Rozsáhlý požár na jihu Francie už třetí den ničí lesy a vesnice, v plamenech skončilo přes 16 tisíc hektarů, což je víc než rozloha celé Paříže. Oheň připravil o domov stovky lidí, vyžádal si oběť na životě a zranil několik desítek osob. Boj s plameny komplikují sucho a nepřístupný terén. Jedná se o největší požár ve Francii od roku 1949.
Rekonstrukce průmyslových budov obvykle nebývá tématem, které by přitahovalo pozornost. Výsledkem většinou bývá funkční objekt, u kterého hrají hlavní roli nízké náklady a rychlá realizace. V Paskově se ale architektům podařilo najít cestu, jak skloubit požadavky průmyslu s principy udržitelnosti – bez přehnaných gest nebo experimentů.
Češi si poslední týdny stěžují na chladné léto. S jejich pocity ale nesouhlasí klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz. „Naopak je teplejší, než by odpovídalo průměru,“ tvrdí.
Ekologické organizace vítají návrh Evropské komise snížit emise oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990 jako závazný klimatický cíl. Podle ekologů návrh přináší potřebnou předvídatelnost pro firmy i veřejný sektor, aby mohly investovat do dekarbonizace. Některé ocenily také možnost využívat takzvané uhlíkové kredity. Česká vláda s tímto návrhem nesouhlasí.
Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla unijní klimatická agentiura Copernicus. Podle ní se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
Australský stát Nový Jižní Wales zasáhly extrémní záplavy, které během tří dnů přinesly srážky odpovídající čtyřem měsícům. Voda odřízla desítky tisíc lidí od okolního světa, vyžádala si čtyři oběti a hrozí přetečením přehrady zásobující Sydney. Meteorologové varují, že podobné extrémy se v důsledku změny klimatu stávají novým normálem.
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
Globální oteplování neznamená jen hledání nových druhů energií či rozvoj cirkulární ekonomiky, ale především posuny na geopolitické mapě. Klimatické změny totiž výrazně přetvářejí pohled na dosud obtížně obyvatelné i málo hospodářsky využívané regiony na severu Ameriky a Eurasie. Hlavně v USA, Kanadě a v Rusku.
V zemi tradičně považované za vzor boje proti klimatickým změnám roste vlna kritického přístupu k alarmujícím zprávám ohledně globálního oteplování. Důkazem toho je nejen nedávné odmítnutí hromadné žaloby aktivistů, ale i podrobný výzkum Švédského rozhlasu, který odhalil řadu dezinformací o klimatické krizi.
Změna klimatu se týká nás všech. Její dopad na různé země a lidi je ale velmi rozdílný. Ženy v zemích jako Zambie, Somálsko, Ekvádor nebo Vietnam trpí mnohem víc než kdokoli jiný. Například ony jsou těmi, které v rodině jedí jako poslední. Podle zprávy Rapport de CARE z roku 2023 je ve světě proto o 84,2 milionu více hladových žen a dívek než mužů a chlapců.
V září vedl meteorology, kterým se povedlo včas varovat před ničivou povodní a zachránit tak nesčetně lidských životů. Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder má za sebou zásadní rok, který vyvrcholil vyznamenáním od prezidenta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o výhrůžkách, které mu lidé před povodněmi posílali, i o slibech politiků zrušit Green Deal.
Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
„Největší mýty o lavinách? Že máte pod lavinou plivnout, abyste zjistili, kde je dole, nebo že střední lavinu jde odpružit v kolenou,“ říká meteoroložka a autorka knih Laviny v Česku Alena Zárybnická. Podle ní se „ladovské“ zimy už jen tak nedočkáme a ta nadcházející bude nadprůměrně teplá. Jak to bude v Česku se sněhem a proč si myslí, že se možná brzy dočkáme jen dvou ročních období?
Jako hru s časem a válku nervů charakterizuje agentura AP snahu vyjednávačů bohatých a chudých zemí dospět na protahující se klimatické konferenci OSN COP29 v Baku k dohodě. Jedná se o peníze od vyspělých států, které by těm chudším pomohly přizpůsobit se oteplování planety. Konec byl původně stanoven na pátek, ale představitelé států se nedokázali shodnout na hlavních cílech.
Delegace Spojených států, zastupující historicky největšího znečišťovatele na světě, přijela na klimatickou konferenci COP29. V ázerbajdžánském Baku ji však nikdo nemusí brát vážně. Všechny ujednané sliby s největší pravděpodobností za necelé dva měsíce zruší budoucí prezident Donald Trump.
Pro obyvatele Tokia byly povodně ještě před 30 lety každoroční událostí. Vláda se proto rozhodla, že bude škodám na majetku i ztrátám na životech předcházet, a nechala vystavět podzemní nádrž chránící metropoli. Kvůli klimatickým změnám však přestává její objem stačit.
Vrcholek kultovní japonské hory Fudži zůstal i v úterý bez sněhu. Jde o nejdelší dobu, po kterou na Fudži nenapadal sníh, za posledních 130 let, kdy se o tomto klimatickém jevu vedou záznamy.
"Abychom zastavili změnu klimatu, bude to trvat. Minimálně do té doby se teplota bude zvyšovat a katastrofy a extrémy budou přibývat," říká popularizátor ochrany klimatu Petr Daniš k nedávné studii Oxfordské univerzity o stavu klimatu, dle které jsme vstoupili do kritické fáze. Kolik času před nezvratnou tragédií zbývá? A proč je iluze, že Češi jsou na tom, pokud jde o emise, lépe než třeba Čína?
Lidí je na planetě příliš. Aktuálně přes osm miliard a dle odhadů by počet obyvatel Země mohl v polovině století dosáhnout 10,5 miliardy. "Lidí je prostě příliš, i když jsme se naučili na planetě žít i v takto velkém počtu," říká ekolog a biolog David Storch. Otázkou podle něj je, jak velkou cenu za to lidstvo platí. "Z ekologického hlediska je cena velká," dodává.
Takový začátek září Česko nepamatuje. Teploty jsou neobvykle vysoké, ještě více ale překvapuje jiná věc. Bezprecedentně vysoké riziko požárů. To navíc bude pokračovat i příští týden. Vlivem klimatické změny bude ale takto extrémních roků přibývat. "Požární sezona bude začínat a končit dříve," říká klimatolog Miroslav Trnka. A varuje lidi, aby byli obzvláště opatrní.
