Dvůr v Noutonicích ve Středočeském kraji se po několik staletí dědil z generace na generaci. Poslední majitelka, jíž v žilách proudila krev rodiny Trojanů z nedaleké Okoře, už ale o stavení neměla sílu pečovat, a dům tak poprvé v historii přešel do cizích rukou. Koupili ho podnikatelé z Prahy, kteří ve statku vybudovali kavárnu a navázali na chov koní a jezdeckou školu.
Pražskou řadovku podle typizovaného vzoru, který se v 90. letech uplatnil hned v několika okolních ulicích, architekti proměnili v moderní městský dům pro celou rodinu. Historii stavby dnes připomíná jen její skelet, zbytek architekti nahradili moderními materiály i novou přístavbou. Výsledkem je luxusní bydlení s posilovnou, saunou i zahradou, na niž se dá vstoupit přímo z obýváku.
Desítky lidí ve středu dopoledne přihlíželi vyndání rozebraného dvojitého Zeissova dalekohledu ze západní kopule Štefánikovy hvězdárny v Praze. Demontáž největšího dalekohledu petřínské hvězdárny se podařila. Přístroj, který má více než 110 let, teď čeká renovace v německé Jeně, která potrvá zhruba rok. V kopuli ho prozatím nahradí experimentální elektronický dalekohled.
Bukovanská chaloupka stojí na jihu Moravy a postavil ji Václav Navrátil se svou ženou Janou. Václav je architekt, a tak se postaral o návrh novostavby i celkovou rekonstrukci pozemku. Původně na místě stával starý dům, který však podle majitele nešel zachránit. Teď chaloupku lze i pronajmout a přespat v ní.
Patrik s Jankou se chtěli usadit ve vsi Opatová na západním Slovensku, a být tak blíž své rodině. Do oka jim padla stará usedlost s mlýnem, kde dříve hospodařila babička a k níž má Patrik citový vztah. Bývalou mlýnici nechal pár částečně zrekonstruovat a zbytek peněz investoval do nového rodinného domu, jenž měl splnit jejich nároky na pohodlné bydlení.
Ještě před pár lety se karlínským vinotékám přezdívalo špeluňky. K mání v nich bylo levné sudové chardonnay a posezení s potemnělou atmosférou. Nově otevřené podniky ale nastavují laťku hodně vysoko. Patří mezi ně i celkem nenápadný prostor v Křižíkově ulici, který se proměnil ve svěží vinárnu s růžovým barem a samoobslužnými automaty.
Vilu v obci Branžež si postavil architekt Ladislav Čapek jako své rodinné sídlo. Během druhé světové války ji ale zabavili nacisti a zřídili v ní středisko pro Hitlerjugend. Šarm, který vila měla za první republiky, se jí podařilo vrátit až po bezmála sto letech, kdy byl zchátralý dům na prodej. Dnes je v ní penzion s velkou zahradou a na okolních pozemcích se po ránu pasou daňci.
Historický kolotoč stojí na pražské Letenské pláni již od konce 19. století. Fungoval 112 let, až do roku 2006. Návštěvníci se mohli projíždět na figurínách koní, které byly potažené pravou kůží, postupně přibyly makety autíček. Technická rarita se průběžně opravuje již osm let, na renovaci se složili Pražané i formy. Nyní se práce chýlí ke konci, atrakce by se měla otevřít v červenci.
Dříve tu stával pivovar a pekárna, která zásobovala celé Znojmo. V domě ze 13. století se dnes nachází rodinný penzion, který vlastní místní rodák David Kozelský a jeho žena Valerie. Manželé koupili chátrající památku před několika lety, kdy ještě oba pracovali v nadnárodní korporátní firmě. Oprava budovy ale nakonec pohltila veškerý jejich čas i finance a stala se hlavním smyslem jejich života.
Komunitní a kulturní prostor Karnola funguje v Hranicích od září 2017. Sídlí v prostorách bývalé textilní továrny v těsné blízkosti centra města. Z bývalých sprch a šaten pro dělnice vznikl bar a kulturní sál. Žije to i venku na upraveném dvorku, kde za pěkného počasí probíhají kulturní a společenské akce. Karnola oživila občanskou společnost v Hranicích a vznikla kolem ní aktivní komunita.
