Poslanec Viktor Ozerov v pondělí informoval, že Moskva chce v odpovědi na americký raketový deštník v Evropě do Kaliningradské oblasti rozmístit rakety Iskander a protiraketový systém S-400. O rozmístění mobilních raket krátkého doletu informovalo ruské ministerstvo obrany už v říjnu. Podle tehdejšího prohlášení ale šlo o dočasné opatření během probíhajícího vojenského cvičení.
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Donald Trump, nastupující prezident USA, chce normalizovat vztahy mezi oběma mocnostmi. Putin to uvedl na závěr summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Pro Obamu byl tento summit poslední ve funkci. Odstupujícímu americkému prezidentovi Putin řekl, že ho kdykoliv rád uvidí v Rusku.
Podle prohlášení ředitelství zdravotnických služeb v Aleppu byl provoz nemocnic v povstalecké části města přerušen. Od úterka tam byly obnoveny boje a v pátek byla zasažena poslední pediatrická nemocnice. Organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), která situaci monitoruje s pomocí svých lidí v terénu, ale tvrdí, že některá zařízení jsou stále částečně v provozu. Většina obyvatel obležené části Aleppa se do nich však bojí chodit, protože nemocnice jsou pod palbou.
V Berlíně skončila poslední evropská schůzka Baracka Obamy ve funkci šéfa Bílého domu. Dosluhující prezident USA se na jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, italským premiérem Matteem Renzim, britskou premiérkou Theresou Mayovou a se španělským premiérem Marianem Rayojem shodl na další spolupráci v rámci NATO i na pokračování protiruských sankcí.
V Estonsku sílí hlasy, že si země musí společně s Polskem vybudovat vlastní vztahy k novému americkému prezidentovi. Ne spoléhat na Británii, Německo nebo Francii, uvedl pro Aktuálně.cz estonský politický analytik Ahto Lobjakas.
Rusko nepřistoupí k takzvanému Římskému statutu – zakládající smlouvě Mezinárodního trestního soudu (ICC) v nizozemském Haagu. Prezident Vladimir Putin již podle agentury TASS příslušnou rezoluci podepsal. V reakci na podpis bude nyní ministerstvo zahraničí informovat úřad generálního tajemníka OSN, která ustavení tribunálu iniciovala. ICC je první stálý nezávislý mezinárodní trestní tribunál. Soudí pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů a může také vydávat mezinárodní zatykače a předvolávat účastníky řízení. Pravomoce ICC kromě Ruska neuznávají například také Spojené státy, Čína nebo Izrael.
Že by si ministr Uljukajev troufl vydírat zrovna Rosněfť s jejím prakticky všemocným šéfem Sečinem? A údajný úplatek dva miliony dolarů je podezřele nízký, píše v analýze politolog Karel Svoboda.
Výbor Valného shromáždění OSN vůbec poprvé odsoudil porušování lidských práv, ke kterému podle něj od ruské anexe dochází na Krymu. V rezoluci zvlášť kritizoval diskriminaci tamních Tatarů a dalších menšin. Text navržený Ukrajinou s přímou podporou 40 zemí včetně USA, Francie a Británie získal v úterý 73 hlasů. Proti bylo jen 23 zemí – kromě Ruska například Čína, Sýrie, KLDR, Indie, JAR či Srbsko – a desítky dalších se zdržely. Proti textu například hlasovala vedle Ruska také Venezuela. O rezoluci odsuzující "diskriminace vůči obyvatelům ze strany ruských okupačních úřadů" ještě musí hlasovat Valné shromáždění na výročním plenárním zasedání v prosinci.
Vladimir Putin zbavil funkce ministra pro hospodářský rozvoj Alexeje Uljukajeva. Ten byl v úterý zadržen ruskou policií kvůli podezření z přijetí úplatku, za což mu soud zatím uložil dvouměsíční vězení. Putin byl podle slov kremelského mluvčího od počátku vyšetřování informován a Uljukajeva odvolal, protože v něj ztratil důvěru. Po rozpadu Sovětského svazu jde o první případ, kdy byl ministr ruské federální vlády zatčen.
Situace na Krymu a v okolí Sevastopolu se rovná mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu, napsal ve své zprávě Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu. Ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem podle něj vypukl nejpozději 26. února 2014. Moskva ukrajinský autonomní poloostrov přes odpor Kyjeva i Západu začlenila do Ruské federace v březnu 2014. Od září má ICC pravomoci k vyšetřování trestných činů spáchaných v období od února 2014 v Donbasu a na Krymu, i když Ukrajina neuznává status ICC.
Ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev odmítá, že by přijal jakýkoli úplatek, a své zadržení považuje za provokaci. Prohlásili to jeho právníci. Uljukajev byl krátce po svém zadržení obviněn, že přijal úplatek víc než dva miliony amerických dolarů. Měla to být odměna za údajné "pozitivní" hodnocení vedoucí k tomu, že státní těžařská firma Rosněfť koupila poloviční podíl v ropné firmě Bašněfť. Oznámil to ruský Vyšetřovací výbor. Ministr to ale popírá.
