Obec Trojanovice se nachází na trase k Pustevnám v Moravskoslezském kraji. Má asi dva tisíce obyvatel a od roku 2006 také starostu Jiřího Novotného, který s architektem Kamilem Mrvou a jeho týmem navazuje na tradici valašských staveb a posouvá jejich styl do 21. století. Za 15 let se obci podařilo vykoupit řadu pozemků a domů, které se po obnově staly centrem a vzorem venkovské architektury.
Královéhradecký fotbal je už 55 let pevně spjat se Všesportovním stadionem, kterému se kvůli charakteristickému osvětlení říká "Pod lízátky". Stadion umístěný ve čtvrti Malšovice by měl v následujících dvou letech projít rekonstrukcí, která z chátrajícího stánku udělá moderní fotbalovou arénu. Prohlédněte si ve fotogalerii historii hradecké dominanty a také vizualizace nové arény.
Po několikaleté rekonstrukci se návštěvníkům v létě znovu otevře Nová Národní galerie v Berlíně, kterou navrhl slavný architekt Ludwig Mies van der Rohe, v Česku známý především brněnskou vilou Tugendhat. Stojí nedaleko Postupimského náměstí a vlastní významnou sbírku umění 20. století včetně děl Edvarda Muncha, Pabla Picassa či Francise Bacona.
V Raťkovské dolině pod zalesněným kopcem Soláň stojí památkově chráněný Orságův statek. Je to největší dochovaný soubor dřevěnic na Vsetínsku, ale chybělo málo a původní valašská obydlí by zmizela v propadlišti dějin. Před pár lety je z popela vzkřísili partneři Jaroslav Monček a Petra Kňourková, kteří se nadchli atmosférou údolí a duchem místa starých staveb. Domům vrátili původní kouzlo i styl.
Osoblažský výběžek v Moravskoslezském kraji zasahuje do Polska, ale je Českem, leží ve Slezsku, ale je moravskou enklávou. Nehrnou se sem obyvatelé ani firmy, přesto má co nabídnout. Nevšední přírodní divočinu, památky a také největší chloubu - raritní úzkokolejku. Když padla k zemi její první nádraží, starostové obcí se rozhodli jednat. Tento klenot chtějí zachránit i pro další generace.
Před dvěma lety zničily plameny světoznámou dominantu Paříže, gotickou katedrálu Notre Dame. Za další tři roky by měla být obnovená, slíbil ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron. Chce stihnout termín do léta 2024, kdy bude Paříž hostit olympijské hry. Vybrány už jsou i staleté duby, z jejichž dřeva řemeslníci vyrobí přesnou kopii věžičky, která před požárem zdobila střechu chrámu.
Mladý pár si koupil byt v pražské čtvrti Bubeneč. Okolo bytového komplexu z konce 90. let jsou vily z první republiky, v kterých dnes bydlí převážně diplomati nebo ruští miliardáři. Půdní byt v areálu modernistické vily Bianca, kterou navrhl architekt Jan Kotěra, má velkou terasu s výhledem na anglickou zahradu, interiér ve světlých barvách i křeslo a dekorace od Vitry.
Lotyšský hrad Bauska stojí ve stejnojmenné obci, asi 20 kilometrů od hranic s Litvou. Právě před sousedem měl v 15. století chránit členy livonského rytířského řádu, který ho nechal vystavět v gotickém stylu. Během severních válek ho ale poničil střet mezi Poláky a Švédy a teprve za poslední čtvrtstoletí se mu podařilo navrátit původní kouzlo. Zásluhu na tom má i český architekt Miloslav Hanzl.
Původní uspořádání bytu ze 70. let čtyřčlenné rodině dispozičně nevyhovoval, a tak se rozhodla, že interiér kompletně předělá. K rekonstrukci si manželé přizvali architektku Ivu Hájkovou, která prostor o původní velikosti 4+1 přiblížila jejich vysněné představě. Stěny v panelovém domě odhalila často až na beton a v jejich kontrastu doplnila vybavení nábytkem i podlahou z přírodních materiálů.
Od loňského roku zachraňuje spolek z Karviné historické nádraží, které je upomínkou na průmyslový rozvoj 19. a 20. století. Stát chtěl budovu nechat padnout k zemi, nadšencům se mu v tom ale podařilo zabránit. "Nejednomu ze sympatizantů ukápne slza, když se bavíme o její záchraně," popisuje Tomáš Chorzempa ze spolku, kterému se ve veřejné sbírce na odkup budovy podařilo vybrat 300 tisíc korun.
