Ve věku 89 let zemřel peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. Podle agentury AP to v neděli oznámil syn velikána latinskoamerické literatury, který je autorem oceňovaných románů jako Město a psi nebo Kozlova slavnost. Potomci spisovatele oznámili, že jejich otec bude zpopelněn a nebude se konat žádné veřejné poslední rozloučení.
Günter Grass, nositel Nobelovy ceny za literaturu, zůstává i deset let po své smrti kontroverzní osobností. Když přiznal členství ve Waffen-SS, otřáslo to s jeho pověstí morální autority. Ovšem dílo, které za svůj život vytvořil, i angažovanost za lepší Německo stále inspirují debaty o vině, odpovědnosti a vyrovnávání se s minulostí.
Josef Čapek, který zemřel v 58 letech počátkem dubna 1945 v nacistickém koncentračním táboře Bergen-Belsen na tyfus, nebyl jen svébytným malířem, ale napsal i řadu knih. Patří k nim např. esej Kulhavý poutník, próza Stín kapradiny či knížka pro děti Povídání o pejskovi a kočičce. Sám se považoval za fatalistu, a tak se stavěl i ke svému násilnému odsunu do koncentračního tábora.
Italský novinář Fabio Marchese Ragona na základě rozhovorů s papežem Františkem napsal knihu Život - Moje cesta dějinami. Ta nabízí portrét současné hlavy katolické církve na pozadí velkých událostí 20. století. Česky vyšla v druhé polovině letošního března v nakladatelství Práh.
Vyjma Karin Lednické a její trilogie Šikmý kostel mapující osudy Karvinska po dobu 70 let získali nominaci za svá díla zveřejněná v loňském roce i další tři umělci. Sošky budou oceněným předány na slavnostním udílení Cen Jantar, které se odehraje 19. května v Ostravě. V pátek to za pořadatele oznámil Aleš Honus. Ceny Jantar jsou určené tvůrcům, kteří mají blízký vztah k Moravskoslezskému kraji.
Soud v Alžírsku poslal ve čtvrtek 27. března francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala na pět let do vězení, píše agentura AFP. Musí také zaplatit pokutu 500 000 alžírských dinárů (asi 86 000 Kč). Prokuratura původně požadovala deset let vězení, protože obžalovaný se podle ní dopustil výroků, které poškozují územní celistvost Alžírska.
V saském Lipsku se ve čtvrtek 27. března otevírá knižní veletrh, který patří k největším literárním festivalům v Evropě. Letos se na něm představí přes 2000 vystavovatelů ze 45 zemí světa včetně Česka. Hlavním hostem je letos Norsko. Číst se bude v příštích čtyřech dnech nejen na lipském výstavišti, ale třeba i v zoologické zahradě či na břehu jezera.
Ne náhodou je kniha rozdělena do třech dějství „Před, Za a Po válce“. Tato období totiž dobře reprezentují extrémní změny v hercově životě. Od 30. let, kdy zářil jako hvězda prvorepublikového filmu, měl pohádkové příjmy a plné divadlo, přes válku, kdy se snažil přežít umělecky i lidsky, až po obvinění z kolaborace s Němci, následné vězení a zoufalé pokusy o návrat do záře reflektorů v 50. letech.
David a Marta vyrůstají v 80. letech na jednom z pražských sídlišť, chodí do stejné školy a tiše i nahlas touží po západním zboží. Začínají chápat, že není dobré jakkoli vyčnívat, sbírají sběr, hrají céčka, každý listopad kreslí ve škole Auroru a na stěny pokojíčků si lepí plakáty z Bravíčka. Chodí do Pionýra, prožívají první lásky a vědí, že jsou věci, o kterých se mluví jenom doma.
Z více než 550 posuzovaných knih letos v soutěži Magnesia Litera získalo nominaci 33 titulů v 11 kategoriích. Debutem roku se může stát román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy nebo básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna. Novináře o tom informoval Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
V připravovaném románu spisovatelka čtenářům představí Báru a Ptáčníka, jejichž cesty se protnuly dávno před tím, než se potkali. Do jaké míry je jejich současnost utvářena minulostí? Zatímco Bára se potřebuje vyrovnat s tím, co se jí před lety stalo, Ptáčník se se svou minulostí naučil žít. Nebo snad ne?
Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Autorka Kausc zaujala příběhem Narušení děje. Sbírka Jak se líčit v nemoci ukrajinské autorky Zahladko oslovila porotu zoufalstvím z války v její rodné zemi, hněvem z války i ze lhostejnosti k válce a také úzkostí ze smrti.
Ne všichni faráři a farářky jsou takoví, jak si je představujeme. Právě ty, co se těmto stereotypům nějakým způsobem vymykají, vyzpovídal Aleš Palán ve své nové knize. Někteří mohou působit jako podivíni či exoti, ale jedno mají přes všechnu svébytnost společné. Opravdovou hloubku.
Mladičká Jana se rozhodne stát služebnicí boží dřív, než najde sebe sama. Dřív než zjistí, že člověk jí je blíž než Bůh a že ji přitahují ženy. Nový román držitelky Magnesie Litery Petry Dvořákové Návrat se odehrává v klášteře 90. let minulého století a vypráví intimní příběh o cestě do vlastního nitra i o poctivém hledání víry a lásky.
Když koncem 90. let minulého století navštívil Prahu slavný americký romanopisec E. L. Doctorow, ptali se ho, jestli by básník mohl být prezidentem. „Žádný americký básník to na prezidenta nedotáhl. Nejdál se dostali Herman Melville a Nathaniel Hawthorne, kteří pracovali v celní správě,“ odvětil. Jedna výjimka by se ale našla.
Tucet novinek českých i zahraničních autorů vyjde 20. března na jarní Velký knižní čtvrtek. V nabídce 26. ročníku jarní prodejní akce společnosti Kosmas budou novinky držitelky Magnesie Litery Pavly Horákové, britského spisovatele Davida Nichollse nebo televizního reportéra Jakuba Szántó, oznámili tento čtvrtek pořadatelé.
Po francouzském, anglickém a slovenském vydání se kniha historika Michala Kšiňana o dobrodruhovi, spoluzakladateli Československa a někdejším ministrovi vojenství Milanu Rastislavu Štefánikovi dostává také ke zdejším čtenářům. Nejde o životopis v klasickém slova smyslu, ale o soubor studií, které jsou upravenou verzí autorovy francouzské disertační práce.
Nečekaně tuto středu ve věku 76 let zemřel britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro. Informoval o tom web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které vydávalo jeho knihy.
„Já jsem věděl, že kradete. Ale že tolik?“ diví se jedna postava ve filmové pohádce Anděl Páně. Po přečtení nedávno vydané knihy historika Petra Blažka a filozofa Miroslava Vodrážky by šlo hlášku použít i na básníka a filozofa píšícího pod pseudonymem Egon Bondy. Že za komunismu donášel tajné službě StB, se už roky vědělo. Ale že tolik?
Turecký spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk toto pondělí v Praze představil české vydání svého nového románu Morové noci. Ve zcela zaplněném Centru současného umění DOX s ním diskutoval jeho překladatel Petr Kučera.
