Pro letošní rok v české literatuře je charakteristické, že vyšlo hned několik výrazných debutů. Ať už se jednalo o čistokrevné prvotiny jako román Miroslava Hlauča nazvaný Letnice, nebo první prózy autorů dosud píšících básně, což byl případ Flory od Jonáše Zbořila. Aktuálně kritiky nejvíc rozděluje první próza talentované Emmy Kausc, která na sebe nejdřív také upozornila poezií.
Do češtiny převedla knihy Jevgenije Zamjatina, Fjodora Michajloviče Dostojevského, Nikolaje Vasiljeviče Gogola, Lva Nikolajeviče Tolstého nebo Ivana Sergejeviče Turgeněva. Především se ale věnovala dílu Michaila Bulgakova. Ve věku 89 let zemřela na Boží hod překladatelka z ruštiny a ukrajinštiny Alena Morávková.
„Nedopustím, abych jednou zchátral do takového slizounství,“ rozhodne se dospívající Kamil Fila poté, co zhlédne snímek Faunovo velmi pozdní odpoledne z roku 1983. Režisérka Věra Chytilová tehdy natočila ironický portrét muže, který úzkost ze stárnutí plaší snahou být neodolatelným sukničkářem.
Karel Čapek varoval před populistickou politikou, a je tak aktuální i nyní, uvedl při středeční vzpomínkové akci u spisovatelova hrobu na pražském Vyšehradě literát a scenárista Pavel Kosatík. Setkání se pravidelně koná ve výroční den Čapkova úmrtí, k němuž došlo roku 1938. V posledních letech se ho vždy účastní desítky lidí.
Dalo by se říct, že jde o ságu několika generací žijících v ústí fjordu. Nebo že se v té knize vůbec nic neděje. Novela To je Ales norského držitele Nobelovy ceny za literaturu Jona Fosseho, kterou v českém překladu Ondřeje Vimra nedávno vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská, je silná svou neuchopitelností.
Cenu Miloslava Švandrlíka, kterou uděluje Obec spisovatelů za nejlepší humoristickou knihu, získal spisovatel a stand-up komik Pavel Tomeš se sbírkou povídek nazvanou 13! – Třináct příběhů s přílohami. Jedná se o mozaiku příběhů, v nichž se postavy dostávají do neobvyklých situací, jež ne vždy dopadnou úplně dobře.
Vršovické knihkupectví v Praze se od velkých obchodů s knihami podstatně liší. Ani ne tak množstvím knih, jako osobním přístupem knihkupců. Mezi regály plnými knih potkáte v běžném denním provozu jeho majitele Martina Koubíka a prodavačky Kateřinu Veselkovou a Kláru Hanzalovou. Kateřina přečte i 17 knih měsíčně, aby věděla, co zákazníkům doporučit.
Když Istanbul zahalí mlha, racci přestanou křičet. Vodní doprava na Bosporu takřka ustane. A ty lodě, které přesto vyplují, dlouze houkají, aby se vyhnuly srážkám. V takových chvílích spisovatel Orhan Pamuk zvedá oči od rozepsaných vět a pozoruje to z okna. "Houkání uvrhuje město do zvláštního stavu úzkosti. V této nové atmosféře se moje romantická představivost rozhoří," tvrdí.
Ve věku 83 let uplynulou neděli v Praze zemřela spisovatelka Jelena Mašínová, manželka a spoluautorka scénářů Pavla Kohouta. Poslední rozloučení se uskutečnilo v úzkém rodinném kruhu. O úmrtí informovala neteř Jolana Jelínková.
Venkovští srdcaři versus zvířata velkého byznysu. V nové knize Drak na polní cestě pokračuje spisovatel Jiří Hájíček ve svém osvědčeném tématu. Čtenáře opět zavádí do jižních Čech, kde rozkrývá další vrstvu eroze venkova: podle něj nemilosrdný vliv velkého kapitálu. Na pozadí malé vesnice ale vykresluje také spoustu společenských úkazů, jako jsou bezdětnost nebo pozdní rozvody.
Tchajwanci na rozdíl od Čechů nevynášejí odpadky průběžně. Aby se smetí nehromadilo, vycházejí s ním vždy v přesně danou dobu, kdy do jejich ulice přijedou žluté popelářské vozy oznamující svou přítomnost klavírní skladbou Pro Elišku od Ludwiga van Beethovena. Jenže Shieh Zi-fan přesně v těchto hodinách měla vždy spoustu práce.
Letošní široce připomínané 100. výročí narození spisovatele Josefa Škvoreckého ukázalo, že dílo autora románů Zbabělci, Tankový prapor či Mirákl přinejmenším ve starší a střední generaci stále silně rezonuje. Krátce poté literární historik Michal Přibáň zveřejnil první část jeho rozsáhlé biografie. Nazval ji podle přezdívky Errol, kterou autora oslovovali přátelé.
Slavný příběh francouzského spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho Malý princ se dočkal překladu do hanáčtiny. Překlad s názvem Malé královské sênek vznikl díky sběratelce knižních vydání Malého prince Martině Dlabajové, která ke spolupráci přizvala hanácké patrioty Miroslava Hrabčíka a Jana Krejčího a Hanácký folklorní spolek. Kniha byla slavnostně pokřtěna dnes v hanácké obci Příkazy.
Známý romanopisec Salman Rushdie nebo držitelé Nobelovy ceny za literaturu Wole Soyinka, Orhan Pamuk, Jean-Marie Gustave Le Clézio a Annie Ernaux volají po tom, aby Alžírsko propustilo pětasedmdesátiletého spisovatele Boualema Sansala. Ten byl za záhadných okolností zatčen po příletu z Paříže a hrozí mu vězení. Jeho případem se zabývá francouzský prezident Emmanuel Macron.
Salman Rushdie říká, že to stále vidí před očima. V srpnu 2022 světoznámý spisovatel besedoval v USA, když na pódium zničehonic vtrhnul muž s černou kuklou přes hlavu. Vytasil nůž, vrhl se na autora a začal ho bodat. „Zvednu levou ruku v sebeobranném gestu. Muž do ní zaboří nůž. Následuje sprška bodných ran, do krku, do hrudníku, do oka, všude,“ popisuje Rushdie.
O pobytu astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici vypráví novela Orbital, za kterou toto úterý večer anglická spisovatelka Samantha Harvey získala prestižní literární Bookerovu cenu za beletrii.
Letadlo s šéfem americké zpravodajské služby CIA Billem Burnsem dvě hodiny krouží nad Moskvou. Metropoli svírá mlha tak hustá, že stroj nemůže přistát ani na jednom ze tří letišť. I když tajné misi hrozí prozrazení, vládní speciál USA nakonec dosedne v 900 kilometrů vzdálené lotyšské Rize. Burns se na jednání se špičkami kremelského režimu dostaví až další den ráno. Unavený a nevyspalý.
Příběh služebnice je opět v kurzu. Populární román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové z roku 1985, ve kterém Ameriku ovládnou náboženští fanatici a začnou brutálně potlačovat práva žen, se po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem vrátil na seznam bestsellerů webu Amazon.com.
Konec 50. let minulého století. I když českou společnost ještě svírá strach ze stalinských čistek a chruščovovské tání lze spíše tušit, výtvarník a básník Jiří Kolář svádí obdivuhodné války o smysluplné kulturní počiny. Bojuje o každý článek ve sborníku, svůj i kolegů, o každou výstavu či reedici. To vše z okrajové pozice, zaštítěn jen vlastní erudicí a osobností.
