Majitel bytu v novém domě si nechtěl lámat hlavu s vybavením interiéru, a tak požádal o pomoc dvě mladé architektky. Jejich úkolem bylo byt nejen zútulnit, ale vdechnout mu i některé ženské prvky. Výsledkem je světlý byt se zlatými detaily. "Pro nás je zajímavým zjištěním, že co je určeno primárně mužům, nemusí být stereotypně jen v černé a šedé," tvrdí studio.
Ze secesní vily v Dobřichovicích u Prahy je po třech letech důstojné místo k životu. Majitelé ji nechali kompletně zrekonstruovat a přizpůsobit chodu moderní domácnosti. Dům, který při pohledu z ulice připomíná malý zámeček, si začátkem 20. století nechal postavit podnikatel Alexandr Hlasivec jako své letní sídlo.
Ondřej s Kateřinou léta pracovali v bankovním sektoru, našetřili si peníze, a když je práce přestala bavit, odešli z Prahy. V rodném Českém ráji si koupili starou usedlost mezi ovocnými stromy a za pomoci architektů ji proměnili na pěstitelskou palírnu, moštárnu a místo k žití. Pálenku tu vyrábí dvě sezony a pěstují ovoce bez chemických postřiků.
Po více než pěti měsících Malé divadlo v Liberci dokončilo rekonstrukci foyer. Úprava vstupních prostor stála bezmála devět milionů korun, jinde jsou šatna i bar. A jako hlavní vchod začal sloužit ten blíže ke křižovatce se Sokolskou ulicí. Oznámila to Jarmila Levko, ředitelka Divadla F. X. Šaldy, pod které scéna spadá.
Nejdřív ztěžknou nohy, pak ruce. Prsty se začnou třást, najednou jsou neohrabané. Břicho je povolené, páteř ztuhlá a zhoršil se i sluch. A nakonec se dostavil i zákal v očích. Redaktorka online deníku Aktuálně.cz vyzkoušela takzvaný gerontooblek, který simuluje stáří. Rozhodla se v něm zjistit, jak je pro seniory a lidi se zdravotním omezením komplikovaná banální návštěva banky.
Mladá rodina se rozhodla kompletně zrekonstruovat panelový byt v Praze. Rodiče předškolního syna, kteří se živí jako akademičtí malíři, požádali o pomoc architekty, aby společně vymysleli, co svedou s jejich omezeným rozpočtem. Byt na pražském sídlišti po přestavbě vypadá atypicky díky oškrábané omítce i nahrubo osekanému vstupu do pokoje.
Výstaviště v Českých Budějovicích prochází postupnou proměnou a s ním se Jihočechům rozšiřují možnosti pro pořádání kulturního programu. Od 70. let minulého století je areál u řeky spjatý hlavně s veletrhem Země živitelka, který každoročně navštěvují davy lidí. Teď se díky nově zrekonstruovanému Pavilonu Z rozšířil i o prostory pro výstavy, filharmoniky, koncerty nebo divadla.
Ve vísce Maršov nad Metují na Broumovsku se nachází statek z 19. století, který patří manželům Hanišovým. Před pár lety ho koupili od rodinné příbuzné, zrekonstruovali ho ve stylu selského baroka a vrátili mu atmosféru starých časů. Na statku teď nabízí ubytování pro ty, kteří si chtějí oddechnout od městského života a starostí.
Zámek v Dukovanech na Třebíčsku je znovu na prodej, tentokrát však v podstatně lepším stavu. Současný majitel, který ho před šesti lety koupil od obce, areál kompletně zrekonstruoval a nechal připojit na vytápění biomasou. Do konce loňského roku byl v zámku hotel, restaurace a občasně i prohlídky pro turisty. Dnes je veřejnosti uzavřený a čeká na nového majitele.
Revitalizace náplavek, která byla před dvěma lety jednou z nejnákladnějších investic Prahy, je mezi čtyřiceti nejlepšími stavbami Evropy. Studio Brainwork architekta Petra Jandy se s proměnou dostalo do užší nominace v prestižní soutěži, kterou jednou za dva roky vyhlašuje Evropská komise společně se španělskou Nadací Miese van der Rohe.
