Už ve 20. století spisovatele Remarqua děsilo množství existujících knih. Dokonce tvrdil, že kvůli tomu Bůh při příští potopě pravděpodobně nepoužije vodu, ale papír. Nicméně plavat v dobře napsaných příbězích může být víc než příjemné. Abyste se neutopili, přinášíme výběr z toho nejzajímavějšího, co letos v létě nabízí knihkupecké pulty. V našich tipech najdete romány, detektivky i komiks.
Příznivci australského zpěváka Nicka Cavea se ve velkém sjeli do charitativního knihkupectví v Hove na jihu Anglie poté, co mu hudebník daroval 2000 knih ze své sbírky. Informoval o tom v pondělí deník The Guardian.
Analýza politického zla, zejména totalitarismu, a neúnavná obhajoba svobody učinila z německé židovky Hannah Arendtové (1906–1975) přední myslitelku 20. století. Její dílo dodnes inspiruje k přemítání o otázkách moci, morálky a odpovědnosti v moderním světě. Zatímco většina zásadních prací Arendtové už česky vyšla, na její biografii jsme si museli počkat až do léta roku 2025.
Jeho snem je vydat třísvazkového knižního průvodce, který by představil 150 domácích poutních míst. Takto pojatý průvodce totiž podle Michala Bařinky na našem knižním trhu citelně chybí. Dva svazky z této trilogie již vyšly a okamžitě se staly bestsellerem. Pro vydání závěrečného, třetího dílu právě probíhá kampaň na portálu Hithit.
Ruský soud uznal spisovatele Borise Akunina vinným mimo jiné z ospravedlňování terorismu nebo z napomáhání teroristické činnosti a vyměřil mu 14 let vězení. Učinil tak v literátově nepřítomnosti, neboť ten žije v zahraničí. Napsal to v pondělí nezávislý portál Mediazona a ruská státní agentura TASS.
Lidi odedávna přitahují místa, kde se děly nevysvětlitelné události. Na mnoha z nich poté vznikly kaple či kostely, kam začaly proudit stovky poutníků, ať už ze zvědavosti, nebo s přáním, k jehož vyplnění mohla návštěva přispět. Netradičního průvodce po těchto lokalitách sepsal Michal Bařinka, který už vydal dva úspěšné díly a na závěrečnou část poutní trilogie rozjíždí kampaň na portále Hithit.
Jeden z nejlepších hororů současnosti, působivý příběh režiséra Ondřeje Provazníka, slovenská hudební elegance, mouřenín benátský pod širým nebem i výstava mladé a talentované umělkyně v Kroměříži.
Ke svéráznému muži s dýmkou chodil na psychoterapii spisovatel Hermann Hesse nebo dcera Jamese Joyce. Sigmund Freud ho prohlásil za svého „syna a dědice“. Letos v červenci to bude 150 let, co se 23. nejcitovanější psycholog světa Carl Gustav Jung narodil. Otec pěti dětí, ale také lékař, který se zapletl s vlastní pacientkou a čelil nařčení z šarlatánství či antisemitismu, neměl jednoduchý život.
V příběhu Alenky v říši divů, kde se dívka králičí dírou propadne do snového světa plného podivuhodných bytostí, rozvinul spisovatel Lewis Carroll svoji hravost a fantazii. Jeho způsob vyprávění, postavy a obraznost měly velký vliv na populární kulturu i literaturu.
Vystoupením spisovatele Davida Zábranského a turecké autorky Asli Erdoganové v brněnském Divadle Husa na provázku začal Měsíc autorského čtení, jehož ústředním tématem je letos exil. Během festivalu, který se kromě Brna koná také v Ostravě, Trenčíně, Prešově a Bratislavě, se představí 31 autorů a autorek, jež museli z různých důvodů opustit svou vlast.
Tituly těchto knih jsou povětšinou absolutní. Přežít, nestárnout, nezemřít. O zdravém životě, o zdraví ve stáří, o životě pokud možno bez nemocí, a to i v okamžiku skonu. Neslibují nesmrtelnost a obsahují značně nepopulární informace a rady, nutí čtenáře vyhodnocovat a hlavně přehodnocovat svůj životní styl. Přesto se staly bestsellery a všechny byly rychle přeloženy i do češtiny.
Americký herec Al Pacino, který letos oslavil své 85. narozeniny, napsal autobiografii s názvem Sonny Boy. V pátek 20. června kniha vychází poprvé česky v nakladatelství Universum. Nabízíme jedinečnou možnost podívat se na fotografie a přečíst si malou ukázku ještě před jejím vydáním.
Téměř půl století žila na samotě poblíž Havlova u Žďárce, říkali jí „lesní žínka“ nebo „žďárecká poustevnice“. Přátelila se s rodinou Václava Havla a její dopisy bezmála čtyřicet let inspirovaly básníka Otokara Březinu. Byla vzdělaná, vzpurná, citlivá i houževnatá. O celá desetiletí předběhla některé feministické postoje, stejně jako dnes tolik diskutovanou myšlenku trvale udržitelného života.
Ve věku 86 let zemřel britský spisovatel a mistr špionážního románu Frederick Forsyth, informovala dnes BBC. Psal špionážní a politické thrillery i brilantní povídky, ve kterých dovedně mísil fakta s fikcí. Svět poprvé výrazně zaujal románem Den pro Šakala, který byl také úspěšně zfilmován.
V češtině vyšla publikace Taylor Swift - Příběhy jejích nejlepších písní. Autorkou knihy o zpěvačce, která byla loni podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu celosvětově nejposlouchanějším muzikantem, je publicistka Annie Zaleskiová.
Palác knih Luxor v centru Prahy v úterý skončil v obležení stovek čtenářů. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová tam totiž podepisovala svoje memoáry s názvem Svoboda. Akci provázela velká bezpečnostní opatření. Všichni přítomní se museli podrobit osobním prohlídkám, dovnitř pouštěli pouze návštěvníky autogramiády s knihou.
Bezmála dva metry vysoký dobrodruh s norskou krví a nadhledem Angličana stihl napsat nejeden bestseller, ale taky poznat Afriku, ve službě RAF sestřelit několik nepřátelských letadel, vychovat pět dětí a sedm let před svou smrtí se oženit s o dvaadvacet let mladší ženou. Autor knihy Karlík a továrna na čokoládu zemřel před 35 lety.
Svou knihu Apoštol demokracie – Československo a mytický obraz Edvarda Beneše otvírá Pavel Dvořák z dnešního pohledu až šokujícím obrazem. Na základě článků v dobovém regionálním tisku a zápisů v místních kronikách popisuje oficiální návštěvu prezidenta Edvarda Beneše v kraji mezi Ostravou a Olomoucí v červenci 1946.
Pro spisovatelku a bohemistku Sylvii Richterovou, žijící přes půl století v Itálii, se stal spisovatel Jaroslav Hašek předmětem celoživotního zájmu. Napsala o něm řadu esejů a přednášela o něm na domácích a zahraničních univerzitách. K blížícím se osmdesátinám si proto nadělila nové dílo, které věnovala právě jemu – knihu s názvem Humor jako zvláštní rozměr vědomí (Malvern).
Životy jejích knižních hrdinů se často protínají s takzvanými velkými dějinami (ať už jde o válku, politiku či totalitní režim), ale mnohdy řeší „jen“ svá osobní traumata, rodinné křivdy či pocity osamocení (jako třeba v románu Tiché roky či Les v domě). Alena Mornštajnová o tom všem píše emotivně, čtivě, ale nikoli podbízivě. Možná i proto se v současnosti řadí k nejčtenějším českým autorům.
