Podcast: Jako Hra o trůny nebo David a Goliáš. Příběh Ukrajiny a Putina je jasný
S Marií Iljašenko a Koljou Ivaskivem, básníky s ukrajinskými kořeny, o nočním bdění nad Kyjevem, chaosu války a pořádku v ukrajinských hlavách.
Literatura
Hlavně potěšit svou bublinu na sítích. Román se vysmívá "pokrokovým" kritikům
V dlouhém, vyčerpávajícím, ale také chytrém a zábavném románovém debutu oceňovaného amerického scenáristy Charlieho Kaufmana je hodně motivů a málo řádu.
Vosk nikdy nelže. Vyšel román o Madame Tussaud, která v ošklivosti viděla krásu
Dramatik Oscar Wilde slavně prohlásil, že vůči historii máme jedinou povinnost: přepsat ji. Jedna věc je samozřejmě činit tak z ideologických důvodů. Když ale romanopisci ve 20. století přestali za každou cenu popisovat „pravdu“ a našli odvahu nakládat s letopočty či skutečnými postavami volněji, značně si rozvázali ruce.
Podcast Na dotek: Posvátná místa se v Česku rodí i dnes
Se spisovatelem a pedagogem Václavem Vokolkem o zázraku, který se "nehodil do krámu" úřadům, církvi, ani Boženě Němcové. A také o tom, jaké je to stát se v 65 letech bezdomovcem.
Čína cenzuruje známou spisovatelku. Upozornila na ženu, kterou manžel přikoval ke zdi
Z čínského internetu začaly mizet zmínky o populární spisovatelce a scenáristce Jen Ke-ling, která obvinila prezidenta Si Ťin-pchinga, že toleruje obchodování s lidmi. Napsal to britský deník The Times, podle nějž k cenzuře zřejmě dochází na příkaz tamní komunistické strany.
Klimbá u televize, nevnímá svět. Vyšel román o dívce, která si přesně tohle přála
Můj odpočinkový rok je román o experimentu. Zoufalá hrdinka se rozhodne prožít 365 dnů v omámení a naději, že se probudí a život jí „bude stát za tu dřinu“. Jak tohle může dopadnout?
Knihy v Íránu skokově zdražují. Na čtenáře dopadají západní sankce
Čtením nových knih se donedávna mohli rozptylovat Íránci sužovaní hospodářskou krizí, ke které přispěly sankce uvalené Západem kvůli zdejšímu jadernému programu. Nejen nové romány jsou teď ale v Íránu čím dál dražší a nakladatelé si nevědí rady s prudce rostoucími cenami papíru, píše agentura AFP.
Byla komunistka. Její deníky ale vyjadřují pocit člověka, který s režimem nesouzněl
Když bylo písničkáři Janu Burianovi 60 let, vydal obsáhlou knihu o svém otci, avantgardním divadelníkovi Emilu Františkovi Burianovi. Letos na jaře oslaví sedmdesátku a znovu nebude bilancovat sám. Uspořádal deníky své matky, dramatičky a herečky Zuzany Kočové, která žila v letech 1922 až 1988.
Nejlepší komiksovou knihou je Štefánik, uspěly také příběhy z historie běhání
Nejlepší českou komiksovou knihou uplynulého roku se stala biografická publikace o jednom ze zakladatelů Československa Milanu Rastislavu Štefánikovi. Příběh slovenského politika a letce od scenáristů Michala Baláže a Gabriely Kyselové nakreslil Václav Šlajch. Kromě hlavní sošky Muriel v úterý večer získal také Cenu České akademie komiksu.
Ze štěstí se tloustne. V knize do ruského zapadákova míří vojsko mrzáků a malomocných
Neklidná doba, represe i nečekané události hýbou česky nedávno vydaným románem Jurije Bujdy. Osmašedesátiletý ruský novinář, který pracoval pro deníky Nezavisimaja gazeta nebo Izvestija, začal beletrii psát až ve zralém věku. Dnes je držitelem literární ceny Velká kniha a jeho povídky vycházejí na předních stranách časopisů.
