V pondělí ráno začaly stavební práce na opravě Barrandovského mostu v Praze. Silničáři frézují vozovku na rekonstruované části stavby a ve středu začnou bourat jeden z nájezdů na most. Zatím se na Strakonické ve směru do centra krátce po 07:00 tvořily kolony pomalu jedoucích aut. Větší problémy v dopravě na opravovaném mostě nejsou. Intenzivnější doprava byla v ranní špičce na objízdných trasách.
Silničáři v sobotu začali na pražském Barrandovském mostě a v jeho okolí vyznačovat dopravní omezení nutná pro opravu mostu. Kratší kolony zhruba na 15 minut se dopoledne tvořily na Jižní spojce ve směru na Smíchov. Řidiči se zdrželi také na Strakonické z centra, kde je zúžen provoz do jednoho pruhu. Oprava mostu začne v pondělí a je rozložena do několika let.
V pondělí bude v okolí pražského Barrandovského mostu zřejmě velmi rušno. Začíná první fáze jeho rekonstrukce, a tak se veřejnost obává, aby kvůli ní doprava v hlavním městě nezkolabovala. Praha také zveřejnila radu, jak most objet, nejdelší trasa má skoro dvacet kilometrů. "Používejte také navigaci s online daty, jako je Waze, aplikace od Google Maps nebo Mapy.cz, připomíná magistrát.
Trafostanice na kopci Kozí Horka, kterou za druhé světové války postavil wehrmacht, dostala nové využití. Do konce 20. století byla součástí nedalekého vojenského areálu, pak ale dosloužila a začala chátrat. Architekti ze studia Laplan v ní před pár lety uviděli potenciál a společně s majitelem ji proměnili na malý byt a zázemí pro ateliér.
Majitelé starého domu jezdili do vesnice k hoře Říp jen na víkendy a dovolenou. Po několika letech jim ale místo přirostlo k srdci, a tak se do chalupy rozhodli přestěhovat. Architekty oslovili s přáním, aby jim dům proměnili v moderní venkovské bydlení. Během rekonstrukce se ale ukázalo, že stavba je v horším stavu, než majitelé předpokládali, a tak se s úpravami muselo začít od základů.
Hospodářský dvůr v Borotíně na jihu Čech měl dlouho smůlu na majitele. Barokní a klasicistní budovy, které stojí u zříceniny hradu zvaného Starý zámek, se od restitucí jen přeprodávaly, aniž by se dočkaly oprav. V roce 2010 se proto o místo začal zajímat místní rodák a patriot Milan Tejnor. "Dvůr dostal dost na frak. Zloději v něm ukradli vše, co šlo, včetně třeba ručně tesaných trámů," říká.
Park v pražských Čakovicích se změnil v krásné místo pro odpočinek dospělých i dětí. Pozemek, na němž se nachází socha mistra Jana Husa, radnice svěřila do rukou krajinářských architektek, a tak v něm nechybí voda, zeleň ani nově vysázené stromy. Sad s malými jabloněmi odkazuje na příběh upáleného kněze a kromě potěšení v lidech probouzí i úctu k historii.
Mezonetový byt, penzion, vinárna i rodinný dům na vsi oslovily mezinárodní porotu soutěže Interiér roku, jež už sedmým rokem vybírala nejkrásnější bydlení z Česka a Slovenska. Absolutním vítězem všech kategorií se stal pražský byt se symbolem 69 od studia No Architects. "Číslo 69 je numerickým vyjádřením jing a jang a symbolem stability nebo třeba harmonie,“ vysvětlují vítězové.
Hrad Opálka v Plzeňském kraji dlouhá léta chátral bez povšimnutí obce, kraje i státu. Dokonce ani lidé z blízkého okolí netušili, že by se v areálu ohrazeném zdí mohla skrývat památka ze 14. století. Marcele Radlingerové bylo hradu líto, tak ho koupila. "Byl v hrozném stavu. Řekla jsem si, že když do toho nepůjdu já, tak asi nikdo," říká.
Dvůr v Noutonicích ve Středočeském kraji se po několik staletí dědil z generace na generaci. Poslední majitelka, jíž v žilách proudila krev rodiny Trojanů z nedaleké Okoře, už ale o stavení neměla sílu pečovat, a dům tak poprvé v historii přešel do cizích rukou. Koupili ho podnikatelé z Prahy, kteří ve statku vybudovali kavárnu a navázali na chov koní a jezdeckou školu.
