Praha temná a tajemná, nejnovější přírůstek do rodiny knih zabývajících se magickou atmosférou Prahy, trochu promrhala potenciál. Má co nabídnout nezasvěcenému čtenáři, zkušenější fanoušek tajemné Prahy ale ocení jen pár stránek - ty, které se věnují městu coby inspiraci spisovatelů a zednářským aktivitám.
Ve věku 94 let zemřela v Izraeli spisovatelka, novinářka a překladatelka Ruth Bondyová, rodačka z Prahy. Informaci potvrdil Lukáš Přibyl z Českého centra Tel Aviv. Bondyová za války prošla několika koncentračními tábory, do Izraele odešla v roce 1948. Pracovala jako novinářka a překladatelka, do hebrejštiny převedla knížky Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Jana Wericha nebo Patrika Ouředníka. Je také autorkou série knih o židovských zvycích, jazyku, česko-židovských vztazích či jménech; publikace vyšly v tuzemském Nakladatelství Franze Kafky. Ruth Bondyová za svou práci dostala řadu cen včetně Ceny Jiřího Theinera od veletrhu Svět knihy za propagaci české literatury ve světě.
Saturnina jsem přečetl stokrát, pokračování muselo být jirotkovské, použil jsem celé odstavce ze staré knihy. Knihu jsem byl ochotný vydat i pod pseudonymem, říká Miroslav Macek, autor pokračování Saturnina. Zadání prý měl, aby kniha byla, jako by ji psal Zdeněk Jirotka. Podle jeho názoru, kdyby ji psal pod pseudonymem, sklidil by i pochvalné kritiky.
Švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová by dnes oslavila 110. narozeniny. Lindgrenová patří díky Pipi Dlouhé punčoše, Dětem z Bullerbynu nebo Karkulínovi ze střechy k nejznámějším a nejprodávanějším autorům knih pro děti. Kromě toho psala i romány, povídky, divadelní hry, poezii a filmové i divadelní scénáře. V roce 1958 dostala Cenu Hanse Christiana Andersena, což je nejvyšší možné ocenění autorů dětských knih. Lindgrenová, která pracovala také jako novinářka, sekretářka či stenografka, zemřela v roce 2002. Letos si její narozeniny připomněl například i Zlín Film Festival nebo kino Ponrepo, které uspořádalo přehlídku filmů natočených podle jejích knih.
Polská spisovatelka Katarzyna Surmiak-Domańská ráda opouští svou sociální bublinu. Před čtyřmi lety se vydala na kongres Ku-klux-klanu, aby zjistila, jak organizace, kterou si lidé spojují s bílými rouchy a hořícími kříži, vypadá v 21. století. Akce podle ní připomínala rodinný piknik. Tedy až na to, že na ní členové klanu popírali Osvětim. Své zážitky shrnula v knize Ku-klux-klan: Tady bydlí láska, která právě vyšla v češtině, před několika dny o nich debatovala i v lodi Gulliver pražské galerie Dox.
Od 10. do 15. listopadu se v Praze uskuteční Festival spisovatelů Praha s podtitulem A příště už oheň. “Vstupujeme do věku nelogické logiky, imitace populismu, jdeme zpátky směrem k rozkladu, segregaci, sirénám všeobjímajícího nacionalismu. Naši autoři venčí psa historie, předpovídají budoucí války, mladému publiku vyprávějí o živé kultuře,” píší pořadatelé. Kromě autorských čtení a diskusí nabídne festival i filmy a performance.
Letošní prestižní knižní ocenění, Man Bookerovou cenu, získal debutový román Lincoln v bardu o synovi amerického prezidenta Abrahama Lincolna od amerického spisovatele George Saunderse. "Saundersova kniha je plná groteskních situací, v nichž autor dokáže naplno využít svůj talent, totiž dát každé postavě jedinečný hlas. Až na pozadí se rýsuje příběh rodiny Lincolnovy. Zejména setkání mladého, teď již zemřelého Lincolna s jeho slavným otcem patří k tomu nejlepšímu, co Saunders napsal," míní Ladislav Nagy v recenzi amerického originálu.
Nakladatelství Argo zareagovalo na úspěch seriálu Příběh služebnice a znovu vydalo třicet let starou knižní předlohu od Margaret Atwoodové. Má smysl ji v době “po seriálu” číst? Odpověď zní: Ano. “Atwoodová se v knížce výrazně více věnuje detailům, staví na nich atmosféru, neváhá se zastavit u zdánlivých drobností a prozkoumat je ze všech úhlů. A její gileádský režim je kvůli nemožnosti úniku o poznání děsivější než ten televizní,” píše v recenzi David P. Stefanovič.
Co je to fanzinová nemoc a jaký byl její průběh v Československu? Jak vypadaly časopisy lidí, kteří se nadchli pro první počítačové hry či obsesivně sestavovali vlastní žebříčky metalové hudby? Na tyto otázky odpovídá kniha Křičím: „To jsem já.“, již vydává nakladatelství PageFive. Knihu v úvodní eseji ukotvuje redaktor Radia Wave Miloš Hroch, předmluvou ji opatřil jeden z “nakažených”, hudební publicista Karel Veselý. 230 stránková knížka nabízí i archivní dokumenty. Autory kapitol jsou Miloš Hroch (hardcore punk), Ivan Adamovič (sci-fi ), Jitka Kolá-řová (feminismus), Michal Nanoru, Pavel Turek (fotoziny), Jaroslav Švelch (PC hry), Antonín Tesař (komiks) a Viktor Palák (metal).
