Tohle už dnes čtenář jen tak nezažije. Česky nedávno vydaný román Nevděčná cizinka ohledává téma emigrace a ciziny ve starém stylu. Autorka Irena Brežná svoji novou vlast nešetří, nevděčnou cizinkou ale není. Spíše skvělou pozorovatelkou a zapisovatelkou.
Po invazi na Ukrajinu odcestovali z Ruska spisovatelka Ljudmila Ulická a režisér Kirill Serebrennikov. Devětasedmdesátiletá autorka románů Případ Kukockij, Zelený stan nebo prózy Daniel Stein, překladatel, které prodala přes 2,5 milionu výtisků, řekla německé Deutsche Welle, že je od začátku března v Berlíně.
Do sebe uzavřený režim, přesvědčený o vlastní výjimečnosti. Budoucnost vidí v soběstačnosti a masivním zbrojení, tvrdě stíhá každého, kdo nesouhlasí s oficiální linií. Ne, nemluvíme o současném Putinově Rusku, nýbrž Albánii za časů Envera Hodži. Zdejší snad až středověký komunismus připomíná polská reportérka Malgorzata Rejmerová v knize nazvané Bláto sladší než med.
„Ještě před pár lety byla Ostrava podceňována, ale prochází renesancí. Vybírali jsme z několika stovek míst a chtěli jsme se zamyslet nad tím, co by dokázalo zejména mladé lidi zaujmout,” říkají Jan Dvořák a Vasilios Chaleplis, dva ze tří autorů knihy 111 míst v Ostravě, která musíte vidět. Vydala ji Paseka.
Dokumentarista a spisovatel Martin Ryšavý zná Ruskou federaci nejen z velkých evropských měst jako Moskvy či Petrohradu. Mnohokrát dlouhodobě pobýval daleko za Uralem, načež své zkušenosti přetavil do ceněných románů i filmů. Teď z Prahy samozřejmě sleduje ruskou invazi na Ukrajinu. "Opravdu bych nesázel na to, že válka v důsledku rozkladu ruských ozbrojených sil brzo skončí," říká v rozhovoru.
Co přesně je lidský hněv? K čemu jsou nám znechucení nebo stud a kde v těle cítíme závist? Otázky, které dětským čtenářům nabízí Kniha pocitů od dvojice autorů Ester a Milana Starých.
Půl roku poté, co francouzský deník Le Monde na titulní straně označil nález téměř šesti tisíců stran rukopisů spisovatele Louise-Ferdinanda Célina za „jeden z největších literárních objevů století“, se první z dosud neznámých děl dostane ke čtenářům. Román nazvaný Válka vydá 5. května nakladatelství Gallimard v prestižní takzvané Bílé edici, informovala agentura AFP.
Spisovatel Michal Viewegh, který tento čtvrtek oslaví 60. narozeniny, vydal životopis nazvaný Děravé paměti aneb Šedesát báječných let pod psa. Podtitul odkazuje na jeho bestseller Báječná léta pod psa, kterého od roku 1992 prodal přes 100 tisíc výtisků.
Románovou kronikou Šikmý kostel nadchla čtenáře daleko za hranicemi Těšínského Slezska. Ještě před vydáním posledního dílu plánované trilogie se Karin Lednická rozhodla připomenout tragédii, která se odehrála v roce 1944 v obci Životice. Gestapo zde v odvetné akci zavraždilo šestatřicet mužů, následovalo zatýkání a odvážení do koncentračních táborů. O události dnes ví jen málokdo.
Nenechme se zmást tím, že román Ze sídliště nedávno vydalo nakladatelství Odeon v prestižní řadě Světová knihovna. Šestačtyřicetiletý Dán Jonas T. Bengtsson napsal standardní a kvalitní skandinávský thriller. Ano, je to žánrová literatura. Nic na tom nemění, že má nejednoznačnou zápletku, naléhavý společenský kontext a po pravdě v ní vydrží pátrat jen ten největší gauner.
Intenzivně konejšivé, poučné a vtipné jsou memoáry věhlasného anglického přírodopisce a cestovatele sira Davida Attenborougha. Pětadevadesátiletý autor populárních dokumentů BBC již před pěti lety sepsal vzpomínky na své začátky. U příležitosti Velkého knižního čtvrtka teď jeho Výpravy do divočiny vydalo Argo v překladu Jitky Jeníkové.
Své tři zásadní knihy věnoval lidem, kteří v 50. a 60. letech minulého století utíkali z Východu do Paříže. Stali se jeho přáteli, vyprávěli mu své dramatické příběhy a jeho ani ve snu nenapadlo, že se to může opakovat.
Nové prózy Biancy Bellové a Jeana-Michela Guenassii, vzpomínky přírodovědce Davida Attenborougha či publikace o atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vycházejí u příležitosti dnešního Velkého knižního čtvrtku. Prodejní akci už jedenáctým rokem pořádá síť knihkupectví Kosmas. V jeden den uvádí na trh očekávané tituly ve snaze více na ně upozornit a pomoct knihkupcům i nakladatelům.
Od úmrtí Jacka Kerouaca uplyne 21. října 2024 přesně 55 let. Překladatel a znalec literatury beat generation Josef Rauvolf v podcastu Petra Viziny mluví například o alkoholismu, který se mu stal osudným. "Pil, aby si vytvořil clonu před nepřátelským světem médií i vytlemených fanoušků," říká.
Literární ocenění Rathbones Folio Prize v úterý získal šestašedesátiletý irský spisovatel Colm Tóibín za prózu The Magician (Kouzelník). Jedná se o fiktivní životopis německého romanopisce Thomase Manna, držitele Nobelovy ceny za literaturu a autora slavné Smrti v Benátkách nebo Kouzelného vrchu.
Z dosud nepublikované rodinné korespondence a deníků Jana Wericha čerpá kniha, kterou o slavném herci a jeho ženách napsala Tereza Brdečková. Vypráví o manželce Zdeně, dceři Janě a vnučce Zdeně, jež dnes žije ve Švýcarsku a na textu spolupracovala.
Za román Hodiny z olova, který se zabývá krachem evropských hodnot na pozadí čínské diktatury, spisovatelka Radka Denemarková získala Literární cenu spolkové země Štýrsko. Upozornil na to Deník N.
Téměř deset let po vydání své poslední básnické sbírky Chůze po dunách, za kterou získala Magnesii Literu, se Kateřina Rudčenková vrací stošedesátistránkovou novelou Amáliina nehybnost. Opět je za ni nominovaná na tutéž cenu, tentokrát v kategorii Litera za prózu.
Afroameričanka Toni Morrisonová napsala svůj nejslavnější román Milovaná na základě dobového článku o prchající černošské otrokyni, která byla na jihu USA chycena a raději zabila vlastní dítě, než aby se s ním vrátila k „pánovi“. Obdobně vznikla česky nedávno vydaná próza Neviňátka současného kanadského autora Michaela Crummeyho.
