Hasičská letadla a vrtulníky v Řecku za úsvitu opět vzlétly a pustily se do boje s plameny, které nadále stravují zeleň na mnoha místech jihoevropské země. Hašení komplikuje vítr i vysoké teploty, ochlazení se čeká až ve čtvrtek, píše agentura DPA. Sedmým dnem hoří na řeckém ostrově Rhodos, který během pondělí kvůli plamenů a rostoucímu nebezpečí opustilo více než 2000 turistů.
“Málokdo se ptá, jak by to tady mohlo vypadat, kdyby se naplnily ty nejhorší scénáře. Snažíme se společnost uchlácholit tím, že se asi podaří udržet oteplení světa pod 1,5 °C. Pro Česko to ale znamená tři stupně,” říká ředitel Fakt o klimatu Ondřej Přibyla k tomu, že se Česko otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Jsou důsledkem vlny veder, které zažíváme? A co horšího nás čeká?
Klimatičtí aktivisté z protestního hnutí Poslední generace ve čtvrtek ráno blokovali rolovací plochu letišť v Hamburku a Düsseldorfu. Letiště v Hamburku oznámilo, že muselo přerušit provoz, a düsseldorfské letiště sdělilo, že provoz byl silně narušen. Letiště Praha u večerních letů mezi Prahou a Düsseldorfem zatím nehlásí žádná zpoždění.
Za posledních třicet let udělalo Česko pokroky v tom, jak se stará o kvalitu vodních toků nebo jak nakládá s odpady. Výrazně ale pokleslo množství ptactva v krajině. Proměny životního prostředí od roku 1993 do současnosti zmapovala Česká informační agentura životního prostředí (Cenia).
Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba 0,5 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
Scenerie jako z Marsu nebo apokalyptických filmů v posledních hodinách zažívají obyvatelé New Yorku a dalších míst východního pobřeží. Velkoměsta zamořil kouř z lesních požárů v sousední Kanadě a kvalita ovzduší se zhoršila na nebezpečnou úroveň. Úřady vyzývají lidi, aby vycházeli jen v rouškách, a pokud možno pouze v nejnutnějších případech. Vědci varují, že podobné situace budou stále častější.
Zatímco její vrstevnice se rozplývají nad miminky, hasička Bára tikání biologických hodin ani v jednatřiceti necítí. Představa, že by se vzdala své práce a stala se jednou z unavených a podrážděných matek, které vídá ve svém okolí, ji děsí. Proto se rozhodla zůstat bezdětná. V podcastu Co z tebe bude?! přitom přiznává, že vyrostla v idylickém rodinném prostředí a vždycky se ráda starala o druhé.
V Česku ubývá mokřadů, které zadržují vodu a ve vedrech ochlazují okolí. "Člověk to vidí na první pohled, na místě žijí žáby, plazi nebo jiní vodní živočichové," popisuje ekoložka Dagmar Najmanová další přínosy. Tůně či mokřady si mohou lidé založit na zahradě, louce či poli. Neměly by být moc hluboké, aby v nich mohla žít zvířata. A pokud se vybudují dobře, nestanou se z nich ani líhně komárů.
Benátské úřady řeší záhadu. Do Velkého kanálu, největší a nejdůležitější dopravní tepny města, se dostala neznámá tekutina, kvůli které se voda zbarvila do fluoreskující zelené. Radní Benátek Andrea Pegoraro z činu ihned obvinil klimatické aktivisty, kteří v posledních měsících cílí právě na italské kulturní památky. K obarvení vody se ale zatím nikdo nepřihlásil.
"Chceme dosáhnout toho, aby politici převzali odpovědnost za naši budoucnost a budoucnost našich dětí. Nejsme 'v pohodě' s tím, že štveme normální lidi," vysvětluje klimatický aktivista Arne Springorum, proč v boji za klima blokuje dopravu v Praze i jiných metropolích. Kdo si myslí, že takový způsob protestu je kontraproduktivní, se podle něj mýlí. Proč? A kam až chtějí aktivisté zajít?
"Růst globální teploty nad dva stupně Celsia by pro lidstvo fatální nebyl, ale asi by to bylo fatální pro část Evropy. Ve Švýcarsku, Rakousku, Španělsku a Pyrenejích jsou zvyklí na nějaký chod počasí, například pokud jde o zásobování pitnou vodou," varuje klimatolog Radim Tolasz. Podle něj oteplování dohnalo už i oceány. Co to znamená? A dá se růst teplot vůbec ještě zastavit?
Mnoho Evropanů znepokojuje klimatická krize, a rádi by proto podnikli kroky k jejímu řešení a podpořili příslušnou vládní politiku. Jejich ochota je ale velká jen v případech, kdy kvůli opatřením nemusí příliš měnit svůj život. Naopak velké změny, které mohou mít významnější dopad na jejich životní styl, jsou u Evropanů spíše nepopulární. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, píše The Guardian.
Ani pandemie, ani války, ale oteplování planety se nejvíce obávají mladí lidé. V Evropě, stejně jako v Česku. Jenže právě v českých školách se o něm moc nedozví. Petra Šimonová a Jan Vrtiška jsou jedni z mála učitelů, kteří se výuce o klimatické změně věnují. V zeměpisu, přírodopisu i dalších předmětech. Jejich žáci uvádějí, že jsou díky tomu zodpovědnější směrem k životnímu prostředí.
Oblast Blízkého východu, dříve známá také jako Mezopotámie nebo Země mezi dvěma řekami, je dnes regionem konfliktů a krizí. Ty se i díky příchodu uprchlíků dostávají do popředí zájmu Evropy. Málokdy se ale věnuje pozornost klimatu a klimatickým změnám, které život na Blízkém východě činí často neúnosným.
Loňské počasí v Evropě přineslo několik extrémů, které měly dlouhodobý negativní dopad na lidské zdraví i řadu oborů lidského konání. Kombinace extrémních vln veder a nedostatku srážek v součinnosti s dalšími faktory přinesly nejteplejší léto v Evropě v historii měření, extrémní sucho v třetině Evropy, druhé nejpustošivější požáry v přepočtu na spálenou plochu či nejnižší půdní vlhkost za 50 let.
Čeští poslanci Evropského parlamentu se chovají jako další opozice vůči vládě v Praze. Často na půdě europarlamentu hlasují proti jejím rozhodnutím. Ruku proti přitom zvedají jak zástupci skutečné opozice, tedy europoslanci za hnutí ANO nebo SPD, tak i členové stran současné vlády Petra Fialy (ODS). Nejvíc přitom ODS.
Jak bude za několik dekád vypadat život na Zemi, pokud ji necháme napospas klimatické změně, ukazuje nová hvězdně obsazená minisérie Předzvěsti. K vidění je ve videotéce Apple TV+.
