Je důležité, aby na knižním trhu zůstala pestrost. Kdyby existovalo jen několik velkých nakladatelských domů, vedlo by to k vydávání pouze mainstreamové literatury, říká spisovatelka Markéta Hejkalová, která je zároveň ředitelkou Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Jeho 34. ročník se uskuteční 11. a 12. října v Kulturním domě Ostrov a Krajské knihovně Vysočiny.
K nejčtenějším spisovatelům 60. let minulého století patřil Josef Škvorecký, od jehož narození tento pátek uplynulo 100 let. Autor románů Zbabělci nebo Tankový prapor také překládal a po emigraci s manželkou Zdenou Salivarovou založil exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers. "Škvorecký má šanci stát se prostřednictvím některých svých děl klasikem," věří literární historik Michal Přibáň.
Když jim umřela máma, kluci nejdřív mysleli, že je to hra. Byli přesvědčení, že se schovává a odněkud je pozoruje. Naschvál čurali na záchodové prkénko nebo plivali zubní pastu na zrcadlo, aby ji přivolali. Po čase oplakali, když ztratili její ručně napsaný vzkaz do školy. A ještě později se nemohli shodnout, jestli jim ten večer, co odmítli jít do vany, před spaním četla, nebo ne.
Spisovatelka Tereza Boučková tuto středu v Praze představí svoji novou knihu nazvanou Dům v Matoušově ulici. Pátrá v ní po osudech židovských obyvatel jedné budovy v průběhu 20. století.
Cenu Jaroslava Seiferta, kterou uděluje Nadace Charty 77 za vynikající básnické či beletristické dílo, toto úterý v rezidenci pražského primátora obdržel básník a prozaik Pavel Kolmačka. Vyznamenán byl za román Canto ostinato s přihlédnutím k předchozí tvorbě. Vybrala ho porota vedená literárním vědcem Tomášem Kubíčkem.
Spisovatelé budou koncem týdne debatovat ve vzducholodi, která stojí na střeše pražského Centra současného umění DOX a jmenuje se Gulliver. "Často se mě ptají, proč v Gulliverovi nevystavujeme umění. Je to proto, že do vzducholodi proudí vzduch, nemůžeme tam nic vystavovat, ale vyprávějí se tu příběhy, je to prostor věnovaný literatuře," vysvětluje programová ředitelka Michaela Šilpochová.
Ze soukromého archivu německé fotografky Anji Walz pocházejí snímky, které zachycují významného českého básníka Ivana Diviše na sklonku života. Od této středy je veřejnost může vidět v galerii Paláce Liebieg, který se nachází v horním centru Liberce. Výstava potrvá do 11. listopadu. Koná se u příležitosti 100. výročí autorova narození, jež připadá na tuto středu.
Jako součást projektu Identita vychází kniha Identita – příběh českého grafického designu. Obsáhlá monografie vznikala sedm let, vytvořil ji kolektiv okolo teoretičky designu a editorky Lindy Kudrnovské. Pro více než pětisetstránkovou publikaci oslovila desítky odborníků a institucí z oboru grafického designu, stejně jako sociologů nebo kulturních antropologů z Čech i zahraničí.
Více než rok po svém muži, světoznámém spisovateli Milanu Kunderovi, tuto sobotu ráno ve Francii zemřela jeho manželka Věra Kunderová. Bylo jí 88 let. O úmrtí informovala Moravská zemská knihovna. Někdejší hlasatelka Československého rozhlasu a posléze televize byla desítky let autorovou asistentkou a literární agentkou. Dohlížela také na překlad jeho francouzsky psaných románů do češtiny.
Nové knihy Evžena Bočka, Miloše Urbana nebo Jaroslava Rudiše budou součástí podzimního 25. ročníku Velkého knižního čtvrtku. V rámci prodejní akce zaměřené na novinky předních českých nakladatelství se na pultech knihkupců 17. října naráz objeví 15 počinů domácích i zahraničních tvůrců.
Válečné praktiky okupantů na Ukrajině v mnohém připomínají válku v Čečensku z 90. let minulého století, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz švýcarská spisovatelka a novinářka slovenského původu Irena Brežná. "Cíl se nezměnil. Rusové chtějí zlomit morální sílu Ukrajinců a připravit je o to nejdražší," popisuje autorka, jejíž zápisky z čečenské války nedávno knižně znovu vydalo nakladatelství Absynt.
Laureátem 29. ročníku Literární ceny Knižního klubu se stal Jiří B. Mayer s knihou Závojnatky. Tento rukopis se prosadil v konkurenci 127 zaslaných prací. Odměnou vítězi je vydání prózy pod nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 tisíc korun a skleněná plastika ve tvaru otevřené knihy. Držitele ceny pro autory dosud nevydaných textů pořadatelé vyhlásili v pražském Kaiserštejnském paláci.
Na smrt se nelze připravit, lze ji ale brát jako stále přítomnou. "A pro mě v tomto smyslu žijí pospolu živí a mrtví," řekla jednou spisovatelka Daniela Hodrová, která ztrátě nejbližších vzdorovala tím, že o nich psala. Významná česká literátka v noci na sobotu zemřela, bylo jí 78 let.
Několik knih o české literatuře 19. století napsala literární historička Jaroslava Janáčková, která tento pátek zemřela v Praze. Bylo jí 94 let. O úmrtí informoval její syn, literární kritik a historik Pavel Janáček.
V době, kdy se stále válčí v Pásmu Gazy, obdrží izraelský spisovatel David Grossman německou literární Cenu Heinricha Heineho. Informovala o tom agentura DPA. Pořadatelé jej vybrali s přihlédnutím k tomu, že "v mírovém procesu na Blízkém východě apeluje na vzájemné porozumění a toleranci".
Už několik románů převážně s historickými náměty napsal sedmapadesátiletý Marek Toman. Ten nejnovější nazvaný České sklo ale věnoval současnému tématu, a ještě jej situoval do prostředí české diplomacie, v němž se coby zaměstnanec ministerstva zahraničí pohybuje několik desítek let.
Tak jako jsme se smutně smířili s tím, že rajčata v supermarketu už někdy pouze vypadají jako rajčata, i když tak nechutnají, odvykli jsme si očekávat od současné české prózy víc než napínavý děj nebo palčivé, pokud možno aktuální téma. Nová sbírka povídek Hany Lundiakové připomíná, že beletrie může nabízet i atmosféru, že i vyprávění má schopnost intenzivně vonět a hořkosladce chutnat.
"V zakázaným území dělej si, co chceš," zpívala Zuzana Michnová ze skupiny Marsyas. Zhruba do stejné doby, kdy píseň vznikla, tedy vrcholné normalizace, avšak do ještě zakázanějšího území bere čtenáře ve své nové krimi próze Petra Klabouchová.
Pro vydání publikace nazvané Mašinérie lží si nakladatelství Kalich nemohlo vybrat vhodnější dobu. Kniha izraelského novináře Ben-Drora Jeminiho popisuje, jak si západní média a akademický svět převypravují složitou realitu na Blízkém východě.
