Budoucí podoba lesního koupaliště v Liberci má v sobě kus atmosféry z Rozmarného léta i estetiky severských zemí. Autorem citlivé přestavby je studio Mjölk, které plovárnu loni získalo do své správy. Do pár let chce v areálu vybudovat převlékárny, toalety, občerstvení, saunu i hřiště.
Byt mladé rodiny se nachází v činžovním domě na pražské Letné, který v druhé polovině 30. let navrhl architekt a sochař Martin Reiner. Kvůli památkové ochraně celé stavby přistoupili majitelé k rekonstrukci s citem a najali si architekty z ateliéru 0,5 Studio. Autoři přestavby navázali na historický kontext a zároveň přizpůsobili interiér současným požadavkům na bydlení.
Ocel, dřevo nebo tepelné izolanty. To jsou jen některé z řady stavebních materiálů, které stavbaři v Česku už několik měsíců marně poptávají a u nichž pozorují strmý růst cen. Krize ve stavebnictví komplikuje plány také lidem, kteří si zrovna rekonstruují bydlení. Situace, kterou má na svědomí hlavně ochromení dodávek z Číny v době pandemie, by se podle odborníků měla začít zlepšovat až v zimě.
Mladá rodina si koupila byt na Slovensku a oslovila studio Coolstock k jeho kompletní rekonstrukci. Architekti prostor rozdělili na tři hlavní části - centrální, denní a večerní, čemuž přizpůsobili i design a barevnost či strukturu materiálu v interiéru. Dominantním prvkem místností, kde rodina tráví nejvíce času, je betonový strop a masivní dřevo s kresbou.
V Berlíně se návštěvníkům toto úterý otevřelo Humboldtovo fórum. Centrum pro kulturu, umění a vědu funguje v nové budově, která za několik uplynulých let vyrostla na místě někdejšího sídla pruských králů a německých císařů. Navrhl ji italský architekt Franco Stella. Fasáda představuje repliku vnější podoby původního panovnického zámku.
Byt na pražské Letné vznikl v 90. letech proměnou bývalé půdy v jednom z činžovních domů. Nevhodnou přestavbou a nadbytkem šikmých stěn vznikla v interiéru hluchá místa, a přestože měl byt 88 metrů čtverečních, působil tísnivě. Noví majitelé, kteří se do bytu nedávno nastěhovali, oslovili architekty a byt nechali kompletně zrekonstruovat dle svých potřeb i vkusu.
Ubytování Kocanda se nachází na Moravě v obci zvané Kravsko. Původně barokní stavba sloužila jako zájezdní hostinec na trase Praha-Vídeň, v 19. století ji ale majitel Michael Raufer přestavěl na manufakturu. Keramika se z ní vyvážela na Balkán i do asijských zemí, a to i po znárodnění. S restitucí ale její věhlas definitivně skončil a areál chátral. Teprve loni se začala psát jeho nová kapitola.
"Turisti, kteří se rychle pohybují v krajině, nejsou pro nás. Rádi bychom tu měli podobně laděné lidi, kteří pochopí naši filozofii a budou se k nám rádi vracet," říká Radek, který v Prysku spolu s přítelkyní koupil starý dům a společně ho proměňují v jedinečné ubytování. Do chaloupky otiskli svůj cit pro detail, který prohlubuje snění, zážitky z okolní přírody a zájem o životní příběhy místních.
Pivovarnický areál stojí v obci Cvikov od 19. století. Svoji důstojnost a slávu ztratil poté, co z Lužických hor museli odejít německy hovořící obyvatelé. Za socialismu sloužil hlavně jako sklad, po revoluci v něm byl autoservis, diskotéky a pěstírna žampionů. Od roku 2013 je ale pivovar v rukou novoborského podnikatele, kterému se na tradici lokálního piva podařilo ve Cvikově znovu navázat.
Třebíč otevřela zrekonstruovaný větrný mlýn k pravidelným prohlídkám. Památka z 19. století přiblíží svůj původní účel, kterým bylo mletí kůry pro potřeby koželuhů, i formu sociálního bydlení, kterému mlýn sloužil později. Rekonstrukci památky, která trvala asi rok, ocenilo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, mlýn zvítězil v krajském kole soutěže Památka roku 2020.
