profesionální příslušníci armády. Uvedl to ukrajinský prezident Petro Porošenko. "Jako prezident a vrchní velitel armády mohu oznámit ukrajinskému lidu, že od nynějška nejsou žádní mobilizovaní vojáci na frontě v zóně, kde se koná protiteroristická operace," cituje Porošenkovo prohlášení agentura AFP. Porošenko přitom použil termín, jakým ukrajinská vláda označuje konflikt s proruskými separatisty na východě země. První vlnu mobilizace vyhlásily ukrajinské úřady v březnu 2014 po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Celkově se na Ukrajině uskutečnilo šest mobilizací.
Rusko požádalo české úřady o vydání kontroverzního umělce a disidenta Olega Vortnikova. O vydání do cizího státu rozhoduje ministr spravedlnosti, může tak ale udělat pouze v případě, že soudy vydání pravomocně povolí. Jejich názorem se však ministr řídit nemusí. Robert Pelikán (ANO) ale už dříve uvedl, že vydání Vorotnikova do Ruska nepovažuje za pravděpodobné. Tamní generální prokuratura sdělila, že Vorotnikov čelí obviněním z chuligánství, urážky úředních osob a násilí proti nim. Za chuligánství může být odsouzen až na pět let, za násilí proti úředním osobám až na deset.
Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se 48 procent Rusů obává, že vyhrocení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli situaci v Sýrii může přerůst ve třetí světovou válku. Skoro polovina dotázaných předpokládá, že Rusko bude nadále pokračovat ve svém vměšování do syrských záležitostí.
Přes třicet let stará letadlová loď měla v minulosti velké technické problémy. Jinou ale Rusko nemá a ukazuje Evropě, že nejde o muzeální kus. Kolem břehů Norska, Británie a Španělska proplul Admirál Kuzněcov do Středomoří a blíží se k Sýrii.
Valné shromáždění OSN dnes neprodloužilo členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Moskvu v hlasování členských zemí OSN předběhlo Maďarsko a Chorvatsko. Podle agentury AP jde o "ohromující napomenutí" pro zemi, která je stále častěji obviňována z válečných zločinů při bojových akcích v Sýrii. Valné shromáždění zvolilo 14 členů do rady o 47 místech. Rusko, které získalo 112 hlasů, přišlo o svůj mandát v šestičlenné regionální skupině za východní Evropu. Místo něho a Makedonie, které také skončilo tříleté období, byly zvoleny Maďarsko se 144 hlasy a Chorvatsko se 114 hlasy. I agentura Reuters označila výsledky hlasování za překvapivé.
Smrt bývalého ruského ministra a prezidentova poradce Michaila Lesina loni ve Spojených státech nastala kvůli akutní otravě alkoholem. Lesin několik dnů po sobě intenzivně popíjel a pak upadl na zem. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda to dnes oznámily americké úřady. Do nynějška se vedly spekulace nad tím, zda se nestal oběti trestného činu. Lesin byl na počátku tisíciletí považován za jednu z nejvlivnějších postav v ruských médií. V letech 1999 až 2004 působil jako ministr tisku, dalších pět let byl poradcem prezidenta Vladimira Putina. Do loňského ledna působil jako generální ředitel holdingu Gazprom media.
Rusko ve čtvrtek v newyorském sídle OSN odmítlo nedávné závěry vyšetřovatelů OSN, kteří obviňují syrskou vládu z útoků chemickými zbraněmi. Podle agentury Reuters tak pohasly naděje západních spojenců, že Rada bezpečnosti OSN přijme sankce proti Damašku. Rusko je spojencem syrské vlády a v radě má právo veta. "Závěry ve zprávě vyšetřovatelů OSN jsou plné rozporů a tedy nejsou přesvědčivé," prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin na zasedání 15 členů RB. Většina závěrů není podložena dostatečnými svědeckými výpověďmi či materiálními důkazy, řekl ambasador. Odmítl jakkoli trestat syrský režim, jak navrhli vyšetřovatelé a požadují Francie a Británie.
Rusko je připraveno kdykoli obnovit dodávky plynu Ukrajině, pokud Kyjev bude souhlasit s platbou předem. Na konferenci mezinárodního Valdajského diskusního klubu v jihoruském Soči to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. "Platba předem je všechno, co chceme," řekl Putin. Dodal, že cena za ruský plyn by pro Ukrajinu nebyla vyšší, než kolik platí Polsko. Podle ruského prezidenta by Kyjev mohl platit 180 dolarů (4470 Kč) za 1000 metrů krychlových plynu.