Pražskou řadovku podle typizovaného vzoru, který se v 90. letech uplatnil hned v několika okolních ulicích, architekti proměnili v moderní městský dům pro celou rodinu. Historii stavby dnes připomíná jen její skelet, zbytek architekti nahradili moderními materiály i novou přístavbou. Výsledkem je luxusní bydlení s posilovnou, saunou i zahradou, na niž se dá vstoupit přímo z obýváku.
Desítky lidí ve středu dopoledne přihlíželi vyndání rozebraného dvojitého Zeissova dalekohledu ze západní kopule Štefánikovy hvězdárny v Praze. Demontáž největšího dalekohledu petřínské hvězdárny se podařila. Přístroj, který má více než 110 let, teď čeká renovace v německé Jeně, která potrvá zhruba rok. V kopuli ho prozatím nahradí experimentální elektronický dalekohled.
Bukovanská chaloupka stojí na jihu Moravy a postavil ji Václav Navrátil se svou ženou Janou. Václav je architekt, a tak se postaral o návrh novostavby i celkovou rekonstrukci pozemku. Původně na místě stával starý dům, který však podle majitele nešel zachránit. Teď chaloupku lze i pronajmout a přespat v ní.
Patrik s Jankou se chtěli usadit ve vsi Opatová na západním Slovensku, a být tak blíž své rodině. Do oka jim padla stará usedlost s mlýnem, kde dříve hospodařila babička a k níž má Patrik citový vztah. Bývalou mlýnici nechal pár částečně zrekonstruovat a zbytek peněz investoval do nového rodinného domu, jenž měl splnit jejich nároky na pohodlné bydlení.
Ještě před pár lety se karlínským vinotékám přezdívalo špeluňky. K mání v nich bylo levné sudové chardonnay a posezení s potemnělou atmosférou. Nově otevřené podniky ale nastavují laťku hodně vysoko. Patří mezi ně i celkem nenápadný prostor v Křižíkově ulici, který se proměnil ve svěží vinárnu s růžovým barem a samoobslužnými automaty.
Vilu v obci Branžež si postavil architekt Ladislav Čapek jako své rodinné sídlo. Během druhé světové války ji ale zabavili nacisti a zřídili v ní středisko pro Hitlerjugend. Šarm, který vila měla za první republiky, se jí podařilo vrátit až po bezmála sto letech, kdy byl zchátralý dům na prodej. Dnes je v ní penzion s velkou zahradou a na okolních pozemcích se po ránu pasou daňci.
Historický kolotoč stojí na pražské Letenské pláni již od konce 19. století. Fungoval 112 let, až do roku 2006. Návštěvníci se mohli projíždět na figurínách koní, které byly potažené pravou kůží, postupně přibyly makety autíček. Technická rarita se průběžně opravuje již osm let, na renovaci se složili Pražané i formy. Nyní se práce chýlí ke konci, atrakce by se měla otevřít v červenci.
Dříve tu stával pivovar a pekárna, která zásobovala celé Znojmo. V domě ze 13. století se dnes nachází rodinný penzion, který vlastní místní rodák David Kozelský a jeho žena Valerie. Manželé koupili chátrající památku před několika lety, kdy ještě oba pracovali v nadnárodní korporátní firmě. Oprava budovy ale nakonec pohltila veškerý jejich čas i finance a stala se hlavním smyslem jejich života.
Komunitní a kulturní prostor Karnola funguje v Hranicích od září 2017. Sídlí v prostorách bývalé textilní továrny v těsné blízkosti centra města. Z bývalých sprch a šaten pro dělnice vznikl bar a kulturní sál. Žije to i venku na upraveném dvorku, kde za pěkného počasí probíhají kulturní a společenské akce. Karnola oživila občanskou společnost v Hranicích a vznikla kolem ní aktivní komunita.
Rodina známého šéfkuchaře koupila během pandemie koronaviru byt, od nějž si do budoucna slibuje vedlejší příjem i zhodnocení peněz. Bydlení poblíž centra Prahy bylo sice nově zrekonstruované, chyběla mu ale citlivá ruka, která by mu vrátila originalitu a zhodnotila některé jeho původní prvky, jako štukové stropy nebo historickou dlažbu.