Česká cena za architekturu zná své nominované. Do užšího kola prestižní soutěže porota vybrala celkem 30 staveb, jsou mezi nimi rodinné domy, rekonstrukce náměstí, sociální byty, veřejné stavby, ale i netradiční soukromé projekty jako krematorium pro domácí mazlíčky Věčná loviště nebo plovoucí dům Prvok, první tištěná stavba na 3D tiskárně, která kotví u pražského břehu.
Na vršku poblíž Kozích hřbetů stojí jediná církevní stavba na území Suchdola na severu Prahy. Kaple svatého Václava pochází pravděpodobně z 18. století a v současné době ji obec opravuje. Součástí revitalizace krásného zeleného místa s až vesnickou atmosférou je vybudování hřbitova, o který místní usilují už 300 let. Doposud bylo místo jejich posledního odpočinku v nedalekých Úněticích.
Přáli si útulný byteček ve víru velkoměsta. Místo toho mladý pár omylem získal zchátralou vilou ve skotském Dunoonu, 56 kilometrů od Glasgow. Cal Hunter s Claire Segerenovou se totiž nechali na aukci zlákat hezkou fotkou a koupili neobyvatelnou ruinu, kterou si nyní musí vlastními silami opravit.
Mladá rodina si pořídila byt na jednom z nejstarších sídlišť v Bratislavě. Původní 3+1 v šestipatrovém domě z 50. let bylo kvůli příčkám poměrně tmavé, a proto se majitelé rozhodli pro jeho celkovou rekonstrukci. Architekti celý prostor otevřeli, zrušili některé místnosti a hranice mezi jednotlivými částmi určili jen pomocí nábytku. Silný prvek vytváří kruhový průhled do jídelny a žluté kuchyně.
Když Petr Globočník na litvínovském sídlišti Janov v 90. letech vyrůstal, jednalo se o socialistickou klasiku. Postupně se z něj stala vyloučená lokalita, jedna z nejhorších adres. "Když jsem se v roce 2019 vrátil, můj panelák byl úplně prázdný, celá ulice vypadala jako v Pripjati," líčí. Koupil tu ruinu kdysi výstavní vily Libuše a se spolkem MY Litvínov ji předělává v sousedský dům se zahradou.
Manželé Karáskovi si na Vysočině vyhlédli rozlehlé stavení, které v minulosti sloužilo jako škola. Historické budovy byly v havarijním stavu, dvojice se ale zamilovala do velkých oken a atmosféry starých časů. Stavbu koupili a společně s architekty konzultovali její přestavbu krok po kroku s památkáři. Dům tak má původní školní dispozice, zrepasované krovy, původní štít i šindelovou střechu.
"Všechno bylo pokryté takovou stoletou mastnou černotou," popisuje architekt Jan Soukup vzhled katedrály sv. Bartoloměje před tříletou rekonstrukcí. Nyní už ale veškerý interiér katedrály září. "Vevnitř bylo rekonstruováno naprosto všechno, tady nemáme metr čtvereční, na který by se nesáhlo," popisuje architekt. Katedrála se nyní otevírá a to včetně podkroví.
Odvolací soud poslal do vězení tři obžalované z kauzy zmanipulované zakázky na rekonstrukci barokního areálu Kuks. Šestiletý trest si odpyká Petr Semeniuk. O dva roky méně stráví za mřížemi hlavní inženýr rekonstrukce Dalibor Dubový a Zdeněk Fučík z vítězné firmy Gema Art Group, kterým původní verdikt uložil jen podmíněný trest. Soud také uložil peněžité tresty. Rozsudek je pravomocný.
Dům v Brně pochází z 30. let minulého století. Původně byl součástí dělnické kolonie, kterou město nechalo vystavět na dně zavřeného lomu. Před 12 lety stavbu odkoupili mladí architekti, časem se vzali, narodily se jim tři děti a dispozice starého dělnického domku rodině přestaly vyhovovat. Manželé se proto dům rozhodli proměnit v útulné a prosvětlené bydlení se všemi standardy 21. století.
Pro byt v pražských Dejvicích byla charakteristická uzavřená dispozice a dlouhá temná chodba. Poměrně velké místnosti ale měly potenciál, aby se z prostoru s mnoha příčkami stal prvorepublikový byt s dejvickou noblesou. Architekti navrhli šestnáctimetrový průhled, který pustil do bytu dostatek světla a propojil pokoje v jeden dlouhý celek. Jídelnu nebo obývák teď dělí jen nábytek.
