Svůj domov v oblasti bývalých Sudet odkázali majitelé své vnučce a jejímu partnerovi. Na venkovskou stavbu z počátku 20. století, která stojí v obci Hněvošice, už nestačili a některé prostory vyžadovaly kompletní rekonstrukci. Díky mladé krvi a architektce Ivaně Dombkové se dům proměnil v bydlení, které skloubilo tradiční materiály se současnými technologiemi a vybavením.
Před třemi lety koupila skupina přátel kolem nakladatelství Divus starou fabriku na Šluknovsku. Bývalá niťárna měla probořenou střechu a shnilou konstrukci. Že ji půjde ještě zachránit, věřil z místních jen málokdo. Postupně v ní však vznikla galerie a v plánu jsou i ateliéry či tiskárna. Co naopak dochází, jsou finance. Komička, která v Nové Perle od jara pomáhala, proto z prostředí natáčí film.
V městečku Jistebnice na Táborsku již desítky let chátrá někdejší mlýn. Mlynáře Štěpánka po válce uvěznili, protože na sousedy donášel gestapu, majetek rodině zabavili. Štěpánkův syn Vilém, kterému se říkalo Vilda, ve stavení bydlel, neboť nad ním úřady přimhouřily oči. Podivínský malíř tu neměl vodu ani kanalizaci, odpadky hromadil v mlýnici. Po jeho smrti mělo jít stavení k zemi.
Ve Středočeském kraji stojí rekreační chata nabízející krásný výhled na západy slunce. Starý dům, který si majitelé nechali přestavět, má dvě patra a svými materiály zapadá do okolní přírody. Interiér chaty navrhlo studio Bělohradská Tomsová architects. Má podlahu z dubového masivu, keramickou dlažbu a obklady na míru.
Autobusové nádraží Zvonařka v Brně prošlo kompletní rekonstrukcí a v úterý se dočkalo slavnostního otevření. Předseda představenstva ČSAD Brno-město holding Antonín Grund označil za hlavní změnu to, že se nádražím neprochází po okrajích jako dosud, ale středem. Proměna objektu, který autor jednoho z průvodců po Brně nazval dokonce "nejhnusnějším nádražím v zemi", vyšla na více než 100 milionů.
Od roku 2007 sídlí v bývalé pobočce bratří Böttcherů ve Varnsdorfu na Ústecku pivovar Kocour. Přestože stojí na odlehlém místě, vede k němu železnice, u které si majitel nechal postavit soukromou zastávku. Před dvěma lety se rozhodl rozšířit kapacitu prostoru rekonstrukcí bývalého skladu. Vzniklo v něm sezení, výčep a společenský sál. Mezi stěny z roku 1912 se po pandemii vejde až 250 lidí.
Dělnická osada Buďánka v Praze byla svébytnou venkovskou kolonií uchovanou uprostřed velkoměsta. Žila si sama pro sebe, ale pak tu zdejší dělníci přišli o práci a osada začala upadat. Baráčky, které se nestačily zlikvidovat za komunistů, dorazilo na začátku nového tisíciletí vedení Prahy 5. Nyní zbylé ruiny přivádí k životu spolek sdružující občany, odborníky i politiky.
Jedno z největších světových muzeí moderního umění, pařížské Centre Pompidou, na více než tři roky zavře. V roce 2023 zahájí rekonstrukci své architektonicky netradiční budovy, která už desítky let patří k předním turistickým atrakcím francouzské metropole.
Zanedbaných a zničených míst, která díky citlivé rekonstrukci získala nový život a zároveň neztratila ducha místa, je stále poskrovnu. Každý rok se ale do soutěže Má vlast cestami proměn přihlašuje více realizací. Mezi nejpovedenější oživené památky či domy s historií patří například památník Tomáše Bati ve Zlíně, dřevouhelná vysoká pec v Šindlerově nebo zámek v Ratměřicích.
V oblasti Žďárských vrchů na Vysočině objevili manželé Skotákovi místo, kde se mohou na pár dní odreagovat od pracovních povinností. Dvě stě let starý statek byl sice v zuboženém stavu, protože však majitelé nedaleko provozují penzion, dokázali si představit, jak bude stavení vypadat po rekonstrukci. Ke spolupráci pozvali architektku ze studia Maviom, která skloubila historii s moderními prvky.
