Letošní Státní ceny a Ceny ministerstva kultury dostali spisovatel Jáchym Topol, překladatelka Eva Kondrysová, tanečník a choreograf Petr Zuska, hudební skladatel Petr Kotík, architektka Věra Machoninová, filmový producent a pedagog Jaromír Kallista, scenárista Jiří Brdečka a typograf Jan Solpera.
Jak cestovat s lososem a jiné eseje je kniha textů, které Umberto Eco psával do italského listu La Repubblica, a k vydání ji připravil na konci svého života. "Zúžením výběru na padesát sloupků vznikla jakási 'bestofka', která Eca představuje v nové poloze. V textech ze sedmdesátých a osmdesátých let se nebál dělat si srandu ze všeho a ze všech, jeho humor byl černý a pálil z první. Zato sloupky vydané v novém tisíciletí, to už jsou glosy spokojeného profesora. Obrousily se hrany, prohloubila se témata, humor zlaskavěl," píše v recenzi Jarda Konáš.
Letošnímu podzimnímu knižnímu veletrhu v Havlíčkově Brodě dali pořadatelé podtitul Literatura nebo život. Reagují tak na rostoucí oblibu literatury faktu a její prolínání s beletrií. V doprovodném programu se představí Martin Hilský s politikou v Shakespearově dramatu Julius Caesar, Jaroslav Císař s rockem v literatuře, ale i Václav Klaus s bojem o klima a desítky dalších autorů. Mladí blogeři poradí, jak knihy propagovat beze slov, Obec překladatelů dá překladatelům tip, jak se nestát nositelem anticeny Skřipec, a dorazí také řada spisovatelů se svými novinkami - například Robert Fulghum, Petra Hůlová, Iva Pekárková, Václav Kahuda či Michal Viewegh. Festival trvá od 20. do 21. října.
Kanadská spisovatelka a autorka populární dystopické knihy Příběh služebnice převzala v Praze Cenu Franze Kafky. Při té příležitosti s novináři včera mluvila i o své nejnovější knize Kus temnoty, což je adaptace Shakespearovy Bouře, a také o internetové generaci, již svými úvahami o aktuálním dění oslovuje.
Britská knihovna v Londýně hostí od 19. října výstavu Harry Potter: Dějiny magie. Koná se u příležitosti 20 let od uvedení první knihy o Škole čar a kouzel v Bradavicích spisovatelky J. K. Rowlingové. Výstava zároveň představí předměty spojené s historií magie. Lístky si v předprodeji koupilo rekordních 30 tisíc lidí.
Šestnáct nových knih pro dospělé i děti přinese Velký knižní čtvrtek, který letos připadá na 19. října. Mezi "čtvrtečními" tituly jsou novinky od Petry Soukupové, Michala Viewegha, Pavla Kosatíka nebo Martiny Formanové. Čtenáři se s několika autory mohou sejít na autogramiádě a autorském čtení.
Kniha Kapela, kterou dali dohromady historik Ladislav Kudrna s disidentem Františkem "Čuňasem" Stárkem a která vyjde v listopadu, popíše neoficiální a polooficiální hudební scénu v Československu mezi lety 1957 a 1989. Název publikace je inspirovaný represivní akcí ze 70. let s účelem zbavit se bigbeatových kapel. Podrobnější informace o menších akcích a o situaci v regionech odborníci postupně hledají i v dokumentech Archivu bezpečnostních složek. V nich je na toto téma k dispozici až 150 tisíc stran dobových materiálů.
Podruhé za sebou získal Man Bookerovu cenu autor ze Spojených států. George Saunders, který dosud psal především povídky a novely, zaujal svým inovativním románem Lincoln in the Bardo.
Jedna z nejvíce ceněných spisovatelek současnosti Margaret Atwoodová převzala v Praze Cenu Franze Kafky. Vyznala se při tom z obdivu vůči pražskému autorovi, kterého pro sebe objevila koncem padesátých let. Organizátoři autorku, která je také držitelkou Man Bookerovy ceny, ocenili zejména za její nasazení v kampaních týkajících se životního prostředí.
Spisovatelka Margaret Atwoodová přijíždí do Prahy představit svou nejnovější knihu Kus temnoty, v níž originálně interpretovala divadelní romanci Bouře od Williama Shakespeara.
