Ekologové upozornili na to, že čeští ministři snižují klimatické cíle, což podle ochránců přírody škodí nejen ekonomice, ale i životnímu prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí podle ekologů v tichosti bez udání důvodu upravily návrhy Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu. Ekologické organizace o tom informovaly v tiskové zprávě.
Za padesát let přibylo v řekách a potocích druhů hmyzu a dalších bezobratlých, kteří jsou dobrými bioindikátory. Toky se postupně zotavují z dopadů průmyslového znečištění a dalších lidských zásahů. Podle nového výzkumu většině původních druhů zatím neškodí ani klimatická změna. Vědci ale přinášejí také špatné zprávy.
"Toto léto nás upoutávají především bouřky, kterých není více než normálně, ale jsou silné, a často registrujeme také velké pěticentimetrové kroupy, které mají velkou pádovou rychlost a mohou skutečně poškodit zdraví," říká meteoroložka Taťána Míková. V srpnu budou poté pravděpodobně o něco vyšší teploty než v minulých třiceti letech, srážky budou naopak velmi blízko průměru.
Celosvětová poptávka po elektřině by měla v letošním roce růst nejrychleji za téměř 20 let, uvedla ve svém výhledu Mezinárodní agentura pro energii. Důvodem je i počasí, protože v reakci na vlny veder se stále zvyšuje zájem o klimatizaci. Více elektřiny se spotřebuje také kvůli silnému hospodářskému růstu a využívání technologií, jako jsou elektromobily a tepelná čerpadla.
"Rekordmanem klimatického oteplení jsou na severní polokouli polární oblasti," říká klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Na vině je mimo jiné tání bílého mořského ledu, od kterého se odráží sluneční záření zpět do vesmíru. Jelikož Evropa má k regionu blízko a roli hrají i cirkulační mechanismy, lze i na území Česka naměřit dvakrát rychlejší oteplování než jinde.
Green Deal se stal jedním z klíčových témat víkendových eurovoleb. Polovina z osmi stran a hnutí, které v nich mají šanci uspět, ho chce zrušit. Další alespoň změnit. Proč Češi považují unijní Zelenou dohodu za hrozbu?
Klimatická krize patří mezi největší výzvy, které bude muset Evropská unie v příštích letech a dekádách řešit. Tématu se věnovala předvolební debata Aktuálně.cz, v níž diskutoval lídr pirátské kandidátky do evropských voleb Marcel Kolaja, trojka za koalici Spolu Luděk Niedermayer a taktéž trojka za hnutí ANO Ondřej Knotek.
V úterý byla z kalifornského kosmodromu Vandenberg na oběžnou dráhu vypuštěna evropsko-japonská družice pro výzkum klimatu určená ke studiu teplotní rovnováhy Země. Některé mraky v nízkých výškách planetu ochlazují, jiné ve velkých výškách působí jako přikrývka. Mise Earthcare bude pomocí laseru a radaru zkoumat atmosféru, aby přesně zjistila, kde se nachází rovnováha.
Lidé po celém světě za posledních 12 měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou v úterý upozornil deník The New York Times. V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než 100 extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.
Letošní duben se jako 11. měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná dubnová teplota u zemského povrchu činila 15,03 stupně Celsia, a byla tak o 0,67 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
Letošní mráz v dubnu výjimečný nebyl, brzký nástup jara však ano, shodují se odborníci. Například meruňky vykvetly o měsíc dříve, pak zmrzly. V budoucnosti je už v Česku zřejmě nebude možné pěstovat. Dařit se ale bude například fíkům. "Je to neobvyklé, ale je to extrém, se kterým se budeme setkávat častěji a častěji," říká sadař Dominik Grohmann o měnícím se počasí a jeho vlivu na ovoce.
Přízemní mrazíky v dubnu jsou normální a nejsou spojené se změnou klimatu, letní teploty na začátku jara ale ano, říká Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Problematické jsou nadprůměrné teploty ze začátku jara, neboť pro přírodu je to teplotní šok.
Ostrov Isle de Jean Charles ležící u pobřeží americké Louisiany byl ještě v roce 1955 sedmnáct kilometrů dlouhý a osm kilometrů široký. Dnes má kvůli stoupající hladině oceánu a škodám způsobeným hurikány délku tři kilometry a šířku 400 metrů. Fotografka Sandra Mehlová, oceněná čestným uznáním na soutěži World Press Photo, vypráví svými snímky příběh ostrova i jeho obyvatel, kteří přišli o domovy.
Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.
Po extrémně teplém únoru následuje teplý březen a všude je vidět, že jaro přišlo v tomto roce velmi brzo. Platí to i pro Prahu, která je už v březnu nádherně rozkvetlá. Její jarní půvab zachytil na svých snímcích fotograf Radoslav Vnenčák. Předpověď počasí navíc naznačuje, že si té krásy budeme moci o velikonočních svátcích užít.
V nejbližších dnech se může rozvinout půdní sucho, a to především v horní vrstvě do 40 centimetrů, vyplývá z aktuálních informací na webu projektu Intersucho. Hrozí to navzdory tomu, že zima byla srážkově nadprůměrná. Hodně vody spadlo v podobě deště a už z krajiny odtekla. Za rizikem tak brzkého sucha stojí neobvyklý průběh zimy a brzké probuzení vegetace.
V brazilských městech je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů Celsia. V šestimilionové megapoli panovala o víkendu pocitová teplota 62,3 stupně Celsia, což je nejvíce za deset let měření tohoto ukazatele. Situace je nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň.
“Pohybujeme se na nejméně příznivém a nejteplejším okraji vějíře možných scénářů,” říká klimatolog Michal Žák k tomu, jak změny klimatu už dnes ovlivňují počasí. Vidíme to i v Česku - kvůli nedostatku sněhu letos pořadatelé zrušili Jizerskou padesátku a s nepřízní počasí se potýkalo i mistrovství světa v biatlonu. Vrátí se ještě opravdová zima? A budeme muset kvůli oteplování proměnit naše životy?
V potocích plavou exotické želvy, v lesích se toulají smečky šakalů, na stromech zpívají pestrobarevní dudci a mandelíci. Modrásky nebo čolky už lidé nezahlédnou. V Česku se podle vědců během padesáti let kvůli změnám krajiny a klimatu objeví nové druhy zvířat, jiné ze stejného důvodu vyhynou. Odborníci pro Aktuálně.cz popsali, jak může v budoucnosti vypadat česká fauna.
Čína zažila 18. února rekordní rozdíl teplot na svém území. Zatímco v oblasti Sin-ťiang na dálném západě země klesla teplota na minus 52,3 stupně Celsia, město Pa-tu na jihu Číny zaznamenalo maximální teplotu 38 stupňů Celsia. Rozdíl teplot v rámci jedné země tak dosáhl ohromujících 90,3 stupně, informoval zpravodajský server The Guardian.