V pražském Divadle na Vinohradech vznikne nová scéna pro zhruba 300 diváků. Vybudována bude v podzemí při plánované kompletní rekonstrukci divadla, říká předseda magistrátního výboru pro kulturu Jan Wolf z KDU-ČSL.
Nelehký úkol dostali architekti ze studia BY architects od svého přítele a majitele pražské nemovitosti. Ze 120 metrů čtverečních měli vytvořit tři malé byty pro dlouhodobý pronájem. Od zadání po realizaci přestavby ale uplynulo šest let a leccos se změnilo. "Kamarád se oženil, založil rodinu a rozhodl se nemovitost sám užívat," vysvětlují architekti, kteří prostor rozdělili na dvě garsonky a byt.
Champs-Élysées v Paříži je jednou z nejslavnějších městských ulic na světě. V posledních několika letech čelí bulvár řadě výzev, jako jsou znečištění, doprava nebo migrace lokálních obyvatel. Radnice chce proto změnit její ráz i charakter. Promenádu budou lemovat stromy, dlažební kostky nahradí tráva a u břehu řeky budou hřiště i plovárna.
V kutnohorské Galerii Středočeského kraje se blíží k závěru přestavba bývalé konírny na kongresové centrum. Náklady přesáhly 30 milionů korun, kolaudaci lze očekávat zřejmě v březnu, říká ředitelka Jana Šorfová.
Nad údolím Horské Kamenice u Jizerských hor stojí černá dřevostavba a její malé dvojče. Jejich fasády v zimě kontrastují s bílou pokrývkou sněhu a v létě nechávají vyniknout lučnímu kvítí, které se ohýbá pod poryvem větru. Moderní přestavba, která vznikla na základech chaty z 80. let, je dílem libereckých architektů ze studia Mjölk. Formou připomíná ptačí budku i severský typ bydlení.
Velkorysá palácová vila továrníka Heinricha Schichta se dočká rekonstrukce. Dům, který stojí v Ústí na Labem a je v neobarokním stylu, stát prodal v aukci za vyvolávací cenu 15 900 000 korun. Továrníkova rodina objekt se zastavěnou plochu 500 metrů čtverečních využívala do roku 1945. Součástí areálu je také pozemek o ploše 2,5 hektaru a dům správce.
"Ideální typ" rodinné vilky vymyslel vyučený zedník a projektant Josef Vaněk. Ve svých pětatřiceti letech navrhl pro tehdejšího ředitele šumperské nemocnice patrový dům s lodžií. Revoluční stavbu okukovali lidé z okolí a mnozí si v ní sami přáli bydlet. "Během pár let se rozšířila téměř do všech československých měst a obcí," říká fotograf Tomáš Pospěch, který šumperáky mapuje už dvě dekády.
Po bezmála tříleté rekonstrukci bylo v pondělí vpodvečer otevřeno Severočeské muzeum v Liberci, byť pro veřejnost zatím jen virtuálně. Zájemci mohli slavnostní ceremoniál sledovat on-line na Facebooku a YouTube.
Jakmile to epidemická situace dovolí, měl by se otevřít obnovený horský komplex Petrovy boudy. Hlavní objekt vznikl nedávno na základech vyhořelé původní stavby v nadmořské výšce 1288 metrů nad mořem na jednom z nejextrémnějších míst Krkonoš. "Když v Krkonoších fouká, tak na úbočí Dívčích kamenů pořádně," řekl majitel boudy a softwarové skupiny Unicorn Vladimír Kovář.
Cílem bylo pozvat do bytu slunce, a to ve všech myslitelných rovinách, říkají architekti ze studia Mooza, kteří před rokem začali pracovat na přestavbě podkroví v pražských Vršovicích. Prostor s 59 metry čtverečními měl tu nevýhodu, že působil "stísněně" a přes den v něm bylo málo světla. Přesto v něm architekti viděli potenciál.