Vychovávají nás tak, že pokud nejsme stále v jednom kole, jsme k ničemu, říká britský spisovatel Tom Hodgkinson, autor knih Jak být líný a Líný rodič. Sám prý bude muset pracovat ještě hodně tvrdě, aby lidi zbavil pocitu viny z nicnedělání. Mnoho kreativních a ambiciózních lidí podle něj rádo zahálí. V práci, kterou nesnášejí, se flákají, ale když dělají to, co je baví, jsou velmi pilní. Říká, že knihu o výchově dětí napsal hlavně proto, aby ulevil vystresovaným a unaveným rodičům.
Výstava v Národním památníku na Vítkově připomíná 100. výročí narození Pavla Tigrida - novináře a ministra kultury, který prožil většinu svého života v exilu - nejen prostřednictvím fotografií, ale ukazuje i nejrůznější osobní dokumenty. Například průkaz pro akreditované novináře pro britskou, francouzskou a americkou okupační zónu v Německu, díky němuž mohl Tigrid odjet v únoru 1948 na reportážní cestu po britské zóně a unikl tak zatčení, řidičský průkaz vydaný Rádiem Svobodná Evropa v roce 1949, časopisy Kulturní zápisník a Review 43, které vydával za války v Londýně, anebo některá čísla časopisu Svědectví. K vidění je tu i rozhovor Petra Kotyka s Pavlem Tigridem z 90. let.
Dnes vychází Kniha smíchu a zapomnění od Milana Kundery. Byla posledním chybějícím česky psaným románem, jejž autor v Česku dosud nevydal. Kundera román na pulty posílá "s mnohými změnami, škrty a novými nápady".
Když chodila Klára Vöröšová na střední školu, upoutal její pozornost francouzský komiks Padoucnice, v němž David B. líčí boj svého bratra s epilepsií. Dnes má Klára knihkupectví No Ordinary Heroes, v němž upozorňuje na nemainstreamové komiksy odvážných tvůrců. Nejzajímavější úlovky zahraničního komiksu přináší českým fanouškům už tři roky a letos její úsilí vyvrcholí festivalem Frame. Ten se koná v pražském Karolinu 3. až 4. listopadu.
Na pultech knihkupectví se dnes, 2. listopadu, v rámci Velkého audioknižního čtvrtku objeví jedenáct knih, které se nečtou, ale poslouchají. Třetí pokračování akce sloužící k propagaci audioknih se koná po vzoru podobné události propagující knihy v klasické podobě.
Na pultech českých knihkupectví by se během středy měla objevit Kniha smíchu a zapomnění od spisovatele Milana Kundery. Jde o jeho poslední román, který napsal v češtině, ale v Česku zatím nikdy nevyšel. Knížku k vydání připravilo nakladatelství Atlantis. O události informovaly Hospodářské noviny.
Kreslený hrdina knížek a filmů pro děti Krteček se vrací v nové knize Krtek a zahrádka. Autorkou příběhu je Kateřina Milerová, malířka, ilustrátorka a starší dcera výtvarníka Zdeňka Milera. Ta se svým otcem spolupracovala na Krtkových dobrodružstvích už od 80. let minulého století. Kromě obrázků je i autorkou textu.
Francouzský herec Jean-Paul Belmondo, hvězda filmů Zvíře, Muž z Acapulca nebo Policajt nebo rošťák, sepsal ve svých čtyřiaosmdesáti letech do dvou knih svůj osobní i profesní příběh. Kniha Mých tisíc životů je vzpomínková autobiografie, v níž přijde řeč i na dětství poznamenané válkou, první lásky a přátelství s nedávno zesnulým Jeanem Rochefortem. Publikace Belmondo o Belmondovi je velké fotografické album, jehož jednotlivé kapitoly propojují autorovy osobní poznámky a komentáře. Fotky pochází jak z osobního archivu, tak z řady světových agentur. Obě publikace vydává Práh. Mých tisíc životů zároveň vychází jako audiokniha v interpretaci dlouholetého Belmondova dabéra Jiřího Krampola.
Vydavatelství BiggBoss vydává monografii výtvarníka Davida Černého. Po osobní knize novináře Jana H. Vitvara se jedná o druhou publikaci o Černém v krátké době. Objemnou knížku připravili teoretik umění Tomáš Pospiszyl a raper Vladimir 518. Kromě umělcova díla obsahuje i novinové a časopisecké články a další odkazy.
Igor Garmaš žije v ukrajinském průmyslovém městě Záporoží. Opustil dobře placené místo v nadnárodní společnosti a začal se naplno věnovat kultuře. V kinosále městské vědecké knihovny pořádá výstavy, promítá filmy, vede diskuse. Z knižního festivalu Toloka (začíná dnes) vytvořil velkou společenskou událost, díky promítání filmů z projektu Docudays se zase místní mohou seznámit s problematikou korupce v zemi a debatují o postavení menšin či žen ve společnosti. "Když se jednoho mého známého ptali, proč založil něco tak zbytečného, jako je divadlo, odpověděl, že věří, že zkorumpovaný úředník po zhlédnutí jeho představení už nikdy nebude tak úplatný,” říká.
Kniha Zulejka otevírá oči je románový debut čtyřicetileté prozaičky Guzel Jachinové. Příběh o přetěžkém osudu tatarské ženy, odvlečené na Sibiř, je aktuální i díky nedávným událostem na Krymu a pokračující perzekuci tatarských aktivistů. Škoda, že smířením, k němuž hlavní postava v knize dojde, Jachinová tyto skutečnosti upozaďuje.
