V zalesněné krajině Plzeňska si Kamil Vacek koupil bývalý ranč s výletní restaurací a proměnil ho v místo pro svatby i party přátel. Jeho usedlost s velkou pecí a kuchyní pro 35 lidí si rezervují hlavně ženy pro cvičení jógy i únik od rodin. Ještě před pár lety byl přitom Rabštejn nad Střelou vyhlášeným místem pro muže. Lákala je sem svérázná obsluha i spaní, kde se jim zlíbí.
Minimalistická plátna, fousaté a potetované figuríny jako z výkladních skříní módních obchodů nebo masky použité v inscenaci absurdního dramatu se sešly na jedné výstavě. Ostravská galerie Plato jí zahájila provoz v novém sídle, někdejších městských jatkách.
Zchátralé, 30 let nevyužívané městské lázně v centru Plzně uplynulý pátek koupil Plzeňský kraj za 120 milionů korun. Po rekonstrukci mají sloužit jako prostory Západočeské galerie a sál pro několik stovek lidí. Místo kotelny bude v zadním traktu přistavěn čtyřpatrový objekt, kam galerie přesune sbírky ze stávajících nevyhovujících depozitářů.
Byt na pražských Vinohradech sice pochází z 19. století, jeho noblesa se ale časem ztratila pod těžkým nábytkem z dob komunismu. Velké místnosti s vysokými stropy navíc v 70. letech řemeslníci rozdělili do dvou menších bytů, a tak nezbývalo dost místa na velkou kuchyň ani důstojnou koupelnu. Majitelé bytu se rozhodli vrátit bytu kouzlo z minulosti a přizpůsobit ho dnešním nárokům na bydlení.
Odborníci ho považují za vrchol normalizačního luxusu a ikonu českého brutalismu. Roční rekonstrukce bývalého hotelu Intercontinental na Starém Městě v Praze ale odkryla nečekané vady na kráse. "Jako by ho stavěli jen na padesát let," říká autor opravy, architekt Marek Tichý.
O tom, že má obec Pětipsy svůj malý zámek, na Chomutovsku věděl málokdo. Areál na okraji obce byl zarostlý a připomínal poválečnou zónu. Ze stavby časem zbyly jen obvodové zdi, a i ty se postupně rozpadaly. V roce 2012 zříceninu koupil spolek nadšenců a postupně jí začal vracet ztracené kouzlo. Jeho snem je tady vybudovat první stálou výstavu Slovanů ve střední Evropě, chybí mu ale peníze.
Nahlédnout do běžně nepřístupných domů tento víkend umožní Den architektury. S letošním podtitulem "Nebourej, transformuj!" představí festival zdařilé proměny historických staveb a uctí velké architekty, jako byl Josip Plečnik nebo nedávno zesnulá Alena Šrámková.
Většina lidí z Modlešovic už nevěřila, že se památkově chráněný dům na návsi někdy podaří zachránit. Třicet let na něj nikdo ani nesáhl a místní se smířili s tím, že jednoho dne spadne. Když se před čtyřmi lety ve vsi znenadání objevili zájemci o koupi, sousedé je měli za blázny. Rodina se ale nedala odradit, dům koupila a začala ho postupně zachraňovat. Buduje v něm centrum pro milovníky květin.
V jižních Čechách na pozemku u bývalého drážního domku z 19. století nově bydlí lidé, kteří překonávají závislost na drogách. Dřevěnou novostavbu navrhl architekt Jakub Našinec pro neziskovou organizaci Sananim.
Jako výpravu ke kořenům svých sbírek pojala Moravská galerie v Brně novou výstavu, která je od pátku k vidění v Místodržitelském paláci. Přibližuje historii někdejší Obrazárny Moravského zemského muzea, včetně vybraných děl.
V malebné krajině nad obcí Zahořany se tyčí jeden z historicky nejstarších kostelů v severních Čechách. Vznikl v 17. století, a přestože je chráněný jako kulturní památka, od 50. let minulého století je prázdný a chátrá. Nadějí na jeho záchranu je místní spolek, který před pár lety založili lidé z Prahy. Díky jejich aktivitě se stavbu podařilo dostat z toho nejhoršího, oprava ale potrvá roky.
Regionální stanice Český rozhlas Olomouc má po 73 letech nové sídlo. Ze staré měšťanské budovy se novináři přestěhovali do bývalého obchodního domu s nábytkem. Objekt v Pavelčákově ulici pochází z roku 1912 a byl jednou z prvních železobetonových staveb v Rakousku–Uhersku. Rozhlas dům koupil před čtyřmi lety a nechal ho kompletně zrekonstruovat.
Poslední, dosud nepřístupné výstavní sály Humboldtova fóra mohou od tohoto víkendu navštívit obyvatelé německé metropole. Nové berlínské středisko kultury a umění najdou v budově, která vyrostla na místě sídla pruských králů i německých císařů.
V listopadu loňského roku Praha 7 představila první opravený podchod na pražské Vltavské. Nevyužívaná ulička pod mostem u stanice metra se za dva a půl milionu korun proměnila do svěžích růžovočervených barev, přibyl tu basketbalový koš a mobiliář pro skateboarding nebo BMX. Po tři čtvrtě roce je však prostor zase k nepoznání.
Jedna z nejstarších dálničních odpočívek v Česku, která vznikla v 70. letech, má za sebou radikální rekonstrukci. Střechov se nachází na 52. kilometru D1 ve směru na Prahu. Oficiálně se spolu s čerpací stanicí zprovozňuje v úterý 13. září. Brzy tu bude stát KFC, pro děti se tu postavilo hřiště. Především má ale nabídnout víc míst pro kamiony, kterých je na D1 stále nedostatek.
Jeden z nejkrásnějších bytů v Plzni se koncem září otevře veřejnosti. Takzvanou Semlerovu rezidenci, kterou po Adolfovi Loosovi dokončil jeho žák, řemeslníci rekonstruovali 10 let. Jméno nese podle svých tehdejších majitelů Oskara a Jany Semlerových a z Loosových realizací je jediným místem, které v Plzni přibližuje princip raumplanu.
Vedení Muzea Cheb a Karlovarského kraje nechalo opravit památkově chráněný statek v Milíkově. Znovu září červeno-bílé hrázdění a uvnitř stavení je stálá výstava, která ukazuje, jak v 19. století vypadala typická domácnost v bývalém Egerlandu, tedy historickém Chebsku.
Za první republiky se v Domažlicích vařil světlý ležák, který patřil k nejlepším v Čechách. V posledních letech však měšťanský pivovar chátral a radnice zvažovala, že celý areál srovná se zemí. Nakonec ho nechala zrekonstruovat a nemovitosti vrátila historickou podobu z 19. století. Dnes je v obří budově pivnice, restaurace, městská knihovna nebo komunitní centrum.
V zastrčené části pražského Smíchova se nachází malá trafostanice v rondokubistickém stylu, kterou ve 20. letech minulého století navrhl žák Jana Kotěry. Přestože je památkově chráněná, za posledních několik desetiletí dostala zabrat a chátrala. Před pár lety si jí všiml architekt Patrik Hoffman, který začal jednat s majitelem o jejím prodeji.
David Kotek si u malé obce na Ostravsku koupil větrný mlýn z roku 1869. Uchvátila ho okolní krajina i charakter pozemku, jejž si mohl upravit podle svých představ. Vedle historické stavby dříve stával statek, ten však z pozemku zmizel po druhé světové válce, a památka tak přišla o své původní využití. Kotek ale měl plán, jak jí vdechnout nový život.