Dům přezdívaný hájenka stojí v klidné ulici v pražské Vinoři na pomezí obce a lesa. Současní majitelé ho koupili na doporučení jednoho z místních, když se v městské části poohlíželi po prázdném domě. Místo jim okamžitě padlo do oka, a při rekonstrukci tak dbali na to, aby si dům zachoval své původní kouzlo. Při pohledu z ulice působí, že se na něm téměř nic nezměnilo, zdání ale klame.
Dvoupodlažní vila v Černilově u Hradce Králové, která je rozdělená na lékařskou ordinaci a bydlení pro rodinu s odrostlými dětmi, prošla kompletní rekonstrukcí interiéru. Manželé si přáli zachovat některé původní prvky, které odkazují na duch místa a první republiku. Dům z 30. let minulého století totiž vnímají jako kulturní rodinné dědictví.
Vlastní šicí, keramické dílny, fotokomory i výstavní prostory má po bez mála sto letech Pražská uměleckoprůmyslová škola. Nové technologické centrum pro studenty grafiky, fotografie, architektury nebo textilního průmyslu našlo místo v budově po bývalé základní škole v Mikulandské ulici poblíž Národní. Od roku 1989 je to první veřejná služba v jádru města budovaná téměř od píky.
Čtyři roky, 24 milionů korun a spoustu dřiny stála žatecký spolek záchrana jednoho z nejstarších domů ve městě. Takzvaný Mederův dům, který stojí na náměstí 5. května, se tamním patriotům podařilo opravit z dotací ministerstva pro místní rozvoj, část peněz darovali patrioti, místní firmy i žatečtí chmelaři. Po obnově je krásně vidět, jak se v měšťanském domě žilo za první republiky.
Starý byt v brněnské části Ponava prošel netradiční a náročnou rekonstrukcí. Architekti na přání majitelů prostor prosvětlili a proměnili ho v útulný a nadčasový domov. Proměna stála od návrhu až po realizaci interiéru 800 tisíc korun.
Pod Barrandovskou skálou je schovaná malá kaplička zasvěcená Panně Marii Bolestné, která je chráněnou kulturní památkou. Spolek Prázdné domy se jí dva roky snaží vdechnout nový život, posledních 70 let totiž chátrala a byla v zanedbaném stavu. Drobnou stavbu postavili při obléhání Prahy francouzští vojáci, kteří ji využívali jako sklad na střelný prach. Dnes je vzpomínkou na emauzské benediktiny.
Devět let čekali Ostravané na znovuotevření Domu kultury Poklad na sídlišti v Porubě. Stavba v duchu socialistického realismu, která vznikla v 60. letech minulého století, dlouho chátrala a rekonstrukci bránily i spory města s dodavateli. Dnes Poklad znovu září a má modernější vzhled. Architekti obnovili kino, přibyla restaurace nebo baletní škola. Přestavba stála 400 milionů korun.
Dům od stavitele Josefa Arnolda v Brně se konečně dočká proměny. Přestože se nachází jen pár kroků od vily Tugendhat a patří mezi nejcennější secesní stavby ve městě, je v havarijním stavu, protože se na jeho opravu nedařilo najít finanční zdroje. Muzeu města a spolkům, které ve vile pořádaly záchranné brigády, se ale podařilo získat dotace ze zahraničí a společně tak zahajují přestavbu.
Mramorová zvonice v severoitalské Pise se před 20 roky po náročné rekonstrukci znovu otevřela návštěvníkům. Šikmá věž dodnes patří k nejoblíbenějším cílům turistů na Apeninském poloostrově, počátkem 90. let minulého století přitom hrozilo, že se zhroutí.
S více než půlročním předstihem v pátek skončila rekonstrukce mimoúrovňové křižovatky Rádelský mlýn. Cena stavby, která se nachází na hlavní silnici I/35 z Liberce na Turnov, ale z původních 408 milionů korun bez DPH vzrostla na 444 milionů. Při slavnostním otevření křižovatky to uvedlo Ředitelství silnic a dálnic ČR. Podívejte se, jak nyní křižovatka vypadá.