Terst jako způsob myšlení. V italském městě se lidé definovali tím, čím nebyli
Po nadnárodní říši, která spojila střed Evropy s mořem a zanechala bohaté kulturní dědictví, se ohlíží italský germanista Claudio Magris v česky nedávno vydané knize Terst. Vrací se ke svému rodišti, kdysi nejdůležitějšímu přístavu Rakouska-Uherska a městu, kde se italský prvek střetává se slovanským a německým. Toto střetávání je také tématem knihy.
Zabitá židovka a podzemní nacistická továrna. Prameny Vltavy jsou víc než detektivka
Knihy Aleny Mornštajnové nezískávají respektované literární ceny, možná z toho důvodu, že se příliš dobře prodávají. Vloni vydané Prameny Vltavy, které napsala Petra Klabouchová, asi dopadnou podobně. Tentokrát ovšem proto, že jde o pouhou žánrovou literaturu. Detektivkám se přece ceny nedávají.
Horáková: Na staré dobré časy nevěřím. Každý věk byl jednou prohnilou současností
Srdce Evropy, poslední kniha spisovatelky Pavly Horákové, vypráví příběh Anežky, která žije v současnosti, a Kateřiny z doby před 100 lety. „Anežka zastupuje Česko, naši identitu a národ. Ve Vídni poprvé poznává svoji minulost, zažívá, jaké je to být součástí většího celku, a stojí na rozcestí, jak naložit se svojí identitou. Jestli zůstat, nebo se stát středoevropankou," vysvětluje autorka.
Odvedla dítě do jeslí a psala na parkovišti. Vyšel román od čtyřnásobné matky
Když člověk dočte česky nedávno vydanou prozaickou prvotinu Irky Doireann Ní Ghríofaové, čeká ho zasvěcený doslov, který překladatelka Alice Hyrmanová McElveen výstižně nazvala Hledání ztraceného hlasu. Na mysli má samozřejmě hlas ženský. Nebo přesněji více hlasů, v zájmu přehlednosti ale začněme dvěma.
Intriky a láska v Londýně 19. století. Román balancuje nad propastí červené knihovny
Řekněme si to na rovinu. Nic nemůže být vzdálenější současné realitě než aristokratický svět panských sídel. Koloniální Anglie poloviny 19. století s neslýchanými novinkami, jako je železnice a čaj o páté: co s tím proboha dnes?
Točí videa o literátech 19. století: Idealizujeme si je, dost pili. Mácha byl sadista
„Našla jsem si k tomu vztah na vysoké škole, vyučující nás zásoboval drby z té doby a já je tahala jako esa z rukávu při zkouškách. Jeden učitel mi pak řekl, že bych mohla v 19. století dělat bulvární novinářku,” říká Karolína Meixnerová, autorka instagramového účtu cojezoe_ a videí, ve kterých popularizuje literaturu předminulého století.
Jsme to, co nám společnost neumožnila. Édouard Louis v knize rozebírá vztah s otcem
Devětadvacetiletý Édouard Louis píše výhradně o svém životě. Výjimečného autora autobiografického žánru z něj dělá fakt, že ze zkušeností gaye vyrůstajícího na francouzském venkově vytvořil něco obecně platného: přesnou analýzu sociálně slabých oblastí nebo menšin vyloučených ze společnosti.
Chromý pastýř o holi. Čtení a výstavy připomínají 100 let Jana Skácela
Nejen brněnské instituce toto pondělí připomínají 100. výročí narození básníka Jana Skácela. Akce nazvaná Skácel 100 začne odhalením umělecké instalace v Moravské zemské knihovně, následovat bude v Moravském zemském muzeu předpremiéra dokumentu Hledání Jana Skácela od České televize a tamtéž vernisáž výstavy.
Vydělal na bitcoinech a dal se na porno. Kniha líčí proměnu bílého stárnoucího muže
Je chronologicky vyprávěná, má přehledný počet postav, v podstatě jen čtyři hlavní, a je v ní dost sexu. Kniha spisovatele Martina Vopěnky nazvaná Poslední stanice Hamburk může oslovit široké čtenářské řady.