Poznejte podrobněji německé výtvarné umění, láká Národní galerie. V rámci nové spolupráce se Státní uměleckou sbírkou Drážďany vymyslela projekt Vlak kultury. Přímo mezi cestujícími ve vagonu budou spisovatelé o víkendu číst ze svých nových knih a výtvarníci tam odprezentují své projekty. Podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta akce umožní vznik nových osobních kontaktů a nabídne prostor pro přeshraniční dialog. Lístek do Vlaku kultury v daný víkend zároveň poslouží jako vstupenka do jednotlivých sbírek v cílovém městě.
Po dlouhých 75 letech se milovníci knihy Saturnin, která patří v Česku k vůbec nejoblíbenějším, dočkají pokračování. V polovině listopadu vychází kniha Saturnin se vrací, kterou napsal někdejší známý politik Miroslav Macek. Z politiky se již před několika lety stáhl a věnuje se psaní knih, fejetonů, překládání a zahradě. Jeho příběh začíná tam, kde Jirotkův končil - tedy svatbou tety Kateřiny. "Ano, pochopitelně jsem musel svatbou tety Kateřiny začít, jinak by byly najmě čtenářky zklamané. Také jsem potřeboval dostat do děje novou osobu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pro ty, kteří knižní předlohu Sněhuláka od Jo Nesboa neznají, bude film režiséra Tomase Alfredsona jen zmatená detektivka televizního formátu, která snaživě kopíruje vlnu skandinávských noir filmů. Pro fanoušky původní knihy je pak nejzoufalejší selhání tvůrců nedostatečné vykreslení hlavních postav a jejich motivací.
Hlavní kategorie letošního 11. ročníku komiksových cen Muriel ovládly soudobé domácí dějiny. Cenu za nejlepší kresbu získal poslední díl komiksové série Češi s podtitulem Jak se KSČ chopila moci z vydavatelství Mladá fronta. Nejlepším komiksem jsou Obrázky z moderních československých dějin (1945-1989).
Zpracovat dějiny sexuality formou komiksu je originální a pozoruhodný nápad. Autoři Philippe Brenot a Laetitia Corynová vydali velkou publikaci pro širokou, jen trochu odrostlejší veřejnost. Kniha na několika místech bezpochyby překvapí, pro hlubší seznámení s tematikou je ale třeba se poohlédnout jinde.
Letošní Německou knižní cenu získal rakouský spisovatel Robert Menasse za román s názvem Die Hauptstadt (Hlavní město), jehož děj se odehrává v Bruselu. Menasse, kterého znají i čeští čtenáři, je rovněž nominován na Rakouskou knižní cenu. Autor bude hostem pražského Festivalu spisovatelů, který se koná v listopadu.
Mezi největší hvězdy letošního knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, který začíná 11. října, jsou Margaret Atwoodová, Dan Brown či Nicholas Sparks.
Nobelovu cenu za literaturu letos od švédské akademie získal v Japonsku narozený britský spisovatel Kazuo Ishiguro. "Nerezignoval na velká témata a dokáže je nahlížet z různých úhlů s až odzbrojující umanutostí. Možná právě díky tomu má konzistentní umělecký výraz: Ishiguro za svou dráhu nenapsal knihu, o níž by bylo možné říct, že je nepodařená," píše anglista Ladislav Nagy, který jeho texty překládal.
Letošním laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stal japonský autor žijící ve Velké Británii Kazuo Ishiguro. Dvaašedesátiletý autor začínal s povídkami, záhy však přešel k románové tvorbě. Za svůj třetí román Soumrak dne (1993) o vzpomínkách sluhy na cestách získal Bookerovu cenu. Kniha byla též zfilmována. Kazuo Ishiguro bývá přirovnáván k autorům, jako je Salman Rushdie. Knihy často reflektují japonské reálie a další exotické motivy. Inspiraci Ishiguro hledá také v minulosti.
Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad uplynulého roku dostal hispanista Josef Forbelský za převod románu Miguela de Cervantese Persiles a Sigismunda. Poslední dílo klasika hispánské literatury dosud do češtiny přeloženo nebylo. Josef Forbelský se narodil v roce 1930, působí také jako pedagog. Obec překladatelů v Goethově institutu tradičně předala také další ocenění, do oborové Síně slávy byli uvedeni germanista Vratislav Slezák a anglista Radoslav Nenadál. Tvůrčí ocenění získali Zuzana Augustová, Magda de Bruin Hüblová, Martina Knápková, Lucie Mikolajková, Magdaléna Štulcová a Jarka Vrbová.
