Po 33 letech objevitelské ediční práce završil svazek Havran vydávání spisů Jana Zábrany. Už nyní se edice řadí k favoritům letošní Magnesie Litery za nakladatelský čin.
Když před deseti lety Kateřina Tučková vydala rozsáhlý román Žítkovské bohyně, prodala ho přes 100 tisíc výtisků a nastartovala novou vlnu čtenářsky úspěšných, soudobých českých próz takzvaného středního proudu. Nyní podle velmi podobného mustru vytvořila ještě rozsáhlejší knihu Bílá Voda.
Vítězem 35. ročníku Ceny Jiřího Ortena, kterou talentovaným autorům do 30 let uděluje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, se stal Vojtěch Vacek. Pracovník Domu čtení pražské Městské knihovny zaujal básnickou sbírkou nazvanou Měňagon. Zahrnul do ní své texty z posledních pěti let.
Příští kniha americké básnířky Louise Glückové, držitelky Nobelovy ceny za literaturu, bude pro čtenáře stejně překvapivá, jako překvapila i ji samotnou. Autorka deseti sbírek poezie a dvou knih esejů napsala v devětasedmdesáti letech svou první prózu, informovala agentura AP.
Některé knihy v době vydání působí nedostižně, po pár letech se z nich ale stávají docela dobové záležitosti. Platí to i pro nedávno přeložené Zapomnění od Davida Fostera Wallace, jednoho z nejoceňovanějších amerických spisovatelů přelomu milénia. Jeho prózy – stejně jako posun ve vnímaní autora – ukazují, jak moc se svět mění.
Miloval jsem impérium. Už není a můj život je teď šedivý, praví první. Rusko může být jedině velké a mocné, nebo nebýt, dí druhý. Rusové jsou Bohem vyvolený národ, tvrdí třetí. Nejsou to hlasy vyhecované současnou propagandou a válkou na Ukrajině: to jsou výpovědi, které už na přelomu tisíciletí sesbírala spisovatelka Světlana Alexijevičová.
Kateřina Tučková, autorka bestselleru Žítkovské bohyně, vydala román Bílá Voda. Na příběhu o řeholnicích, které v 50. letech minulého století čelily totalitnímu bezpráví, pracovala deset roků. „Nejmladší řeholnice byly umístěny do továren a mladíci byli ponoukáni, aby je svlékli z roucha a převedli do civilu, často i násilnou cestou,” líčí autorka.
„V průběhu let jsem rozkrývala další vrstvy toho, co se tehdy v Československu dělo. Nejmladší řeholnice byly umístěny do továren a mladíci byli ponoukáni, aby je svlékli z roucha a převedli do civilu, často i násilnou cestou,” líčí spisovatelka Kateřina Tučková, která vydala dlouho očekávaný román Bílá Voda. Pracovala na něm deset let.
Nakladatelství Paseka pokračuje v edici Velké dějiny zemí Koruny české, největším projektu české historiografie. Historik Jiří Pernes se v nově vydané knize věnuje letům 1948 až 1956. Zabývá se vznikem exilu, studenou válkou, militarizací Československa, válkou v Koreji, politickými procesy nebo událostmi po smrti Stalina a Gottwalda.
Úspěšného podnikatele vytáčí, že jeho dcera brojí proti kapitalismu, a tak ji vezme na zájezd do komunismu, aby se poučila z historie. Z bizarního výletu za politickými procesy a frontami na maso se ale v dystopickém románu Opona stane past. Spisovatel Ondřej Hübl v rozhovoru vysvětluje, proč by levicoví aktivisté jeho knihu radši ani neměli číst a proč mu sdílená ekonomika připomíná znárodňování.
Karel Gott si za svého života tak úzkostlivě střežil vlastní mediální obraz, že o něm většina jeho biografií mluvila jen v dobrém. Hudební publicista Pavel Klusák, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, ve své knize Gott: Československý příběh nabízí kritičtější pohled. V rozhovoru mluví o zpěvákově marné snaze zůstat mimo politiku, komplikovaném vztahu s otcem i angažmá v západním Německu.
Kdyby literatura byla závody v šíři slovní zásoby a spletitosti souvětí, Vratislav Maňák by stál na stupních vítězů. Čtyřiatřicetiletý držitel Ceny Jiřího Ortena opět potvrzuje svůj výjimečný jazykový talent v nedávno vydané knize Smrt staré Maši.
Není to kulturní metropole jako New York nebo Los Angeles, ale jedno ohromné, rozrůstající se předměstí, popsala americká prozaička Susan Choiová dějiště svého románu. V tom bezejmenném jižanském velkoměstě se člověk, pokud mu ještě nebylo šestnáct a nevlastní auto, v podstatě nemá jak pohybovat. A pokud je teenager počátkem 80. let 20. století, chce co nejrychleji pryč.
V knize Kabát a kabelka, již napsala dvaašedesátiletá hudebnice a režisérka Marka Míková, se malí čtenáři setkají s nezvyklými pojmy i neobvyklým milostným příběhem. Text provázený ilustracemi Galiny Miklínové letos ocenila porota Magnesie Litery jako knihu roku pro děti a mládež.
"Nevěříš legendě?" táže se kupec Izar. "Co tam máš dál?" odpovídá jeho líbezná sokyně, kněžna Núrit. Ne vyhýbavě, byť opomíjí kategorie jako pravda a lež nebo víra a skepse. I póly, které dávají dynamiku nejnovější knize Biancy Bellové nazvané Ostrov, mají jména: vyprávění a naslouchání. Nic víc.
Román Bílá Voda jedné z nejúspěšnějších českých spisovatelek Kateřiny Tučkové se měl na pultech obchodů původně objevit už sedmého dubna. Nakladatelství Host ale kvůli nedostatku papíru muselo vydání odložit na konec měsíce. Nejde o ojedinělý případ. Nouze o tiskařský papír a jeho zdražení komplikují nakladatelům práci už od loňského roku. Zvedly se také ceny knih, čtenáři si připlatí i u dotisků.
„Bůh žije a čte Agambena.“ Nápis, který se během pandemie objevil na stěně jednoho milánského kanálu, svérázně poukázal na to, co napadlo mnoho čtenářů tohoto italského filozofa. Kniha Homo sacer, jeho nejslavnější dílo z roku 1995, se zpětně jeví jako prorocká.
Cenu Jiřího Ortena, kterou talentovaným autorům do 30 let uděluje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, může získat novela Předvečer nebo jedna z básnických sbírek Štičí kost či Měňagon. Vítěz 35. ročníku bude oznámen 17. května v Zrcadlové kapli pražské Národní knihovny, informovali ve středu pořadatelé.
