První dvě dekády letošního února byly v Česku nejteplejší za víc než 100 let. Průměrná teplota na vybraných stanicích 6,7 stupně Celsia překonala dosavadní maxima o víc než dva stupně. Na svém facebooku to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). O stejném rekordu pro letošní první únorovou dekádu informoval ČHMÚ už dřív, druhých deset dní měsíce tak trend nezměnilo.
Česko by brzy mohlo mít svého zástupce na vrcholu Evropské komise, a navíc na vysoce strategické pozici. Bývalý ministr životního prostředí a mezinárodní vyjednavač Jan Dusík je ve finále konkurzu na post zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku v centrále Evropské komise v Bruselu.
Někteří lední medvědi kvůli tání ledů v Arktidě hladoví, informuje server BBC News s odkazem na studii publikovanou v odborném časopise Nature Communications. Přestože zvířata dokáží přizpůsobit své stravování životu na pevnině, rozdílná strava pro ně není dostatečná, v důsledku čehož ztrácí váhu.
Za nejhorší sezonu v historii označují letošní zimu vlekaři z Vrchlabí. Vstupní bránu do Krkonoš lyžaři stále vyhledávají, v posledních letech zde ale i v zimě častěji prší, než sněží. Lidé, kteří sem přijeli na jarní prázdniny, tak hledají jiné možnosti trávení času. Plně obsazené je teď třeba místní aquacentrum. Skiareály v nižších polohách přestávají dávat smysl, říká klimatolog.
Na vybraných stanicích dosáhla v první únorové dekádě průměrná teplota na 6,7 stupňů Celsia a byla tak nejvyšší za posledních 100 let. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Naopak nejchladnější začátek února byl v roce 1929, kdy byla průměrná teplota vzduchu minus 15,4 stupně Celsia.
Teplotní rekordy pro 10. únor v sobotu padly zhruba na třetině dlouhodobě měřicích stanic v zemi. Nejtepleji bylo v Lednici na Břeclavsku, kde meteorologové naměřili 15,5 stupně Celsia. Více než 15 stupňů bylo ještě na dalších dvou místech v Česku. Informaci přinesl meteorolog Pavel Šimandl z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun. Zásadní proměnu bude přitom muset provést většina tuzemských sektorů ekonomiky. Vyplývá to z návrhů prorůstových opatření, které vydala Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Na změnu počasí kvůli klimatické změně je potřeba se připravit, nabádá biometeoroložka Dagmar Honsová. "Jak politicky, tak ekonomicky, ale i z pohledu našeho žití. My bychom vlastně měli žít podle počasí," varuje před změnami, které nás podle ní možná již brzy čekají. Jak budou konkrétně vypadat a jak se změní život třeba u nás v Česku? A s jakou přesností vůbec můžeme počasí předpovídat?
Rekordně horké letní dny, vysychání jihoamerické řeky Amazonka, záplavy ve východní Asii nebo tající ledovce. Abnormální přírodní jevy jsou stále běžnější a lidé zjišťují, jak vypadá jimi způsobená změna klimatu. Uplynulý rok ale zaskočil i mnohé odborníky. Stal se dosud nejteplejším rokem v dějinách měření, jak ukazují data.
Emise z fosilních paliv, které lidstvo letos vypustí do ovzduší, opět dosáhnou rekordních hodnot. Největším znečišťovatelem je nadále Čína, mohlo by to být ale naposledy, kdy se o asijské velmoci takto mluví. Od příštího roku začnou její emise klesat díky masivnímu využívání obnovitelných energií.
Předseda konference COP28 Sultán Džábir oznámil na začátku plenárního jednání dosažení dohody. Podle agentur Reuters a AP se zástupci téměř 200 zemí poprvé v historii shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv. V noci na středu zveřejnilo předsednictví konference návrh finálního usnesení.
Letošní listopad byl šestým měsícem v řadě, který překonal teplotní rekord a historicky nejteplejší bude i celý letošní rok. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