USA musejí zareagovat na kroky Ruska a syrského režimu, ačkoliv prioritou je zničení Islámského sátu, tvrdí někteří američtí diplomaté a vojenští experti. S masivní podporou Ruska a Íránu je však prezident Bašár Asad v lepším postavení, než tomu bylo před dvěma či třemi roky.
Moskva – Rusko by mohlo prodat podíl 10,9 procenta v druhé největší bance VTB v roce 2017. Cenu podílu odhaduje vláda na 103 miliard rublů (40,5 miliardy Kč). Řekl to agentuře Interfax náměstek ministra financí Alexej Mojsejev. Dodal, že prodej by mohl být opožděn kvůli západním sankcím uvaleným na banku. Rusko nutně potřebuje peníze kvůli sankcím a poklesu cen ropy. Vláda představila privatizační plán, který by měl rozpočtu přinést 130 miliard rublů díky prodeji podílů ve VTB a přepravní firmě Sovcomflot. Ministr hospodářství Alexej Uljukajev je ve výhledu příjmů z privatizace optimističtější a uvedl, že Rusko by mohlo z prodeje podílů získat 200 až 300 miliard rublů ročně.
Rusko stáhlo žádost o zakotvení ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky. Španělsko původně s dotankováním souhlasilo, později ale kvůli kritice od spojenců uvedlo, že rozhodnutí ještě přehodnotí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil obavy, že letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která vplula ze severního Ruska podél norských břehů, Lamanšským průlivem a Gibraltarskou úžinou do Středozemního moře, mohou Rusové využít i k náletům na severosyrské Aleppo.
Uprchlíků se nejvíc bojí tam, kde žádní nejsou. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Ralf Fücks, ředitel Nadace Heinrich-Böll-Stiftung, který minulý týden patřil k hostům pražské konference Forum 2000. Německo se podle něj dlouho zdálo být ostrovem stability a klidu, ale už to neplatí. "Samozřejmě má kapacitu a zdroje, aby příchod velkého počtu uprchlíků zvládlo. Klíčové bude jejich uplatnění na pracovním trhu," vysvětluje Fücks.
Nepředpokládám, že by Rusko chtělo zaútočit na NATO, ale vojenské schopnosti a akce, které Rusko v poslední době číní, z něj dělají potenciální hrozbu, míní generál a šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Věří, že s Ruskem povede Aliance racionální dialog. Jakákoli nekontrolovaná migrace může být podle něj pro Evropu nebezpečím, na druhou stranu dodává, že obava z terorismu a uprchlíků je v Česku přeceňována. O tom, že by kandidoval na prezidenta republiky neuvažuje.
Vlnu nevole rozpoutalo umístění bronzové bysty Stalina na břeh řeky Ob ve městě Surgut. Úřady nakonec bystu po několika týdnech odstranily. Ještě předtím ji však někdo dvakrát polil červenou barvou. V Surgutu budou spory okolo bysty pravděpodobně pokračovat. Vlastenci naznačili, že chtějí další takový památník.
Moskva chce zabránit vydání Jevgenije Nikulina do Spojených států.
Syrská vláda otevřela humanitární koridor, kterým mohou povstalci a civilisté opouštět obléhané oblasti na východě města Aleppo. Informovala o tom agentura AP. Místní obyvatelé se ale nechali slyšet, že množství z nich nemá v plánu odejít, protože neexistují žádné záruky, že evakuovaní nebudou zadrženi vládními silami. Televizní stanice Majádín vysílala přímý přenos z klíčové silnice Castello. Na záběrech byly vidět buldozery, které komunikaci zpřístupnily, a následně autobusy a sanitky připravené pro evakuované. Přestávku v bojích v Aleppu oznámilo Rusko. Cílem je umožnit evakuaci civilistů a bojovníků, včetně těch zraněných. Rebelové nabídku odmítli.
Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna velmoci blokují na Radě bezpečnosti OSN jednání o Sýrii. Vyzval proto ke zvláštní schůzi Valného shromáždění OSN, kde jsou zastoupeny všechny členské státy. Ty pak mohou vydat rezoluci s doporučenými společnými opatřeními, pokud Rada bezpečnosti nejedná. Valné shromáždění za svou historii zasedlo ke zvláštní krizové schůzi desetkrát, naposledy v roce 2009 v souvislosti s izraelskými operacemi na okupovaných palestinských územích.
Lídři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu odsoudí bombardování syrských civilistů a pohrozí sankcemi všem, kteří se na něm podílejí. Sankce by tak mohly dopadnout i na Rusko, které je velkým spojencem syrského režimu. V praxi ale země Unie zatím žádné tresty zavádět nechtějí. Unie podle diplomatů počká, jestli v Sýrii nastane příměří. Zároveň nechce ohrozit pokračující jednání s Ruskem o situaci na Ukrajině.