Patrik Hvězdice, oblíbená postavička z dětského seriálu Spongebob v kalhotách, se objevil na střeše jedné z budov v ruském městě Voroněž. Dosud neznámí vandalové totiž přemalovali sovětskou hvězdu na oranžovo a doplnili ji o zelené trenky. Fotografii umístil na ruskou sociální síti VK fotograf Vladimír Mulder, který mapuje temná zákoutí města. V diskuzi pod jeho příspěvkem se objevují rozporuplné názory, kdy jedni čin odsuzují jako vandalismu a druzí to považují za umění. Jasno má o činu voroněžská policie, která po neznámém umělci pátrá. Při dopadení mu podle serveru Russia Today hrozí až 15 dní ve vězení a náhrada škody, která se může vyšplhat na 40 tisíc korun.
Ruské letectvo v úterý obnovilo po několika týdnech bombardování severní Sýrie, která je pod kontrolou povstalců. Zapojila se poprvé také letadlová loď Admirál Kuzněcov, kotvící ve Středozemním moři u břehů Sýrie. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany. Syrská opozice nálety potvrdila i v Aleppu, ale není jasné, zda tam útočí Rusové či syrské vládní letectvo. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua se spolu s Admirálem Kuzněcovem ofenzivy účastní fregata třídy Admirál Grigorovič, z které námořníci odpalují střely s plochou dráhou letu Kalibr, aktivován byl také pobřežní ochranný systém Bastion.
Ministr hospodářství Alexej Uljukajev je podezřelý z toho, že vzal úplatek při koupi podílu státní ropné firmy do rukou jiné státní ropné firmy.
Alexej Uljukajev podle vyšetřovatelů údajně obdržel úplatek více než dva miliony USD (50,3 milionu Kč) za "pozitivní" hodnocení, které způsobilo, že těžařská firma Rosněfť koupila poloviční podíl v ropné firmě Bašněfť. Uljukajev je nejvyšším státníkem v Rusku, který byl zatčen od nezdařeného pokusu o puč v roce 1991. Vyšetřovací výbor je přímo podřízený prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Firma Rosněfť v prohlášení uvedla, že obvinění ministra nepovažuje za ohrožení obchodní dohody.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v telefonním rozhovoru varoval německou kancléřku Angelu Merkelovou, že Ukrajina by v nadcházející zimě mohla odčerpávat ruský plyn určený evropským zákazníkům. Informoval o tom Kreml. Oba státníci se podle Kremlu dohodli, že se na toto téma budou konat rozhovory zahrnující ruské ministerstvo energetiky, ruský plynárenský gigant Gazprom a Evropskou komisi. Riziko odčerpávání plynu Ukrajinou se podle Putina zvýšilo kvůli vyhlídkám na chladnou zimu. Ukrajina od Ruska již rok žádný plyn nekupuje v důsledku politických sporů s Moskvou, která v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
Proruský kandidát Rumen Radev bude novým bulharským prezidentem. Po sečtení drtivé většiny okrsků z nedělních voleb porazil vládní proevropskou kandidátku Cecku Cačevovou rozdílem více než 20 procentních bodů, informovala dnes agentura Reuters. Výsledek je kritický pro menšinovou vládu konzervativního premiéra Bojka Borisova, jejíž demisi či sesazení může předznamenat. Nezávislý kandidát s podporou opozičních socialistů Radev získal po sečtení více než 99 procent okrsků 59,4 procenta hlasů, zatímco Cačevovou volilo 36,2 procenta lidí. Podobně hovořily i první odhady, které média zveřejnila po nedělním uzavření volebních místností.
Do boje proti zlořádům na ruském internetu se zapojí i ruští kozáci. Specializované oddíly by se měly věnovat boji proti šíření "nebezpečných informací" v globální síti a osvětě. Historický odkaz kozáků, původně strážců hranic impéria, v posledních letech vzkvétá pod přímým dohledem Kremlu. Před dvěma lety se kozáci v řadách speciálních sil podíleli na připojení ukrajinského Krymu k Rusku a zapojili se do proruské vzpoury v Donbasu.
Voliči budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa se po čase začnou ptát, proč ještě nestojí zeď na hranicích s Mexikem, předpovídá průkopník datové žurnalistiky a držitel prestižní Pulitzerovy ceny Stephen Doig. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že Trump kampaň pojal, jako kdyby nekandidoval na prezidenta, ale na krále. "V našem systému si prezident nemůže dělat, co se mu zlíbí, potřebuje kongres a ten mu neuvolní miliardy na zeď na hranicích, když většina nelegálních migrantů z Mexika přicestuje do USA letadlem na turistické vízum," hodnotí nástup budoucího prezidenta USA Doig.
Humanitární organizace ve čtvrtek rozdaly obyvatelům poslední potravinovou pomoc. Další se nemůže do města kvůli bojům dostat. Rusko, jehož letectvo a poradci pomáhají syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, prostřednictvím ministerstva obrany hlásá, že příměří by "nedávalo smysl". Zdá se, že Damašek i Moskva dočasně odložily myšlenku, že povstalce v Aleppu smetou z povrchu země rozsáhlým bombardováním a pak teprve nastoupí pozemní jednotky.