Rodina známého šéfkuchaře koupila během pandemie koronaviru byt, od nějž si do budoucna slibuje vedlejší příjem i zhodnocení peněz. Bydlení poblíž centra Prahy bylo sice nově zrekonstruované, chyběla mu ale citlivá ruka, která by mu vrátila originalitu a zhodnotila některé jeho původní prvky, jako štukové stropy nebo historickou dlažbu.
Majitel bytu v novém domě si nechtěl lámat hlavu s vybavením interiéru, a tak požádal o pomoc dvě mladé architektky. Jejich úkolem bylo byt nejen zútulnit, ale vdechnout mu i některé ženské prvky. Výsledkem je světlý byt se zlatými detaily. "Pro nás je zajímavým zjištěním, že co je určeno primárně mužům, nemusí být stereotypně jen v černé a šedé," tvrdí studio.
Ze secesní vily v Dobřichovicích u Prahy je po třech letech důstojné místo k životu. Majitelé ji nechali kompletně zrekonstruovat a přizpůsobit chodu moderní domácnosti. Dům, který při pohledu z ulice připomíná malý zámeček, si začátkem 20. století nechal postavit podnikatel Alexandr Hlasivec jako své letní sídlo.
Ondřej s Kateřinou léta pracovali v bankovním sektoru, našetřili si peníze, a když je práce přestala bavit, odešli z Prahy. V rodném Českém ráji si koupili starou usedlost mezi ovocnými stromy a za pomoci architektů ji proměnili na pěstitelskou palírnu, moštárnu a místo k žití. Pálenku tu vyrábí dvě sezony a pěstují ovoce bez chemických postřiků.
Po více než pěti měsících Malé divadlo v Liberci dokončilo rekonstrukci foyer. Úprava vstupních prostor stála bezmála devět milionů korun, jinde jsou šatna i bar. A jako hlavní vchod začal sloužit ten blíže ke křižovatce se Sokolskou ulicí. Oznámila to Jarmila Levko, ředitelka Divadla F. X. Šaldy, pod které scéna spadá.
Nejdřív ztěžknou nohy, pak ruce. Prsty se začnou třást, najednou jsou neohrabané. Břicho je povolené, páteř ztuhlá a zhoršil se i sluch. A nakonec se dostavil i zákal v očích. Redaktorka online deníku Aktuálně.cz vyzkoušela takzvaný gerontooblek, který simuluje stáří. Rozhodla se v něm zjistit, jak je pro seniory a lidi se zdravotním omezením komplikovaná banální návštěva banky.
Mladá rodina se rozhodla kompletně zrekonstruovat panelový byt v Praze. Rodiče předškolního syna, kteří se živí jako akademičtí malíři, požádali o pomoc architekty, aby společně vymysleli, co svedou s jejich omezeným rozpočtem. Byt na pražském sídlišti po přestavbě vypadá atypicky díky oškrábané omítce i nahrubo osekanému vstupu do pokoje.
Výstaviště v Českých Budějovicích prochází postupnou proměnou a s ním se Jihočechům rozšiřují možnosti pro pořádání kulturního programu. Od 70. let minulého století je areál u řeky spjatý hlavně s veletrhem Země živitelka, který každoročně navštěvují davy lidí. Teď se díky nově zrekonstruovanému Pavilonu Z rozšířil i o prostory pro výstavy, filharmoniky, koncerty nebo divadla.
Ve vísce Maršov nad Metují na Broumovsku se nachází statek z 19. století, který patří manželům Hanišovým. Před pár lety ho koupili od rodinné příbuzné, zrekonstruovali ho ve stylu selského baroka a vrátili mu atmosféru starých časů. Na statku teď nabízí ubytování pro ty, kteří si chtějí oddechnout od městského života a starostí.
Zámek v Dukovanech na Třebíčsku je znovu na prodej, tentokrát však v podstatně lepším stavu. Současný majitel, který ho před šesti lety koupil od obce, areál kompletně zrekonstruoval a nechal připojit na vytápění biomasou. Do konce loňského roku byl v zámku hotel, restaurace a občasně i prohlídky pro turisty. Dnes je veřejnosti uzavřený a čeká na nového majitele.