Mezinárodní škola v pražských Nebušicích (ISP) nechala během pandemie předělat knihovnu z roku 1997, která už nevyhovovala době a stylu vzdělávání. Studio Perspektiv proto navrhlo moderní prostor, kde se nové technologie jako 3D tisk nebo virtuální realita prolínají s klasickými knihami. Jak by měla knihovna přesně fungovat, se architekti radili i s odborníky z Velké Británie.
Svůj domov v oblasti bývalých Sudet odkázali majitelé své vnučce a jejímu partnerovi. Na venkovskou stavbu z počátku 20. století, která stojí v obci Hněvošice, už nestačili a některé prostory vyžadovaly kompletní rekonstrukci. Díky mladé krvi a architektce Ivaně Dombkové se dům proměnil v bydlení, které skloubilo tradiční materiály se současnými technologiemi a vybavením.
Před třemi lety koupila skupina přátel kolem nakladatelství Divus starou fabriku na Šluknovsku. Bývalá niťárna měla probořenou střechu a shnilou konstrukci. Že ji půjde ještě zachránit, věřil z místních jen málokdo. Postupně v ní však vznikla galerie a v plánu jsou i ateliéry či tiskárna. Co naopak dochází, jsou finance. Komička, která v Nové Perle od jara pomáhala, proto z prostředí natáčí film.
V městečku Jistebnice na Táborsku již desítky let chátrá někdejší mlýn. Mlynáře Štěpánka po válce uvěznili, protože na sousedy donášel gestapu, majetek rodině zabavili. Štěpánkův syn Vilém, kterému se říkalo Vilda, ve stavení bydlel, neboť nad ním úřady přimhouřily oči. Podivínský malíř tu neměl vodu ani kanalizaci, odpadky hromadil v mlýnici. Po jeho smrti mělo jít stavení k zemi.
Ve Středočeském kraji stojí rekreační chata nabízející krásný výhled na západy slunce. Starý dům, který si majitelé nechali přestavět, má dvě patra a svými materiály zapadá do okolní přírody. Interiér chaty navrhlo studio Bělohradská Tomsová architects. Má podlahu z dubového masivu, keramickou dlažbu a obklady na míru.
Autobusové nádraží Zvonařka v Brně prošlo kompletní rekonstrukcí a v úterý se dočkalo slavnostního otevření. Předseda představenstva ČSAD Brno-město holding Antonín Grund označil za hlavní změnu to, že se nádražím neprochází po okrajích jako dosud, ale středem. Proměna objektu, který autor jednoho z průvodců po Brně nazval dokonce "nejhnusnějším nádražím v zemi", vyšla na více než 100 milionů.
Od roku 2007 sídlí v bývalé pobočce bratří Böttcherů ve Varnsdorfu na Ústecku pivovar Kocour. Přestože stojí na odlehlém místě, vede k němu železnice, u které si majitel nechal postavit soukromou zastávku. Před dvěma lety se rozhodl rozšířit kapacitu prostoru rekonstrukcí bývalého skladu. Vzniklo v něm sezení, výčep a společenský sál. Mezi stěny z roku 1912 se po pandemii vejde až 250 lidí.
Dělnická osada Buďánka v Praze byla svébytnou venkovskou kolonií uchovanou uprostřed velkoměsta. Žila si sama pro sebe, ale pak tu zdejší dělníci přišli o práci a osada začala upadat. Baráčky, které se nestačily zlikvidovat za komunistů, dorazilo na začátku nového tisíciletí vedení Prahy 5. Nyní zbylé ruiny přivádí k životu spolek sdružující občany, odborníky i politiky.
Jedno z největších světových muzeí moderního umění, pařížské Centre Pompidou, na více než tři roky zavře. V roce 2023 zahájí rekonstrukci své architektonicky netradiční budovy, která už desítky let patří k předním turistickým atrakcím francouzské metropole.
Zanedbaných a zničených míst, která díky citlivé rekonstrukci získala nový život a zároveň neztratila ducha místa, je stále poskrovnu. Každý rok se ale do soutěže Má vlast cestami proměn přihlašuje více realizací. Mezi nejpovedenější oživené památky či domy s historií patří například památník Tomáše Bati ve Zlíně, dřevouhelná vysoká pec v Šindlerově nebo zámek v Ratměřicích.
